Vietnam je republika s politickým systémem vlády jedné strany. Vedoucí úlohu ve státě a společnosti má podle Ústavy Komunistická strana Vietnamu. Hlavou státu je prezident, výkonnou moc má vláda volená jednou za pět let. Z hlediska ekonomického systému je Vietnam socialisticky orientovanou tržní ekonomikou s vysokým podílem státního sektoru, který stále tvoří skoro jednu třetinu vietnamské ekonomiky. Tolik webová stránka českého MZV.

Připomínám, že prezident Si Ťin-pching přijel před měsícem (12. prosince 2023) na dvoudenní oficiální návštěvu Vietnamu poprvé od roku 2017. Návštěva se uskutečnila v rámci připomínky15. výročí navázání strategické spolupráce a partnerství mezi Čínou a Vietnamem. Dalším důvodem návštěvy bylo znepokojení Číny vlivem a konáním USA v asijsko-pacifickém regionu. A podle osobního hodnocení, že si Vietnam USA vybraly jako klíčový článek v konfrontaci s ČLR v Asii.  Proto je zcela logické, že Peking se snaží vyjasnit čínsko-vietnamské vztahy na nejvyšší úrovni především poté, co Hanoj letos na podzim posílila bezpečnostní spolupráci s USA nehledě na skutečnost, že ČLR zůstává jeho největším obchodním partnerem.

Siova návštěva Vietnamu sehrála velmi důležitou roli pro rozvoj obchodní a hospodářské spolupráce a pro koordinaci a řešení územních sporů v Jihočínském moři. Proč? 1) Podpisem smlouvy mezi Vietnamem a USA byly zrušeny všechny sankce vůči Vietnamu a obchodní obrat mezi oběma zeměmi se těší růstu. 2) Čína je připravena spolupracovat s Vietnamem a dalšími zeměmi v regionu prostřednictvím jednání na vytvoření kodexu chování států v regionu. Tak nějak to formuloval Li Xin, ředitel Centra pro ruská a středoasijská studia na Šanghajské akademii mezinárodních studií a člen představenstva Národního výzkumného centra ŠOS. 3) Čína má co nabídnout a je připravena na mnohamiliardové investice na základě iniciativy Pásmo a cesta (BRI). Čína je navíc připravena nést většinu nákladů na tyto projekty. Jedním z nich je vybudování trati mezi čínským městem Kunming a vietnamským přístavem Haiphong, zřízení přímých tratí spojujících Čínu s vietnamským hlavním městem Hanoj atd.

Bez ohledu na to, jak se mění globální prostředí, naše dvě strany a dvě země spolupracují na ochraně míru a klidu, rozvoji a spolupráci a podpoře prosperity a pokroku. Jdeme slibnou cestou společného budování společenství společného osudu lidstva, napsal Si v článku nazvaném Budování čínsko-vietnamského společenství společného osudu strategického významu, společné psaní nové kapitoly modernizace, a zveřejněném na stránkách vietnamských novin Nhanzang v předdveří návštěvy Vietnamu.

Čína, která do roku 2011 neměla na Maledivách ani vlastní ambasádu, posílila v poslední dekádě svůj vliv i přítomnost na ostrovech závratnou rychlostí, řekl pro Seznam Zprávy sinolog David Gardáš z Čínu nepodporujícího projektu Sinopsis a dodal, že tento trend bude pravděpodobně dále akcelerovat. Co se událo?

Muizzu volby vyhrál s nekompromisním heslem Pryč s Indií a voličům slíbil, že stát dostane z indické sféry vlivu, jelikož vycházející geopolitická mocnost podle něj představuje hrozbu pro jeho suverenitu. Nejsme zemí, která je dvorkem jiné země. Jsme nezávislým národem. Jsme možná malí, ale to vám nedává právo nás šikanovat, vzkázal Muizzu. A v neděli dal Indii ultimátum: do poloviny března musí stáhnout všech 80 vojáků, kteří se na ostrově starají o několik letounů, které Maledivy od Indie před lety dostaly. Čas letí, rychlost letu se zvyšuje.

Již tyto dvě skutečnosti hodnotím jako diplomatickou prohru Indie. Proč? Indie, jinak pomalá, chytrá a v intrikách více než zkušená a zakalená Britskou demokracií, situaci v několika strategických oblastech zbytečně eskalovala a tím uspíšila příklon Malediv k Číně a Turecku.

Platí to i pro Maledivy. Pravdou je, že Indie se bez Malediv neobejde. Ne snad proto, že by její obyvatelé neměli kam jezdit k moři, ale zejména proto, že strategicky položené souostroví je důležité z geopolitického hlediska. Indie potřebuje Maledivy kvůli udržování vlivu v Indickém oceánu, který historicky považuje za svoji vlivovou sféru. Není proto divu, že prezident Si na setkání se svým maledivským protějškem, kterého mimochodem označil za starého přítele, řekl, že obě země nyní mají historickou příležitost navázat na minulé úspěchy a pokročit vpřed.

Podobně jako Maledivy. Ty z geopolitického hlediska jsou důležité, neboť díky nim Čína může posílit vliv v regionu a zabezpečit obchodní trasy, které jsou klíčové pro její ekonomiku a vizi – projekt Pás a stezka (BRI). Ten vytváří takzvaný perlový náhrdelník strategických přístavů v oblastech tradičně dominovaných Indií. Ovládnutí těchto klíčových bodů Číně otevírá a případně vojensky zajišťuje cestu dále na západ, do Perského zálivu, Afriky a Evropy.

