Vážený prezident ignoroval skutečnost, že žijeme v prostředí charakterizovaném nejenom absencí důvěry a komunikace, multipolaritou, ale i multikonceptualismem s různými mocenskými ambicemi a hodnotami. Přijetím principu konkurence bez regulace se zmenšuje potenciál pro spolupráci, mizí potenciál dialogu, zvětšuje se riziko konfliktů a zmenšuje se ochota a možnosti řešit globální problémy. Ambice WEF 2019 neodpovídají realitě prostředí, ve kterém se koná.

Nehledě na oznámenou účast přibližně 3 tisíc účastníků ze 110 zemí světa, z nich 60 hlav státu nebo vlád, 1900 business lídrů, více než 200 masových medií, 50 členné ruské delegace, stovky účastníků mladé generace, občanských sdružení apod. (kdo jim platí pobyt nevím, mohu si ale představit) nebudu dnes investovat více času na komentování fóra. WEF již dlouho není tím, co bylo a rádo by dále bylo. Dožije li se 50 let, ať je rádo. Radost budou mít účastníci s kvalitativně nižší úrovní, velkými ambicemi, silnými slovy a tlustou peněženkou, kterou milují i doprovázející dámy. Ty a WEF nemohou ovlivnit vývoj dění ve světě, ovlivnit procesy přijímání osudových rozhodnutí v USA, Rusku a ČLR. WEF nemůže ani přispět k organizaci (prezidentem Maurerem požadovaného) dialogu mezi elitami a občany.

V kontextu výše uvedeného a argumentu o nemožnosti opravdového přátelství mezi státy doporučuji lehčí lekci. Tu představuje srovnání fotografii osobností, měst, výroků politiků, účtů za plyn, elektřinu, odpadů apod. vystavených v sociálních sítích před deseti roky a dnes.

Před 40 roky Mekku, město s přibližně 2 milióny obyvatel, nacházejícím se v západní části Saúdské Arábie, rodiště Mohameda, proroka islámu, a nejsvětější město islámu, obsadili extrémisti. V Mekka se nachází kostkovitá budova bez oken zvaná Kába. Ta byla dle islámského pojetí vybudována prorokem Adamem a poté znovu prorokem Abrahámem. Je historicky potvrzeno, že Kába již v předislámských dobách byla centrální svatyní arabských kmenů. V jejím jihozápadním rohu se nachází černý kámen – pravděpodobně se jedná o meteorit. Dle proroka Abrahama pochází od archanděla Gabriela. V předislámské době Kába sloužila k uctívání staro – arabských bohyní al-Lát, Manát a al-Uzzá.

Uvedené, a mnohem více vím z večerního studia Islámského bankovnictví a pojištění na IIBI v Londýně (mimo jiné v rámci přípravy na práci v EK), několikaletého pobytu v Malajsii, a ze spolupráce s německým architektem Dr. Bodo Rasch, konvertovaným muslimem. Ten dostával zakázky, o jakých neislámští architekti mohou jen snít. Připomínám projekt stanového města pro dva miliony poutníků v Mekce postavené z nehořlavého teflonu, a hlavní mešitu v Malajsii s kupolemi z kompozitního materiálu. Na projektech jsem spolupracoval rád, nejenom pod vlivem ojedinělé úpravy Mohammedovy mešity v Medině, ale i z důvodu zájmu o historii a funkci architektury. Lituji, že program Alláhův architekt: Němec Bodo Rasch a hypermoderní mešita (premiéra byla 27. 1. 2006 na ČT) není dostupný veřejnosti.

Bezprostředně po podpisu mnou očekávané smlouvy se objeví obsah smlouvy, tj. vítězství formou praktických otázek, platných i pro českou kotlinu. Na ně nebudou mít ve Washingtonu, Bruselu, ani v Praze odpovědi. O jaké otázky a odpovědi se jedná?  Následující krátká úvaha a představení statistických dat mluví za sebe a napomohou s odpovědí.  

Na první pohled nabídka ČLR zvýšit objem nákupu amerického zboží se jeví jako kapitulace ČLR. Skutečnost je však následující: Rozhodnutí ČLR, zvýšit import z USA během šesti let do výše 1 trilionu USD, což odpovídá dvojnásobku exportu ČLR do USA, nabízí  první kontrolní otázku: Dovolí očekávaná smlouva zrušit sankce, nebo ne? Připomínám, že hodnotím smlouvu jako zásnuby, které neznamenají svatbu, pouze slib. Protože vím, že sliby jsou většinou chyby, jsem skeptický.  Druhá kontrolní otázka zní: Jestliže je ČLR ochotna nakoupit během šesti let zboží z USA ve výši 1 trilionu USD, jsou USA schopny, tj. mohou li, když ano, jsou také ochotny prodat zboží v takovém objemu? I tady jsem skeptický. Proč?

Již teď je vidět, že USA nemohou nabídnout ČLR zboží v nabídnuté výši 1trilionu USD během 6 let. Zohledním li ještě nákup 300 Boeingů v hodnotě cca 40 miliard USD a budu li hledat dále, nepřekročím celkově hranici 180 - 200 miliard USD. To je max. pětina 1 trilionu! Krátce formulováno: USA nemají ve skutečnosti co nabídnout ČLR, aby se vyhynuly – v souladu se západní logikou, zahnání do rohu. Kromě toho: 6 let bude platit smlouva. Co bude po příštích prezidentských volbách, nevím! Podobně jako nevím s jistotou, co bude zítra.

Za to vím, že v červenci 2018 EK podepsaná smlouva mezi EU a Japonskem (EPA – Economic Partnership Agreement), odsouhlasená EP v prosinci 2018, má vstoupit v platnost 1. Února 2019. Smlouva, která v určitém slova smyslu nahrazuje (zapomenutou) TTIP a prezidentem Trumpem usmrcenou TTP, nezahrnuje RF a ČLR.  Protože smlouva prakticky míří proti USA, a mrtvá TTP se transformovala do TTP-11 (bez USA), také zvaná CTPP, bude zcela určitě mít dopady na EU. O nich, a o představitelných rizicích napíši odděleně. Dnes hodnotím předpokládaný výsledek WEF 2019, osudový rok Islámu a první kolo obchodní války mezi USA a ČLR jako dárek prezidentu Trumpovi pro vstup do již začínající nové prezidentské volební kampaně, který nic nestojí. Na druhé straně dárek nabízí ČLR čas pro upevnění pozice a modifikaci taktiky dovolující pokračovat v cestě a k cíli Made in China 2025. Proto bychom se měli z daru, který nic nestojí, učit. Souhlasu netřeba.