Pokud vyjde, bude už tak trochu neaktuální, protože byl psán ještě před vystoupením Daniela Landy, respektive před jeho mediálním ohlasem. Neaktuální proto, že si v něm stěžuji na to, jak politici i novináři stojí nečinně tváří v tvář masivní Janečkově kampani. Landovo vystoupení nakonec přece jen politiky k nějakým reakcím přimělo, stejně jako vedlo k tomu, že se média začala fenoménem Janeček zabývat i v jiném, než dosud pozitivním, světle.

To, po čem jsem v onom článku volal, se tak vlastně stalo - rychleji, než jsem myslel. Politici a novináři si začínají klást otázky. A to je dobře.

Paradoxně je k tomu přimělo právě vystoupení Daniela Landy, které bylo součástí Janečkova marketingového scénáře a mělo Janečka veřejně uctít. Kontroverzní Landa ale vrhl zároveň na Janečka svůj stín a krom toho, že podivné spojenectví vyburcovalo novináře a publicisty k činnosti, tak trochu rozdělilo i pravdoláskařskou scénu, která s tímto spojenectvím nesouhlasí (Hollan, Kostlán, Marvanová aj.). Po Landově vystoupení se zdá, že alespoň někteří havlisté dávají od Janečka ruce pryč, jakoby měli strach z toho, co se z celé Pozitivní evoluce vyvrbí.

Přiznávám, že se Janečkovi věnuji s velkou nechutí, protože je mi jasné, že jsem článků na toto téma napsal již několik a mohu tím otrávit některé své čtenáře, kteří si třeba myslí, že Janeček tolik pozornosti nezasluhuje. Protože ale zároveň vidím, že články mají ohlas a Janeček je na ně nucen reagovat, už i třeba proto, že se ho na ně ptají zmatení návštěvníci jeho seancí, domnívám se, že má smysl v tomto tématu pokračovat. Je přece dobře, že Janeček musí sám dokola na úvod každého setkání opakovat, že není satanista, iluminát, templář a agent CIA. Kdyby tomu tak nebylo, neměl by takovou úpornou potřebu tato slova pokaždé vyvracet.

Pojďme tedy pokračovat tam, kde jsme minule skončili a podívejme se na dvě události, které jsou bezesporu v celém vývoji kolem Janečka zajímavé a předznamenávají, co se bude dít dál.

Za zmínku stojí závěrečné Janečkovo vystoupení v Lucerně, stejně jako Landovo přiznané spojenectví s matematickým "géniem".

LUCERNA SHOW

Na úvod show, která svojí náladou a provedením připomínala Talentománii a podobné pořady, vystoupila Janečkova matka Alena, která všem přišla vyvrátit, že je její syn je „iluminát, satanista a spolupracovník CIA".

Komické je toto vystoupení i proto, že sama matka pracovala u SNB a dobře věděla o úloze Janečkova otce, rozvědčíka s krytím diplomata ve Švédsku. Materiály StB hovoří o tom, že byla do špionážní práce zapojena tím, že svou úlohou matky a manželky napomáhala Janečkovi st. s vytvářením legendy diplomata.

"Manželka nemá na rezidentuře stanoveny specifické úkoly (...), ale jako příslušnice (SNB, pozn. autora) bude pomáhat konspirativním způsobem odhalovat činnost sledovací skupiny na teritoriu a v případě potřeby při plnění operativních úkolů bude sloužit k naplňování věrohodnosti legend (například legenda rodinného výletu). Nepředpokládá se, že manželka bude zaměstnána na rezidentuře či ZÚ," píše se v dokumentu z prosince 1989, který je uložen v Archivu bezpečnostních složek (ABS).

"Manželka ví o jeho příslušnosti k SNB a rovněž k čs. rozvědce. Sama je příslušnice SNB," píše se v materiálu z 10. 12. 1989 nazvaném "Obranný režim KP Kordy" (Korda je krycí jméno Karla Janečka st., které si vzal právě po své manželce Aleně, roz. Kordové, pozn. red.)

