Jedná se o cílené zastírání obrovských problémů, které se na nás valí z Evropské unie a kterými vláda ani opozice před rozhodujícími volbami nechce manévrovat.

Většina živnostníků a drobných podnikatelů už v té době bude pevně viset na udici kompenzací a náhrad škod, které je budou jen tak tak držet nad vodou a budou vděčně vzhlížet k vládě, že jim k tomu nějakou tu (zase na nás všechny vypůjčenou) stovku přidá. Míra zadlužení státu je hrozivá a vyvážený rozpočet je něco, o čem si v posledních X letech můžeme nechat jenom zdát.

Také obsahuje řadu mechanismů na vydírání neposlušných států. Např. neúspěšné slovo „imigrační kvóty“ bylo nahrazeno slovem „přesídlení imigrantů“ do zemí, „dosud nezasažených migrační krizí“. Které to asi budou? Tzv. „zkrácené azylové řízení“ spočívá v tom, že na vybraných místech v Africe mají být migranti vybaveni dokumenty (na základě informací, které unijním úředníkům sami podají) a odtud na náklady Evropské unie dopraveni do Evropy. Namísto povinných kvót budou pak migranti na základě rozhodnutí unijních orgánů „přesídleni“ do zemí, které dosud nebyly zasaženy migrační krizí (tedy hlavně země V4). Slovo „nelegální migrant“ bylo proto nahrazeno uhlazenějším termínem „neregulerní migrant“.

Zelený úděl (či spíše teror) spočívá v cíleném zničení průmyslu, energetiky, dopravy a zemědělství členských států EU pod záminkou ochrany klimatu, respektive snižování emisí skleníkových plynů. Většina vedoucích politiků EU a nejhlasitějších aktivistů ani netuší, co znamená např. termín fotosyntéza.

Na všechny tyto zelené pomatenosti jsou opět alokovány obrovské eurounijní rozpočtové balíky, které chce EU financovat zavedením tzv. vlastních příjmů (unijních daní), zvýšením členských poplatků jednotlivých států (na které si ale tyto státy většinou budou muset zase půjčit). Pokud se tento rozvrat hospodářství podaří, otevře další dveře k zadlužování státu a k nutnosti masívních dovozů prakticky všeho možného.

Navíc je zde nový nástroj na vydírání neposlušných států. Spočívá v tom, že stát útvarem eurokomisařky Jourové označený jako ten, který  má jakýsi deficit demokracie (překlad: je nedostatečně prounijní, anebo by si dokonce chtěl svoje věci řídit sám), nedostane z eurofondů ani euro, přestože jinak splňuje všechny povinné předpoklady a náležitosti. Nyní se příkladně jedná o Maďarsko, Polsko a Rumunsko. Poselství EU tedy v tomto ohledu zní: „Odmítneš migranty, budeš bez peněz!“

Souběžně s tím vidíme narůstající míru cenzury, manipulace s fakty a prounijní propagandy i v našich veřejnoprávních médiích. Samozřejmě i zde má EU svůj rozpočet. Souvislost trojice svoboda slova-tzv. nenávistné projevy – cenzura dostává v EU denně novou tvář, kde pod záplavou eurospeakových vzletných formulací bude právě svoboda slova dostávat víc a víc na frak.

Rostoucí chudoba obyvatel. Díky omezení života, chaotickým opatřením vlády, kdy u soukromých podniků fixní náklady běží ale kapitál  je spotřebováván, kdy část pracovní síly je nemocná, část je doma s dětmi, které mají zavřenou školu, na kompenzace je pro mnoho lidí obtížné dosáhnout pro složitost vyplňování nekonečných formulářů, prokazování přímých dopadů na jejich práci (například taxikáři). Podle statistik bankovní asociace z roku 2019 asi jedna třetina českých obyvatel měla finanční rezervu na cca 3 měsíce. Po covidových omezeních práce a podnikání už tyto rezervy spotřebovali a nemají kde brát.  Samozřejmě, zaměstnanci státu a státem financovaných neziskovek jsou na tom výrazně líp.

Sečteno a podtrženo: je jasné, že naše vláda slouží především zájmům nadnárodních spolků a korporací, které na tomto stavu nehorázně vydělávají. Je nad slunce jasnější, že EU nám nepomůže,  je předraženým, neschopným a nefunkčním spolkem, který má jako hlavní bod na starosti blahobyt svých mnoha (značně nekompetentních) funkcionářů. Jak nemilosrdně ukázalo její naprosté selhávání v boji s Covidem, o běžné občany se EU stará až na posledním místě. Značná část těchto peněz skončí v kapsách neziskovek anebo jako velkorysé platy nově vytvářených pozic v rámci EU, které EU zajišťují dostatek loajality svých zaměstnanců.

Jde o celou budoucnost našich dětí a vnuků, kterou jim zajistí jenom samostatný a svéprávný stát. K tomu vedou jenom jediné dveře a jediná cesta, jmenuje se Czexit. Není času nazbyt.

Na těch, kteří tohle celé nepochopí, totiž stojí naděje těch, kteří nás chtějí ovládnout, zadlužit a zotročit. Čekají nás přelomové volby, které jasně ukáží, kdo si je vědom důležitosti existence vlastního národa a státu, ve kterém si můžeme vládnout sami. Ty volby rozhodnou o budoucnosti našeho státu a národa.

Ty varianty jsou tak protichůdné, jak byly snad jenom v roce 1948.

• Zvítězí extrémní levice, premiérem se stane předseda Pirátů Bartoš. Dojde k otevření hranic, masovému přijímání migrantů, naroste vliv nevolených neziskovek a samozvaných aktivistů, naroste vliv LGBT zejména na školy, pravděpodobně dojde k přijetí Eura. Pravděpodobně budou prolomeny Benešovy dekrety a dojde k restitucím sudetského majetku. Neuhrazené válečné reparace budou zapomenuty. ČR postupně zanikne a změní se v bezvýznamný euroregion, poslušně otročící v montovnách, krmený druhořadými potravinami z evropské nadprodukce.

• Zvítězí vlastenecké strany, které společně protlačí své politické křídlo (SPD) do sněmovny v takové síle, aby bylo možné vytvořit středopravou vládu. Ta prosadí referendum o Czexitu, odmítne nelegální imigraci, bude pracovat na vybudování potravinové soběstačnosti a postupně bude budovat vševojskovou armádu. Společně se státy V4 pak bude pracovat na zrovnoprávnění pozice V4 vůči vedení EU.