Tito aktivní lidé nepotřebují, aby se o ně stát staral. Postarají se nejen sami o sebe, ale vytvářejí pracovní příležitosti i pro ostatní. Chtějí jen, aby je stát nechal co nejvíce na pokoji. A to socialisticko-oligarchické vládě nevyhovuje. Chce řídit, evidovat, kontrolovat, regulovat a zbavit velké podniky konkurence. Proto pro živnostníky a drobné podnikatele vymýšlí jednu komplikaci za druhou. Vrcholem dosavadního „třídního“ boje je elektronická evidence tržeb, která bude pro některé živnostníky likvidační, povede ke zdražování a bude otravovat život každého z nás. Zde jsou čtyři důvody, proč jsou tzv. registrační pokladny špatným a nebezpečným nápadem.
 
1. Elektronická evidence tržeb je zbytečná

Výběr daní je základní úlohou státu a předpokladem jeho existence a ten by měl proto hledat optimální způsoby, jak daně vybrat. V případě elektronické evidence ale stát pouze přenáší svou zodpovědnost na malé a střední podnikatele. Přitom jim je dle údajů Národního kontrolního úřadu připisováno pouze 7 % výpadku DPH.

Navíc podíl šedé ekonomiky v ČR se dlouhodobě pohybuje kolem 15 %, což je pod osmnáctiprocentním průměrem EU (např. v Německu to je 12 %).

V Chorvatsku, kterým se ministr Babiš při zavedení elektronické evidence nechal inspirovat, se ale pohybuje na třicetiprocentní úrovni. Chorvatsko pro nás nemůže a nemá být vzorem. Navíc chorvatská zkušenost ukazuje, že elektronická evidence větší výnos daní nepřinesla. Výběr daně z příjmů fyzických osob sice krátkodobě vzrostl v roce 2013 o 8 %, v roce 2014 ale opět klesl, což odpovídá standardnímu cyklickému vývoji (např. v roce 2010 výběr o 8,8 % vzrostl a v roce 2011 o 14 % poklesl). Výběr daně z příjmu právnických osob poklesl o 17 % v roce 2013 a o dalších 15 % v roce 2014. Lepší výnos daní evidence tržeb nepřinesla ani v případě DPH: v roce 2013 výběr DPH klesl o 1 % a v roce 2014 o 1 % vzrostl, ale to zejména zvýšením snížené sazby z 10 na 13 %. Sám chorvatský ministr financí Boris Lalovac na pražské konferenci, kterou pořádal A. Babiš, prohlásil, že elektronická evidence tržeb nebyla zavedena „proto, abychom naplnili rozpočet. Byl to projekt, který přináší poctivý souboj mezi podnikateli." Zástupkyně chorvatského finančního ředitelství ve svém příspěvku na stejné konferenci ministra doplnila: „Podnikatelům jsme chtěli umožnit, aby díky fiskalizaci EET sami viděli, jak podnikají a jak podnikají i ti ostatní.“ To podnikatelé nepotřebují a stát také ne. Naopak, takové informace jsou ekonomicky cenné. Proč je má někdo získávat za peníze státu, a tedy nás všech, zůstává otázkou.
 
2. Systém evidence je drahý pro podnikatele i pro státní rozpočet

Čísla zveřejněná ministerstvem financí hovoří jasně. Pořízení systému bude daňové poplatníky stát 370 milionů korun, samotný provoz systému a související náklady dalších 300 milionů korun každý rok. Stát počítá s přijetím 400 nových zaměstnanců finanční a celní správy, jejichž mzdy nás budou stát 150 milionů ročně.