Večer v Lucerně měl jiný průběh než v krajských městech - Janeček a jeho lidé dlouze mluvili o svých plánech a bilancovali výsledky turné, aniž by lidé z publika dostali možnost se ptát, jak byli zvyklí z regionů. Natěšené auditorium tak muselo čekat téměř dvě hodiny, než se dostalo ke slovu a v sále proto bylo cítit doslova výbušnou atmosféru, zvláště když řada diskutujících stála proti Janečkovi v opozici.

Zde se také Janeček projevoval nejpřirozeněji, když konfrontován nepříjemnými dotazy ztrácel svůj úsměv a pozitivní náladu a debatu moderoval směrem od nežádoucích témat. Když mu někdo oponoval, vztyčil se z křesla, šel až na okraj pódia a při argumentaci se stával zlostným a nervózním.

"Pane kolego, tohle zde nebudeme řešit," snažil se vyvléknout z debaty o tom, zda vystoupit z EU, protože ta (nikoli zjedi) je příčinou našich problémů, jak upozorňoval známý euroskeptik Vít Jedlička (1:45). Do konfliktu se dostal i s Janou Karáskovou, která dosvědčila, jak jí byl zakázán přístup do facebookové skupiny Pozitivní evoluce, když na ni posílala odkazy na problematiku NWO (1:59). Zajímavý moment se naskytl při vystoupení Roberta Vašíčka s jeho pozitivně myšleným odkazem na zednářskou francouzskou revoluci (1:42). Janeček to musel trochu mírnit - revoluci (zatím) nechystáme. "Nechceme rušit politické strany, na to je brzo (sic!)," prozradil se Janeček.

Mezi na pódium pozvanými hosty se to hemžilo pravdoláskou - lékař-spiklenec Jan Hnízdil, geolog Václav Cílek, Taťána Le Moigne (Forum 2000, Aspen Institut). Linka na Václava Havla byla všudypřítomná - vše se odehrávalo v Havlově Lucerně, přítomen byl Havlův bratr Ivan a promítaná ukázka z filmu I am Fishead oslavovala Václava Havla jako hrdinu, který se postavil psychopatům ovládajícím svět.

ŠOK NA SLAVÍCÍCH

O vystoupení Daniela Landy den nato se toho už napsalo mnoho. Prvnizpravy.cz dokonce exkluzivně dopředu informovaly, že na základě různých indicií je možno spojení populárního zpěváka s "mecenášem a protikorupčním bojovníkem" očekávat. Jenže Landa prozradil mnohem více, než to, že se s Janečkem kamarádí a že si ho vybral jako svého krále králů. Z jeho dalších vystoupení (rozhovorů, komentářů) totiž vyplývá, že to hlavní nás teprve čeká.

Dne 21. prosince se nestane nic, alespoň nic z toho, před čím varuje hysterická mediální kampaň o končícím mayském kalendáři (na jednom ze zpravodajských serverů mají dokonce odpočítávadlo, které ukazuje zbývající dny a hodiny do konce světa). V našem geografickém prostoru ale na stejný den Landa s Janečkem něco přece jen chystají - evidentně ve snaze využít magické datum, k němuž média už měsíce šponují naši pozornost.

Co se stane za čtrnáct dní? Landa by měl na Vyšehradě představit své vyvolené, své vládce, jejichž králem bude právě Janeček. Už na předávání slavíků řekl, že králů je víc - král moudrosti Václav, král spravedlnosti a síly Jan. Karel Janeček je nad nimi. Král králů.

Později prozradil, že kromě Janečka existuje ještě 18 dalších vládců, kteří to jsou ale nechtěl prozradit. "Je to král Václav moudrost, Král Jan síla, 7 trpasličích vládců, 9 mužů, každý z nich k smrti odsouzen," řekl pouze.

