Čínská ekonomika rostla o 6,9 procenta, tedy nejpomaleji od roku 2009. Tento údaj „překonal“ odhady analytiků o desetinu procentního bodu - čínská centrální vláda se pro letošní rok zavázala realizovat sedmiprocentní růst.

Pokud se podíváme na zveřejněná čísla podrobněji, dojdeme k závěru, že jsou minimálně zvláštní. Čínský průmysl údajně rostl v září o 5,7 procenta, což však v kombinaci s klesajícími cenami (index producentů -5,9%) a rekordně nízkým indexem nákupních manažerů (Caixin PMI) vypadá jen těžko uvěřitelně.  Je třeba vzít v potaz i to, že kvůli dražší ceně práce se část průmyslové výroby z Číny stěhuje do zahraničí (do Indie a Vietnamu) a zpomalují i další segmenty investic, tedy kapitálové výdaje do infrastruktury a bydlení.
Čínské průmyslové podniky rovněž vydělávají výrazně méně než minulý rok. Z toho by člověk usoudil, že sníží objem investic, aby se vyrovnaly s nedostatkem zájmu. Pozorovatele tak desetiprocentní růst investic přinejmenším zaskočí.

Největší rozpor pak nalezneme v měření inflace. Zatímco spotřebitelská inflace dosahuje 1,8 %, inflace producentů se pohybuje kolem minus 6 procent. I když vezmeme v potaz klesající ceny komodit, tento rozpor nezmizí. Zvláštní je také fakt, že splasknutí akciové bubliny nemělo téměř žádný dopad na chování spotřebitelů.

Myslím si tedy, tedy že čínská ekonomika roste, avšak výrazně pomalejším tempem, než jsou oficiální vládní statistiky. Odhady, které zorganizovala banka Barclays, hovoří o růstu o procentu až dvě nižším než oficiální čísla.