Dušan Mišík: Dezinformace je dezorientace v pojmech

KOMENTÁŘ

Politici a novináři milují slovo dezinformace. Podle mého mínění jsou dezorientovaní v logice stavby českého jazyka.

26. října 2023 - 06:55

O pojmech dezorientace a podobných pojmech s předponami „de“ a „dez“.

Deziluze je opakem iluze. Dekomprese je opakem komprese. Dezorganizace je opakem organizace. Dekonstrukce je opakem konstrukce. Dekontaminace je opakem kontaminace. Takto bychom mohli jmenovat dalších asi čtyřicet párů slov. Ale jak je to s párem slov dezinformace a informace. Pokud u předešlých několika desítek slov předpona „de“ nebo „dez“ vyjadřuje opak původního slova, proč tomu tak není u pojmu informace? Proč má dezinformace vyjadřovat jinou, určitou skupinou lidí považovanou za odsouzeníhodnou informaci, a ne za opak informace, to je neinformaci? Proč novináři, kteří jsou zběhlí v syntaxi a sémantice jazyka, najednou porušují pravidlo?

Než se k tomu dostaneme, podívejme se na sémiotický (sémantický) trojúhelník.

 

O informaci

Žijeme v informační společnosti, zpracováváme obrovské množství informací, máme i studijní předmět informatika, máme informační technologie, ale v poznání samotné informace věda ještě neřekla vše. Stále je ještě veden spor trvající dva a půl tisíce let o tom, co bylo dříve, pojem, nebo věc samotná. Například, co bylo dříve, pojem židle, nebo skutečná židle z poctivého dřeva. Dnešní spor materialistů a kreacionistů, dřívější spor nominalistů a realistů. Jedni říkají, pojem existuje mimo materiální svět a člověk se pouze rozpomíná na tento pojem, a když se mu to zdaří, vtiskne tento pojem v pracovní činnosti do hmoty. Materialisté usuzují opačně a říkají, že pojem vzniká pouze na základě lidského poznání, rozvíjeného v materiální činnosti, kdy člověk přetváří přírodu v kulturu.

Když vezmeme dvě konkrétní věci ve vesmíru, zjistíme, že se mezi nimi zpravidla vytvoří informační vztah. Ve vesmíru existují čtyři základní síly: silná, elektromagnetická, slabá a gravitační. Věda by měla říct, jestli tyto síly jsou projevem existence dvou prvků, které se navzájem přitahují, nebo jsou příčinou přitahování těchto dvou prvku, nebo existují v dialektickém vztahu, kdy se navzájem podmiňují, reprodukují a zprostředkovávají. Z hlediska podstaty informace je však jisté, že vše, co existuje, dává o sobě znát jiným věcem. Zanechává po sobě a sobě otisky. Položíme si na pískové pláži tašku – zanechá otisk. Položíme na stůl šálek s kávou a zanechá kruhový otisk. Dokonce o sobě dává znát, že existuje i temná hmota a temná energie, i když se nám nevyvinuly smysly, kterými bychom ji vnímali, a také jsme ještě nenašli způsob, jak temnou hmotu a temnou energii detekovat. Vědci jsou však přesvědčeni, že existuje.

Vznikem počítačů, pracujících ve dvojkové soustavě, se stala populární jednotka informace 1 bit. Vyjadřuje stav napětí v bodě měření. Napětí je rovno 0, nebo napětí je větší než 0. Vyjadřuje logickou hodnotu true / false, ano / ne), algebraické znaky (+ / −), stavy aktivace (zapnuto / vypnuto) nebo jinou hodnotu se dvěma stavy. Naše taška na pláži o sobě dá vědět písku a zanechá otisk, písek dá o sobě vědět tím, že nedovolí tašce propadnout se do hlubin Země, a ještě ulpí na tašce samotné. Zrnka písku dávají o sobě znát jedno druhému a uvnitř zrnka dávají o sobě znát molekuly písku. Uvnitř molekul o sobě dávají vědět atomy, v atomech se pak o sobě informují elektrony s jádry, protony s neutrony. Takto můžeme postupovat dále do hloubky struktury materie. Gravitace, elektromagnetická síla, slabá a silná jaderná síla jsou čtyři základní síly, které drží náš vesmír pohromadě, a ty to čtyři síly jsou nosičem informace o tom, zdali něco existuje, nebo neexistuje.

O ikoně s obsahově prázdným pojmem


Tady vzniká problém s existencí neinformace a s předponou „DE“, „DEZ“. Když jsme něco hledali a našli, máme informaci, že to existuje. Když jsme něco hledali a nenašli máme


 informaci, že to neexistuje, a to až do té doby, než to najdeme. Když elektronický obvod, který zpracovává informace převedené do dvojkové soustavy, zjistí napětí, nebo naopak nezjistí napětí, stále to vedeme jako informaci. Zjištění, že napětí je rovno 0, nebo napětí je větší než 0, nám dává informaci. Z tohoto vyplývá, jakoby neinformace ani neexistovala. Staří filozofové se zabývali pojmy nic a nicota v souvislosti s pojmem jsoucno a bytí, ale pro neinformaci u nich nenajdeme oporu.