Jinde odpověděl: "V mojí kejkli Bájný Vyšehrad je bájný král Karel králem dalších dvou králů, sedmi trpaslíků a ještě devíti mužů, ze kterých byl každý k smrti odsouzen."

A ještě na jiném místě rozhovoru čtenářům prozradil: "21. prosince budou na Vyšehradě korunováni bájní králové a vládci (tedy i král Karel Janeček), abychom pozvedli bájný národ Bójů. To je další Velekejkle."

Sám Janeček v rozhovoru na otázku, co se stane 21. prosince, odpovídá: "Svět určitě nekončí. Já věřím tomu, že žijeme v přelomové době, kdy lidé začnou jednat podle opravdových hodnot. 21. prosince může být symbolické přelomové datum. Pravda a láska zvítězí."

Co to má znamenat? Trochu více světla vnesl Landa v jiném svém výroku, kde byl už trochu konkrétnější:

"Našel jsem si osobnosti z různých odvětví, jako je věda, filozofie nebo sport. Včas jejich jména ohlásím, zatím jim pracovně říkám vládcové bájné Bohemie. Ti lidé jsou dlouhodobě úspěšní a peníze, které získáme, a ty, které se budou vracet, oni investují do rozvoje národa českého, aby země mohla peníze dále generovat. Připravil jsem devatenáctičlenný mozkový trast jako vyšehradskou vládu a je to neuvěřitelný mozkový potenciál. Těm budu sloužit a pomáhat. Peníze si z toho žádné pro sebe nenechám," vysvětlil.

Zajímavé je, že Landa tu používá terminologii z Pána prstenů ("tři králové, sedm trpasličích vládců, devět mužů, každý z nich k smrti odsouzený"). Mystickou rétorikou a stavěním kulis fantasy románů chce upoutat naši pozornost, unavenou pohledem na hašteřivé politiky v oblecích - a nabízí nám proto romantickou alternativu: družinu vyvolených vládců, králů, bojovníků, rytířů. Marketingově to není špatný nápad. Vidíme to ostatně i na Janečkovi, který se mezitím z role uhlazeného a upraveného manažera v brýlích a obleku změnil v zarostlého a dlouhovlasého "muže z lidu", aby se nyní transformoval až do mytologické postavy bájného krále, jakéhosi Vůdce Rady moudrých. Na jeho dlouhých vlasech bude ta koruna docela slušet, kalkuluje tady někdo, kdo Janečkovi radí s vizáží a kdo mu doporučil se poslední měsíce nestříhat...

Je jen otázka, proč Pán prstenů? Jde o nedostatek Landovy tvůrčí invence, že pouze kopíruje a vykrádá kultovní román, nebo ho používá záměrně, protože pro mnoho lidí je tato Tolkienova fikce z různých důvodů inspirativní? Paradoxně i pro lidi z často opačných názorových pozic. Přiznávám, že se román líbí i mně a mým konzervativně smýšlejícím přátelům, jenže stejně tak se jím inspiruje židovská aktivistka Věra Tydlitátová či inspiroval Václav Havel, Tomáš Halík a další jejich přátelé. Záleží totiž na tom, jak se na postavy v knize díváme a co za celým příběhem vidíme.

Tolkienovu trilogii, kterou nyní důsledně používá Landa s Janečkem, hltal za svých mladších let Havel a jeho přátelé natolik, že se jednotliví členové skupiny začali dokonce nazývat přezdívkami podle postav z knihy.

Přišel s tím Havlův duchovní učitel, biolog a filosof Zdeněk Neubauer, se kterým se Havel a spol. scházel a filosofoval a později založil bytový filosofický kroužek povýšený na jakousi Akademii (s odkazem na Platóna), podle místa bydliště nazvanou Kampademie,. Tvořili ji Halík, Kroupa, Palouš, Bratinka a další.

