Při úctě ke všem padlým je zarážející, že televize vedle připomenutí statečnosti vojáků ze západní fronty, uvádí dokument o Vlasovcích, který je dokonce ve hlavním vysílacím čase. Máme se tedy na co těšit.

V programu není dokument či film o československé vojenské účasti při osvobozování Československa. Tedy o 1. čs. armádním sboru. Není tam ani zmínka o účasti Rudé armády při osvobozování naší země. Pokud bude, tak to bude nejspíše v novém výkladu dějin. Přitom na území Československa odpočívá 150 tisíc hrdinů Rudé armády. Při osvobozování naší vlasti padlo také cca 3,5 tisíce vojáků 1. čs.armádního sboru. Právě pro dokreslení tvrdosti bojů svědčí počty těchto obětí. Američané ztratili v západních Čechách 116 mužů…

Je, ale také skutečností, že jak Němci i Vlasovci a další kolaboranti hledali v této době již spásu v americkém zajetí... To byl i příběh samotného Vlasova, ale i vládce nad životy v Protektorátu K.H. Franka. Silnice a mosty byly přecpané prchajícími nacisty. Právě Pražské povstání jim útěk do zajetí značně zkomplikovalo. Proto i ta zvěrstva nacistů na Pražačce, na Pankráci, v Braníku, na Masarykově nádraží ... to vše v posledních dnech války. Praha měla hořet. Při úctě ke všem padlým hrdinům nepřebarvujme dějiny!

Kdo dnes z mladé generace ví něco o nadšení volyňských Čechů, kteří se dobrovolně hlásili na frontu. Tvořili dokonce jádro našeho 1. čs. armádního sboru. Patnáct tisíc jich bojovalo za naši vlast, kterou ani pořádně neznali. Tisíce jich na této bojové cestě padlo. Je možno si dnes položit otázku: Vážíme si jejich obětí i po těch sedmdesáti letech?

Při pohledu na nové vykladače dějin se nejspíše blíží doba, tedy až zemřou poslední pamětníci této války, kdy bude „v historii“ vše dovoleno. Z viníků válečné tragédie se tak stanou oběti. Budou mizet pomníky hrdinů, budou se tvořit nové dějiny. Možná, že se i dočkáme, nových osvoboditelů... Také je možné, že být Slovanem bude skvrnou na profesním růstu...

Přemysl Votava
P.S. Každý rok jsem chodil na Olšanské hřbitovy zapálit svíčku, položit květinu. Půjdu i letos.