Chudák Bohuslav Sobotka pořád vládu sestavuje. Začínám mát ošklivý pocit, že příhodnější výraz by bylo „lepí“.  Sociálně demokratické feministky zuří,  že polovina není ministryň. Mezitím děláme, že děláme a někteří dělají, že nás za to platí… Sněmovna jedná, výbory zasedají. Skoro mi to evokuje větu „ÚV zasedá, Dubček padl“. Zatím nikdo nepadl, ale taky nikdo nic zajímavého neudělal. Babiš čeká jak spanilá nevěsta. Bělobrádek se těší jak malé dítě na hračku. Vláda se ale neslepí určitě do chvíle,  než prvním čtením projde zákon o státní službě. Miloši, vymysli si ještě něco…
    
Chudák ODS má sjezd. Není podstatné, kdo je zvolen. Podstatné je,  že reflexe strany  budovatelů tunelářského kapitalismu vyžaduje čas, sebezpyt a pokoru. Ten před sjezdem nenastal. Na sjezdu také ne. A jestli   je v jejím čele Fiala, Kožušník či nějaký nový, ještě realitou nepolíbený pravicový politik jako fíkový list kmotrů v zákulisí,  je fuk. Mentalita stranického kolektivu se nezmění za jednu sobotu. Mečiarova HZDS na Slovensku měla nedávno také sjezd. Mečiar sám z této strany vystoupil ještě před ním. A HZDS se rozpustila. Sama.  Václav Klaus už z ODS vystoupil také. Před časem. ODS se tento víkend pokusí o restart.

Během těchto už docela nudných tahanic  jako osvěžení působil článek, respektive rozhovor  s archeologem Jiřím Macháčkem. Zatímco vykrmeni Zdeňkem Nejedlým,  naše životy opanovala představa, že my, Slované (či jakákoliv směs, která se na našem území vyskytuje, neb čistokrevného Slovana by tu nikdo nenašel ani mikroskopem) jsme takové mírné holubičky, co si okopávají svá políčka a tiše  pokorně žijí.  Jiří Macháček v rozhovoru pro univerzitní web natvrdo prohlásil,  že  velkomoravská knížata se živila kšeftováním s otroky.  Ne, že bych schvalovala kšeftování s otroky, ale ne druhé straně je to zjevně realističtější způsob života, než laskavé políčko.  Jakkoliv je to nelidské, pobavilo mne to. 

Ve sněmovně zasedl volební výbor, který se sice už asi pět let měl jmenovat mediální, ale nevadí.  Na programu byly zprávy obou veřejnoprávních institucí . Za rok 2012. Pravda, prokutávání trvalo asi hodinu pro každou instituci, ale nakonec bylo dosaženo klenoucí se duhy souhlasu. Je vidět, že noví poslanci se svými nově nabytými agendami  prokousávají těžce a ti, co někdy v oboru pracovali, zase mají pocit, že rozumí všemu, i když jejich zkušenost je výhradně analogová. Jejich představa o volbě do rad zatím vypadá docela rozumně, ale je otázka, co na to řeknou kandidátu sami.  Probralo se i DPH a zahraniční cesty. Ženeva sice není v Belgii, ale kdyby se trochu snažila, mohla by být.

Nicméně: volba členů rad by měla být politicky přímočará. Schovávaček za zahrádkáře už bylo dost. Všichni stejně vědí, že kandidáti jsou politickými nominanty. Tak proč to tajit?

V českých médiích je kupodivu docela klid, na rozdíl od těch francouzských, pro něž je prezident Holland věru soustem, zejména pokud je jeho nová milenka vskutku těhotná. No jo, ti čistí mesiášové, to pak člověk nestačí koukat.  Ani na 75% daně si nevzpomenete…

Česká televize svolala tiskovku, aby sdělila městu a světu, jaké jsou  nejnovější  počiny filmového centra. Nejsem, přiznávám, na hrané filmy. A tak se těším na to, jaké dokumenty nám Milan Fridrich pustí. Tímto mu také děkuji za ty úžasné bondovky. Pro ty, kdo mají rádi hrané filmy, avizuji, že se televize rozhodla natočit film Krasosmutnění, volně navazující na Postřižiny.

Na výboru padla taky informace, že olympijský hokej, který chtěla koupit Česká televize, nakonec koupil za osminásobek „konkurent“, jak se decentně vyjádřil ředitel ČT. Nakonec se ukázalo, že Kavky můžou být v klidu, finanční situace „konkurenta“ se zhoršila natolik, že hokej pak „Česká stejně dostala. Za původně nabízenou cenu. Jméno konkurenta se, samozřejmě, nesmí říkat nahlas…. 