Zátěž na straně podnikatelů je také výrazná. Drobného prodejce přijde pořízení nejjednoduššího systému evidence nejméně na 5 700 Kč, k tomu musí živnostník připočíst roční provozní náklady, které vyjdou nejméně na 5 tisíc. Podle důvodové zprávy ministerstva financí budeme mít až 4,5 milionu kusů terminálů k evidenci tržeb! Náklady podnikatelů budou celkem dosahovat několika miliard korun. Tyto výdaje povedou ke zdražení služeb i produktů, takže zákazníci ponesou část nákladů. Ministerstvo financí sice mluví o slevě na dani ve výši 5 tisíc korun pro fyzické osoby na nákup pokladny, ale za tuto částku nelze koupit ani tu nejlevnější. Stát chce dále náklady kompenzovat snížením DPH v restauracích z 21 % na 15 %. Většina malých hostinských ale není plátcem DPH. Jestliže má provozovatel malé hospody tržbu cca 2–3 tisíce korun denně, což je docela obvyklé, vydělá si 25 tisíc hrubého měsíčně, tedy sotva průměrnou mzdu. Snížení DPH na něj žádný vliv mít nebude.

Je zajímavé, že ministerstvo financí očekávalo při 600 tisících osobách, kterých se měla EET týkat, stejný výnos jako nyní při snížení počtu zúčastněných na 300 tisíc, a to 10 až 12 miliard korun. Vláda tedy i přes miliardové náklady na zavedení elektronické evidence neví, kolik systém přinese. Pokud ministr Babiš opravdu očekává, že vybere 10 miliard ročně, tak doporučuji raději šetřit jinde. 10 miliard je kupříkladu částka, o kterou vláda zvýšila své provozní výdaje v letošním roce. Místo posilování byrokracie by je mohla nechat lidem.
 
3. Systém bude pro mnoho živnostníků likvidační

Ministr financí si zamiloval chorvatskou politiku. Tak se tam podívejme. V Chorvatsku bylo před zavedením evidence 72 tisíc firem a 190 tisíc živnostníků. Po zavedení evidence v letech 2013 a 2014 skončilo 6 tisíc firem a 33 tisíc živnostníků. V ČR je nyní 159 tisíc firem a 642 tisíc živnostníků, v případě chorvatského scénáře by skončilo 13 tisíc firem a 110 tisíc živnostníků.

Opatření bude likvidační i pro ty aktivní lidi, kteří mají živnost jako dodatečný zdroj příjmů: matky na mateřské, sezónní bufety v turistických lokalitách. Budou navíc vystaveni neadekvátní represi: pokuta až 500 000 korun při nevydání účtenky a zákaz činnosti až na 2 roky. Chorvatský ministr financí si na pražské konferenci v této souvislosti pochvaloval, že stačí uzavřít prodejny hříšníků „na několik dnů a oni okamžitě přijdou a slibují, že budou platit i dopředu." Že by se tak stát stával výběrčím výpalného? Vážně to u nás chceme?
 
4. Složitý systém bude omezovat podnikatele i zákazníky

Elektronická evidence bude plošnou restrikcí nejen pro podnikatele, ale i pro zákazníky. Představte si každodenní situace, kdy bude zlobit internetové spojení „jednoduché“ aplikace v telefonu s tiskárnou, bez které nelze vydávat povinné účtenky, kolikrát denně dojde papír v tiskárně, když se bude dávat účtenka za každý rohlík, který si přijde koupit dítě cestou do školy. Nákupy se prodlouží a zkomplikují. Někteří zákazníci se seberou a půjdou jinam, někteří nákup vzdají. To znamená, že stát bude nepřímo určovat i to, kdy a kde si budeme mít možnost nakoupit.

Jak je zřejmé, systém elektronické evidence tržeb bude drahý a neefektivní. Jeho navrhované fungování bude složité, navíc plné výjimek a nejasností, což je živná půda pro korupci a podvody. Jisté je, že nepřispívá k předvídatelnosti podnikatelského prostřední, ke kterému se vláda zavázala. Na cestě k socialismu, po níž kráčí Sobotkova vláda, je elektronická evidence tržeb možná pochopitelná, pro všechny uvažující zdravým rozumem je ale nepřijatelná a je potřeba ji odmítnout.