Málokdo totiž dokáže odhadnout místo, kde náboženští fanatici či jiní teroristé a jejich skupiny nebo jedinci opět zaútočí na nevinné lidi a v ulicích znovu poteče krev těch, kteří se nemohou  jen tak bránit. Naše okolí je přesycené obavami z dalších vražedných útoků, které jsou v podstatě každý den. U nás se zatím setkáváme spíš s útoky psychicky narušených nebo nemocných lidí, ale, žel, se stejně tragickými následky. V médiích vidíme otřesné záběry z míst tragédií, kde leží těla obětí, které oplakávají pozůstalí. Oslavy se mění v masová popraviště nevinných lidí.

O  bezpečí se už nemůže mluvit vůbec nikde. Cílem útoků se stávají obchodní centra, dopravní prostředky a jiná místa, kde by se dříve člověk neměl důvod ani na chvíli cítit v ohrožení. Smrtícími zbraněmi jsou pak i nože, sekyry či samotné dopravní prostředky… Teroristé neznají slitování a jsou schopni použít cokoliv a zaútočit kdekoliv, jen aby zabíjeli. To už není extremismus pohlcující Evropu jako zákeřný nádor, který odpovědní neléčí, to je válka! Ale je to jiná válka, než ji známe z historie, boty pěšáků obsazující území nemusely překonat hranice a bojovat s naší armádou. Prostě "byli pozváni", aby prý netrpěli ve svých domovech, které jim předtím nenasytný nadnárodní kapitál vyraboval až na dno a spálil jejich naděje na spokojený život na prach.

Mrtvých lidí přibývá, dojemné reakce politiků, kteří dnes představují EU či jednotlivé státy Unie, u lidí vyvolávají spíše rozhořčení a vztek. Smutkem to nekončí. Proto se ptám: Co se ještě musí stát, aby to Evropské komisi, vládám jednotlivých zemí došlo a už se začalo něco řešit? Kolik z nás musí ještě zaplatit vlastním životem, abychom se konečně dočkali adekvátní ochrany? Kdo zastaví evropské přerozdělování migrantů, které se ukazuje „našim životům nebezpečné“? Česká vláda pozvala dalších 80 lidí, kteří jsou zatím v Turecku a o kterých nevíme, jestli k nám vůbec chtějí. Nebo snad čekáme na další útoky i u nás, abychom si to zažili „na vlastní kůži“, a teprve pak začneme něco dělat?

Občané oprávněně odmítají, aby se z celé Evropy stalo válčiště a americké nebo jiné nadnárodní zbrojařské koncerny jásaly nad svými zisky. Chceme mír a bezpečí, nechceme válečnou propagandu a lži o nebezpečí z východu. V současné informační společnosti si každý soudný člověk udělá obrázek o tom, "komu jsou lži ku prospěchu".

Dovolím si v této věci zaujmout jasné stanovisko. Nebezpečím pro mír je válečná propaganda, která je mezinárodně právně zakázaná, nebezpečím je rostoucí fašizace, nebezpečím je návrat ke středověkým dogmatům a v odmítnutí vědeckého poznání. Nechci žádné občanské války z důvodu fanatické víry. Válka, i ta, kterou dnes prožívají zatím více v západní Evropě, není počítačová hra, není virtuální, je skutečná a jako skutečnou válku je ji nutné zastavit a zajistit bezpečný domov pro naše občany. Je přitom jedno, zda jsou útočníci členové či přívrženci Islámského státu, nebo zda je k vražedným útokům vedlo něco jiného. Někteří tvrdí, že stávající situace je daní za multikulturní svět. Nemyslím si, že má kdokoli právo takovou daň na nás požadovat!  Ocitli jsme se v ohrožení, protože nehledáme přátele, se kterými můžeme sdílet společné zájmy. Posíláme vojáky bojovat za zájmy jiných, namísto toho, aby bránili bezpečí našich domovů, a to je chyba. Svět není černobílý. Pokud to však včas nepochopíme, budeme odsouzeni k opakování krvavé a temné minulosti.