Pojem neinformace, viz náš sémiotický trojúhelník, není možné stanovit. Ikona, to je samotný pojem neinformace, nebo s příponou pro cizí slova dezinformace nemá svůj obsah. Jinak řečeno obsah pro slovo dezinformace je prázdný a tím pádem i volný. Prázdnotu ikony využili pracovníci NKVD a následně byl tento pojem převzat britskou encyklopedií. Byl mu vložen obsah, který vyjadřuje činnost vypuštění falešné informace, která neodpovídá skutečnosti, za účelem vytvoření dezorientace ve skutečnosti. Tato dezorientace lidí, které má falešná informace ovlivnit, poskytuje tomu, kdo podvrh vypustil, výhodu. Ekonomickou, mocenskou, ideologickou a zejména vojenskou. Není nic lepšího pro armádu, než vysláním falešné informace přinutit protivníka přemístit vojenské síly tam, kde se nebude odehrávat skutečná obranná, nebo útočná operace. Pokud protivník podlehne informaci, která ho uvede v omyl, dojde ke změně poměru sil na bojišti, kde dojde ke střetu. Úkolem vojenských zpravodajců je shromažďovat věrohodné informace o skutečné situaci na bojišti, vylučovat falešné informace, a ještě podvrhovat protivníkovi vlastní zavádějící informace. Tady někde došlo k chybné asociaci páru slov orientace/dezorientace v jiný pár slov informace a dezinformace. Tvůrce slova si neuvědomil, že pojmově volnou ikonu dezinformace nelze použít k vytvoření pojmu vyjadřující úsilí o dezorientaci protivníka v informacích. Slovo dezinformace se velmi podobalo slovu dezorientace, a tak bylo použito pro pojmenování podvržení falešné informace protivníkovi.

V současnosti bylo pokročeno ve vývoji pojmu pro ikonu dezinformace. Řád společnosti je držen pohromadě informacemi, tak jako je držen pohromadě celý vesmír výše jmenovanými čtyřmi interakcemi (sílami). Narušte ideje panující ve společnosti, narušíte samotný řád společnosti. Říká se, společnosti se rozpadají popřením idejí, za kterých vznikly. V roce 1989 padly ideje společného vlastnictví a centrálního plánování. Dnešní koncentrace majetku v rukách jednoho procenta vytváří chaos v ekonomice a vytváří nesouměřitelnost, jak říká Prof. Jan Keller. Ohrožuje platnost ideji tržní společnosti. Moc a bohatství se koncentruje v několika málo rukou. Místo ideje svobodného soupeření ekonomických subjektů, vyjadřování různých názorů a na ně navazující programy politických stran, soupeřících o moc, se začínají uplatňovat praktiky vysloveně nahrávající jedné ze společenských sil. Je snaha zavést do voleb nefér praktiky, potlačovat opoziční politické síly, a hlavně nedopustit vznik jiných, než mocí schválených informací. Vše, co se vládnoucí moci nelíbí, je označeno za dezinformaci.  Se lží, s podvrhem by moc musela bojovat logikou argumentů, a to je složitá práce. Označit názor za dezinformaci je jednodušší. Pak je možné ho odmítnout z principu. Je to jasná dezinformace, tak co je potřebné dokazovat nebo vyvracet. Označit názor, nezapadající do oficiálního narativu, za dezinformaci pak umožňuje dehonestovat samotného autora. Pokud to zákon dovolí, tak i použít, lépe řečeno zneužít soudní moc.



K logice českého jazyka

Předpona „DE a „DEZ“ mají vyjadřovat u cizích slov opak původního slova. Rozšíření pojmu dezinformace, u kterého byl vytvořen nový pojem nezakládající se na opaku slova inforamce, tj. slovo neinformace, vnáší do logiky jazyka zmatek. Znamená další výjimku, která nemá opodstatnění. Je pouhým výsledkem nesprávně použité ikony pro pojem falešné informace, informačního podvrhu, nepravdivé informace, omylu, lži. Dnes je slovo dezinformace využíváno pro pojem odmítaného názoru. Omlouvání slova dezinformace jako záměrné lži nemá opodstatnění. Slova podvrh, falešná informace, zavádějící informace v sobě obsahují úmysl získat výhodu vnucením nesprávné informace tomu, ke komu je informace směřována. Proto by se vzdělaní lidé měli slovu dezinformace vyhýbat a používat české ekvivalenty lež, klam, omyl, podvrh, nebo falešná informace a informace, se kterou nelze souhlasit atd.

Slovo dezinformace je to sémantický nesmysl, který se zaryl pod kůži autorů a tím zavedl výjimku v pravidlech tvorby záporné předpony. 

Dušan Mišík



Anketa

Kdyby se dnes konaly v ČR prezidentské volby, komu byste dali svůj hlas?