Podle sociologa, který průzkum komentuje, nejde o české specifikum, podobná skepse prý panuje i v zahraničí. Určitě by bylo zajímavé srovnání se Slovenskem, ale zmínku o stejné anketě na Slovensku jsem nenašel. Běžné jsou průzkumy důvěry v politiky nebo v politické instituce, ptát se na politický systém je neobvyklé.

Seznam rozhodně není antisystémový web. Autory, kteří se se současným systémem identifikují, upřednostňuje, ačkoliv si tím snižuje sledovanost, čili kazí byznys. neignorovali a usilovali, aby „populace měla pocit, že politici její zájmy reprezentují“.

Mezi příčinami nedůvěry v systému sociolog uvádí, že se politikům nepodaří splnit to, co slíbili, nebo že něco „špatně komunikují“. A prý jsme zavaleni informační válkou. Výzkumník v dobré víře radí politikům, aby začali u sebe. Klade jim na srdce, že je dobré to číslo (nedůvěry v politický systém) „nějak kontrolovat, aby se nezvedlo“.

Existuje však ještě jedno vysvětlení, proč si výrazná většina populace myslí, že současný politický systém nereprezentuje zájmy běžného občana. Tím vysvětlením je, že současný politický systém zájmy běžného občana skutečně nereprezentuje. To samozřejmě technicky neznamená, že se jedná o politický systém, který nefunguje.

Současný politický systém perfektně reprezentuje zájmy oligarchie, globálních korporací, včetně korporátních médií. Reprezentuje zájmy servisní elity, čili politiků, manažerů, lobbistů a státní či bruselské byrokracie. Současný politický systém, stejně jako všechny minulé politické systémy, reprezentuje zájmy lidí vlivných, mocných. A současně platí, že politický systém respektují lidé poslušní, servilní, bázliví, zadlužení a obecně lidé bezmocní, přestože vidí, že jejich zájmy nereprezentuje.

To, že většina lidí je alergická na současný politický systém, vypadá jako podnět k debatě, jak vytvořit politický systém, který by reprezentoval zájmy obyčejných občanů. To, že se taková debata nekoná, má ale prostý důvod. Zájmy běžných občanů nikdy nikoho nezajímají. Nejenže nezajímají privilegované elity, ale nezajímají ani většinu běžných občanů. Je to dáno naší slabou představivostí.

Běžný občan se snaží v politickém systému adaptovat, přežít ze dne na den. Neumí si představit, že by se politický systém ohlížel na jeho potřeby. Běžný občan, kterého by se politik na ulici zeptal, jak ho má reprezentovat, co pro něj má udělat, by se ohlížel, kde je skrytá kamera, zaznamenávající pro pobavení publika jeho humorně nechápavou reakci… Současný systém není demokratický ani náhodou. Právě proto je ale stabilní.