V příspěvku Červené pondělí (13.04.2020) jsem se zmínil o židovských prorocích a jejich významu pro současný život včetně historické epizody - pandemie strachu z koronaviru. Prorokování Ozeáše a Izajáše mají zvláštní charakter: jsou nekompromisní pevnosti a mají hloubkou spiritualitu. Podobně je tomu s prorockými vědeckými pracemi mnoha Rusů, které moderní Západní výuka ignoruje, podobně jako US State Department ignoroval ve svém pozdravení s Mezinárodním dnem kosmonautiky (12.4) Jurije Alexejeviče Gagarina (1934 - 1968).

Při obhajobě disertace v březnu 1918 Čiževskij vystupoval ne jako historik, ale historik-sociolog. Není předmětem příspěvku rozebírat obsah a objem disertace. Za zmínku stojí, že Čiževskij objevil statistické zákonitosti všeobecného vývoje historického procesu více než tisícileté evropské civilizace, zjistil a dokázal tzv. stopu slunce, nebo sluneční stopu. O svém objevu se zmínil švédskému zakladateli fyzikální chemie, Svante August Arrhenius (1859 –1927). Ten v roce 1903 obdržel Nobelovu cenu za elektrolytickou teorii disociace, zabýval se eugenikou, předpověděl mimo jiné vliv oxidu uhličitého na oteplování celé planety, přednesl Čiževského objev během zasedání Švédské Aakdemie Věd a pozval ke spolupráci. V témže roku měl Čiževskij přednášku v Moskvě na téma Astronomie, fyziologie, historie. V této přednášce poprvé v historii byla spojovací nití témat sluneční aktivita. Ta vkládá svoji rytmiku nejenom do živých individuí, ale i do biologických a lidských společenství v doplnění sezónních a denních rytmů, způsobených kinematikou pohybu Země ve Vesmíru.

Vznikla všeobecná otázka: Opakují se vrcholy epidemií infekčních onemocnění v rytmu sluneční cykličnosti a aktivity? Téma nebylo věnováno lékařsko – ekologickým aspektům ve spojení Země – Slunce, ale dynamice sociálně – historických procesů ovlivňovaných fyzickými charakteristikami spojení Země – Slunce. Čiževskij nikdy neignoroval a nepodceňoval roli hospodářských a politických faktorů. Svojí prací formuloval vždy nové a důležité otázky a také postulát (v překladu autora): …mají pouze ukázat, že objektivní výzkum vztahu Země – Slunce a jiných jevů přírody, které se doposud jevily jako oddělené, může vynést na světlo nejrůznější případy psychického a celospolečenského života člověka.

Dílo Čiževského bylo silně ovlivněno Vernadským. Byla to Biosféra, která ukázala Čiževskému jak uplést pro nás velikonoční pomlázku. Celkové dílo představuje totiž spletený svazek minimálně dvou komplexních vědeckých oborů: 1) všeobecné biologie, fyziologie a medicíny a 2) geofyziky, meteorologie a astronomie. Čiževského pomlázka se proto nabízí i v době post-velikonoční jako prostředek k probuzení se při východu slunce v době karantény a zamyslet se, zda zvolená cesta a prostředky k vítězství nad pandemií strachu z koronaviru jsou opravdu správné a udržitelné. Neuškodí myslet v kontextu slunečních aktivit v době vzniku a zpomalení šíření viru, dostupných statistických faktů států, které mají dlouhou hranici s ČLR a statisticky nerelevantní onemocnění koronou. Ignorovat nelze také zprávy (2?) USA diplomatů z roku 2018 z kontrolních návštěv laboratoře ve Wu-chanu, dlouhodobé plánování sofistikovaných akcí a hospodářské a politické faktory, které Čiževskij bral vždy na vědomí. Přečíst si rozhovor Velkého inkvizitora (Dostojevského) s Bohem také neuškodí.