Podobně jako premiér Módi myslí, totiž myslí i Fiala & Co, když sní o indických turistech v ČR, kteří by měli nahradit čínské. Nebo samozvaní Tchaj-wanci. Ti budou muset organizovat m.j. dodávky čipů z Drážďan. A těm, kteří chtějí Česko pro sebe a zapomněli, jak se změnilo heslo Monreovy doktríny, zůstanou oči pro pláč.

Problém indického premiéra Naréndry Módí totiž spočívá v tom, že v čím dál viditelnější snaze prosadit se na globální scéně má poměrně volné ruce a myslí si, že není důležité, co říká. Proč?  Protože si myslí, že indickým voličům stačí vědět, že význam země roste. Otázkou zůstává, zda je to pravda, a zda to platí také v české kotlině. V ní Fiala & Co ignorují pravdu a lež, a zcela se oddali žvanění.

Obchodníkům připomínám slova škodováka Jana Řepy: Škodovky prodávané v Indii musí mít na palubní desce speciální plochu, kam se dá přichytit soška některého z tamních bůžků. A také mají výkonnějšími klaksony, protože Indové neustále troubí. Ind druhému prostě vjede do cesty a vůbec to neřeší. A ten druhý je na to zvyklý, protože totéž dělá také. A také bývalého šéfa tamní Škody Auto Zac Holise: Uspět v Indii je těžší než v Evropě. Museli jsme vyměnit i olej, řekl HN v říjnu 2022. A já si dovoluji doplnit: A ještě těžší než v Číně.

Na dnech jsem obdržel od dávného známého z Malajsie zprávu o pokroku jeho jednání v Myanmaru a Kambodžském království týkající se spolupráce v několika oblastech, mimo jiné i s Ruskou akademií přírodních věd, jejímž jsem zahraničním členem. Přestože obě země znám pouze povrchně z dob dlouhodobého působení v Malajsii, zajímají i dnes.

Úspěch čínského úsilí lze připsat jejímu pragmatickému přístupu, který se vyhýbá vnucování ideologických hodnot vnitřním záležitostem Myanmaru. Čínská politika nevměšování rezonuje se znesvářenými stranami a ujišťuje je, že angažovanost Pekingu je vedena skutečnou touhou po stabilitě, nikoli postranními úmysly. Tento přístup umožnil Číně vybudovat si důvěru jak s vojenskými, tak s povstaleckými frakcemi. Důvěra představuje klíčový faktor při orientaci ve složité síti vnitřní dynamiky nejenom Myanmaru.

Jeden z bodů představuje důvěryhodnost vyplývající z příměří v Myanmaru, které hodnotím jako diplomatický triumf. Úspěšným prostředníkem mezi myanmarskou armádou a povstalci Čína totiž prokázala svou schopnost nestranně procházet složitými konflikty. Jeden z nich představuje izraelsko-palestinský konflikt a vojenský konflikt Ruska proti NATO a USA na bojišti zvaném Ukrajina.

V kontextu změn ve světě a doby, kdy Čína zvažuje aktivnější roli při zprostředkování konfliktů v celosvětovém měřítku, se úspěch v Myanmaru stává zásadním odrazovým můstkem. Proto společenství, BRICS, ŠOS a další budou bedlivě sledovat, jak se Čína orientuje ve složitém geopolitickém prostředí světa. Zprostředkování v konfliktech, jako je ten v Myanmaru, pomůže Pekingu vydláždit cestu ke klíčové roli při podpoře míru v dalších neklidných regionech.

Si shrnul úspěchy a cenné zkušenosti čínské diplomacie s charakteristickými rysy v nové éře a hovořil o mezinárodním prostředí a historickém poslání, kterému čelí čínská zahraniční práce na nové cestě. Představil také komplexní opatření pro současné a budoucí období této práce.

Si poukázal na to, že pro vybudování společenství se sdílenou budoucností pro lidstvo je vůdčím principem uplatňování společných hodnot lidskosti a budování nového typu mezinárodních vztahů.

Na konferenci zaznělo, že uprostřed současných rizik a výzev je zapotřebí rovnoprávný a spořádaný multipolární svět a inkluzivní ekonomická globalizace, přičemž spořádaná multipolarizace znamená podporu rovnosti všech zemí, velkých i malých, a odpor proti hegemonismu a mocenské politice. Budeme společně dodržovat cíle a principy Charty OSN a praktikovat skutečný multilateralismus, uvádí se v prohlášení. V něm dále stojí: Musíme se rozhodně postavit proti deglobalizaci a přehnanému důrazu na bezpečnost, stejně jako proti různým formám unilateralismu a protekcionismu. Musíme nasměrovat ekonomickou globalizaci k otevřenějšímu, inkluzivnějšímu a spravedlivějšímu světu.

Z uvedeného vyplývá, že při pohledu do budoucna Čína může očekávat nové strategické příležitosti nejenom pro svůj vlastní rozvoj, ale i rozvoj svých spojenců a partnerů. Sinofobové to nebudou mít lehké, protože Čína odmítla jít cestou sebezničení a naslouchat jejich radám. Souhlasu netřeba.