V roce 2017 nás čekají volby v Nizozemí, Francii a Německu - ve všech těchto zemích jsou přitom na vzestupu radikálnější pravicové strany, z nichž některé mají v plánu vyvolat hlasování o setrvání v EU (Francie, Nizozemí). Směrem k předčasným volbám se může ubírat i politický vývoj v Itálii, kde opoziční hnutí pěti hvězd volá po referendu o vystoupení z eurozóny. To vše ve chvíli, kdy italské banky pravděpodobně budou potřebovat pomocnou ruku. Takovým politickým scénářům sice nedáváme zatím vysokou pravděpodobnost - buď proto, že antisystémové strany nemají zatím tak výraznou podporu (v Německu má AFD 10-15 %) nebo cesta k další fragmentaci EU naráží na řadu ústavních překážek (proporční hlasovací systém v italském senátu).
Na druhou stranu rok 2016 jasně ukázal, že politika dokáže překvapit a průzkumům veřejného mínění není radno vždy věřit. Investoři tedy mohou mít z nabitého volebního kalendáře vcelku pochopitelně strach. Zvlášť proto, že navíc v roce 2017 začnou tvrdá jednání EU o brexitu. Británie chce spustit proces odluky (aktivovat článek 50) do března 2017 - tedy v plném rozjezdu kampaně před francouzskými volbami (23. dubna).
Na druhou stranu, pokud Evropa v roce 2017 politickou detektivku zvládne - nedojde k další ztrátě důvěry v celý projekt EU a především pak ve vnitřní trh - může být příští rok nakonec příjemným překvapením. Poslední čísla z ekonomiky ukazují na zrychlení eurozóny na začátku nového roku a to především díky vylepšující se situaci na trhu práce. Eurozóna navíc na své poměry roste relativně rovnoměrně a z recese se snad nakonec dostává i “začarované” Řecko, které roste nejrychleji od roku 2008.