8. února se bude na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy konat třetí ročník konference New Media Inspiration. Tentokrát budou nová média inspirovat k  ochraně soukromí na internetu, bude se hovořit zejména o bezpečnosti, špionáži, dohledu,  cookies a  vytěžování dat k obchodním i špionážním účelům. A také o tom, kdo má hlídat hlídače. Hlavní přednášku bude mít Aaron Gibson z The Tor Project, výzkumně-vzdělávací neziskové organizace se sídlem v USA.  Boj  proti cenzuře, špehování  a moci nadnárodních molochů, ze kterých  si berou příklad i tajné služby, lze už skoro deset let činit celkem jednoduše. TOR je systém umožňující na Internetu skrýt vaši identitu. Síť anonymizačních serverů Tor (The Onion Router) lze použít zdarma.  Aplikace principů  open source, open data a open access. Software napsaný tak, že v něm nejsou žádná zadní vrátka, kudy by špionážní agentury mohly porušovat vaše soukromí. Na druhé straně svoboda volně používat a publikovat jakékoliv informace, aniž byste museli prozrazovat komukoliv svoji identitu. Nejen v USA  i za špatně formulovaný tweet hrozí kriminál či vyhazov z práce…

Mezi novináři ve Švédsku vznikl spor   o etice fotografů, protože fotograf Paul Hansen  vyhrál ve švédské soutěži Snímek roku 2011 s  fotografií Fabienne,  14 leté dívky, která byla zabita policií poté, co byla přistižena při krádeži dvou židlí a několika obrazů z obchodu po zemětřesení  na Haiti. Nyní fotograf Nathan Weber  zveřejnil stejnou scénu, jen z jiného úhlu. Na snímku je vidět tlačenice14 novinářů, kteří se  v okamžiku dívčiny smrti snaží udělat ten nejfotogeničtější záběr.

Britští diplomaté oznámili, že Severní Korea jedná o nákupu Teletubbies, Doktora No a EastEnders. Nevím, pravda, co si z toho  mohou odnést korejští diváci, stejně tak ze slečny Marplové, stejně tak nevím, jak se popasují s faktem, že jedna z postaviček Teletubbies nosí kabelku. Ale ani Korea není tak uzavřená, jak by to mohlo zdát a zprávy o pašování seriálů na USB jsou čím dál častější. Kde vítězí technologie, prohrává ideologie.

V Americe se rozdávaly Zlaté Globy.  Navzdory tomu, že hlavní zprávy tvořily šaty nominovaných hereček (ano, moc pěkné),  daly si vykutat (na zazších stranách, kde už šaty nebyly) i vítězové. Golden Globes letoška získal film Dvanáct let otrokem (česky bůhvíproč Dvanáct let v řetězech), nejlepší herečkou se stala Kate Blanchett,  nejlepším hercem Matthew McConaughey . Srdečně gratuluji všem vítězům ve všech kategoriích (i když je jim moje gratulace nejspíš jedno).

Časopis Týden zveřejnil průzkum agentur Median a STEM/MARK.  „K tištěným médiím se podle průzkumu upínají především lidé důchodového a předdůchodového věku, ale také úředníci, tři pětiny vyšších manažerů a víc než polovina lidí s vysokoškolským vzděláním,“ říká se v textu s tím, že se ale čtenáři přechodu na elektronická média nebrání. Taky jsem dlouho kupovala papír. A miluju ho doteď, ale kdo by chtěl včerejší zprávy? Z deníků se musí stát vteřinovníky, aby obstály. Pouze The Times si mohou dovolit zůstat deníkem. Prodavač doutníků či whisky je bude dávat jako bonus.

Mladá generace nechce noviny s názvy psanými kurentem či obdivované svými rodiči. Vytváří si vlastní média na úplně jiných principech,  se svou grafikou, svými brandy. A netouží po zprávách stejných, jako dědeček na italské frontě. Nákup „tradičních“ papírových titulů a sázka na konzervativismus čtenářů, milující vůni tiskařské černi  je ze střednědobého a dlouhodobého hlediska tou nejhorší investicí v současném mediálním průmyslu. Kupujte čtečky s připojením k internetu a poučte se, co je RSS kanál.

Britský list Daily Mail se  musel omluvit za zprávu, v níž uvedl, že otce zavřeli do vězení za to, že na Facebooku pogratuloval svému synovi k narozeninám.  List se omluvil s tím, že informaci dostal z druhé ruky.  Ve skutečnosti zavřeli otce proto, že navzdory rozhodnutí soudu neodstranil  soukromé informace o svých dětech z internetu…

Možná ta tistěná média jsou přece jen lepší varianta….

Irena Ryšánková