Proto jsem se kriticky stavěl proti těm, kteří rozpoutali války a zejména války po roce 1945, protože ta by měla být mementem pro politiky zejména v tom, aby neopakovali politické a ekonomické chyby, které vedou obrovskému utrpení prostých občanů většiny států. Politici se však nepoučili. O tom svědčí desítky nových válečných konfliktů s milióny obětí.

Nebudu se zabývat tím, jak prezident RF V. Putin zdůvodnil vojenskou akci proti Ukrajině, ani to, jak na to reagovali politici ostatních zemí. Soustředím se jen na naše politiky a jim jednostranně nakloněná média a chci ukázat na to, k čemu mohou zneužít tuto dobu s vyhrocenou válečnickou propagandou.

Dne 25. února v ranních hodinách byl na Radiožurnálu rozhovor s předsedou Ústavního soudu JUDr. P. Rychetským, dr.h.c.. U něj, při jeho vzdělání, věku a zastávané funkci bych předpokládal určitou objektivitu v posuzování věcí mimo jiné i v určitém historickém kontextu. Vždyť každá událost, celá oblast politiky i válka mají svůj historický vývoj a z toho plynoucí souvislosti. U pana Rycheckého to asi neplatí. Hned na začátku ve mnou vzpomenutém rozhovoru řekl, že je nutné: „…obžalovat Putina z válečných zločinů a postavit ho před Mezinárodní trestní tribunál … Putin je představitelem toho nejhoršího zla, kterého jsme byli za poslední desetiletí svědky …“.

Když si uvědomím, že za ta poslední desetiletí za prezidentství G. W Bushe (2001 – 2009) USA nezákonně vedly válku v Afghánistánu a v Sýrii, v roce 2003 - zahájily nezákonnou válku v Iráku, za prezidentství B. Obamy (2009 – 2017) pokračovaly předchozí konflikty a nově byla vedena válka v Libyi a za prezidentství D. Trumpa a J. Bidena  pokračovala válka v Afghánistánu tak si kladu otázku: Kde byl JUDr. P. Rychecký? Proč nenazval uvedené prezidenty válečnými zločinci a nežádal jejich postavení před Mezinárodní trestní tribunál? Kde je jeho profesní neutralita a objektivita? Nepřevládá náhodou ideologické zatmění mozku nad racionální a profesní objektivitou?

Proč ale chodit tak daleko, až do USA. Vždyť v roce 1999, těsně po našem vstupu do NATO, za prezidenta V. Havla ČR poskytla svůj vzdušný prostor pro přelety letectva některých členských států NATO k nezákonnému bombardování Jugoslávie. Za prezidenta V. Klause (2003 – 2013) a prezidenta M. Zemana (2013 - dosud) se příslušníci naší AČR podíleli po boku armády USA a některých dalších členských zemí NATO na nezákonných válkách v Iráku a v Afghánistánu. Pokud je předseda Ústavního soudu objektivní, měl by slova, která včera použil vůči V. Putinovi použít i na další aktéry stejných a ve svých válečných důsledcích podstatně ničivějších válek. Nebo měl raději mlčet.

Druhý příklad je také ze dne 25. února.  Naše vláda přijala opatření k boji proti desinformacím. Jedním z těchto opatření je to, že byly zablokovány „vybrané desinformační“ weby. Zveřejněno bylo osm těchto webových stránek, ale ve skutečnosti jich je blokováno daleko víc. Opět zde vidím jasný rozpor mezi slovy a činy. Na jedné straně naše vláda a masmédia denně chrlí informace o porušování lidských práv a svobod v RF a na straně druhé se bojí jiných, než oficiálních názorů. Místo diskuse a na faktech (ne ideologických frázích a jednostranných informacích ve stylu „svazáckého údernictví padesátých let) dokládaných tvrzení provádí tvrdou cenzuru nepohodlných informačních zdrojů.

K tomu si také přisadil nejvyšší státní zástupce JUDr. Igor Stříž, který zveřejnil následující: „Svoboda projevu je v ústavněprávní rovině zakotvena v článku 17 Listiny základních práv a svobod. Každý má právo vyjadřovat své názory způsobem, který považuje za vhodný. Ale i svoboda projevu má v demokratickém právním státě své limity.  

V kontextu s prováděním cenzury nepohodlných webových stránek a s příklady uvedenými výše nevím, zda toto vyjádření JUDr. I. Stříže mám považovat za varování, či za vyhrožování. Každý ať si vybere, co uzná za vhodné. Já chci jen poukázat opět na černobílé vidění. To povede jen k dalšímu vyhrocování situace zejména v době, kdy lidé jsou permanentně strašeni covidovou pandemií a nyní navíc hysterií válečnou. Takto připravená společenská situace je nejvhodnější k přijímání takových opatření, která by jinak neunikla pozornosti občanů. Tato opatření mohou vést k dalšímu omezování svobody slova, svobody shromažďovací, mohou vést k dalšímu omezování suverenity ČR (viz SR a umístění cizích vojsk na jejím území) atd.. Takováto nedemokratická opatření a opatření v rozporu se zájmy společnosti jsou nebezpečná a evokují myšlenky o tom, že probíhá naše směřování k nové totalitě, i když slovně se na veřejnosti naši politici ohánějí demokracií a obranou lidských práv. Používaný dvojí metr v posuzování probíhajících událostí ukazuje na jejich nedůvěryhodnost.