Daniel Kroupa byl "Frodo", protože Kampademii založil a tudíž nesl "prsten" tradice, Tomáš Halík byl "Gandalf", protože přinášel duchovní, rozuměj teologické znalosti z ´jiných světů´. Radim Palouš byl "Elrond", protože jeho venkovský dům v Mladé Vožici sloužil jako útočiště, ´Roklinka´. Pavel Bratinka byl "Gimli" prostě pro svou mohutnou postavu a tak dále, popisuje ve své knize o duchovním prostředí, ze kterého vycházel, Havlův hagiograf Martin C. Putna.

"Tato soukromá hra na Tolkiena, o čtvrtstoletí předcházející veřejnou českou tolkienománii, souvisela s vírou kampademiků ve smysl obnovování a prožívání mýtů v moderní společnosti - i se zcela ´profánní´potřebou utajení," píše Putna a cituje Neubauera:

"Na pozadí tohoto kultu byla (...) iluze typu esperanto, že by se Tolkien mohl stát naší společnou mytologií, v tom smyslu: Všichni ho znají, a tudíž stačí jenom citovat a každý si zpřítomní, o co tam jde, a tím pádem se nemusí tolik povídat."

***

Když si odmyslíme tento mytologický háv, do kterého Landa své události a kejkle halí (a který zcela určitě na jedné straně slouží jako dobrý marketingový tah, ale nelze mu zároveň upřít onu výše zmíněnou duchovní rovinu, protože nejen Havel a spol., ale i nová generace pravdoláskařů, tedy lidé kolem Janečka a jeho pozitivní evoluce, se nijak netají svým kladným postojem k esoterice a New Age), dozvídáme se tak vlastně, že nám bude 21. prosince představena jakási stínová vláda se stínovým premiérem (králem) Karlem, kterému podléhá dalších 18 moudrých, vzdělaných, osvícených.

Tito vyvolení, v čele s Janečkem, budou korunováni. Kým? Hraje v tom nějakou roli Vyšehradská kapitula, se kterou Landa dlouhodobě spolupracuje?

Naše fantazie se může rozběhnout na plné obrátky. Puč? Janeček se svými vyvolenými převezme vládu? Vláda vyvolených. Vláda osvícených. Vláda osvícenců. Vláda iluminátů.

Věčný to sen Václava Havla a jeho přátel. To, co se snažili budovat neformálně po celé uplynulé dekády, bude najednou ohlášeno veřejně a přiznaně. Už ne nějaký hašteřivý parlament, ale hrstka moudrých, vyvolených a osvícených elitářů, kteří budou tuto zemi moudře spravovat.

Jde o geniální marketingový trik a grandiozní politický podvod zároveň. Ale ještě navíc (a to především) jde i o duchovní souboj o duši národa.

Vybrané místo - Vyšehrad - není jen tak ledajaké. Krom toho, že tam Landa bydlí, je to duchovní místo se symbolickým významem. A můžeme ho vnímat jako jistou protiváhu protilehlému Pražskému hradu, dalšímu silnému místu s duchovním obsahem.

"PŘIVEDU NA VYŠEHRAD SVÉHO KRÁLE"

Král Janeček z Vyšehradu, kterého šašek Landa ohlašuje, tak bude líčen jako symbol opozice vůči jinému panovníkovi, regentu Václavu na Pražském hradě. Dá se dokonce předpokládat, že Janečka někdo ze spřízněných církevních hodnostářů skutečně korunuje, jak naznačují už dřívější Landovy styky s havlisty infiltrovanou částí římsko-katolické církve (ukážeme si později). V takovém případě by celá věc byla povýšena z pouhého happeningu na něco mnohem vážnějšího, co má potenciál získat sympatie lidí.

Motorem celého Janečkova úsilí je nenávist k Václavu Klausovi, který je líčen jako největší zlojed. Doslova před pár dny Janečkova NFPK ocenila Cenou za odvahu bývalého primáře psychiatrického oddělení Nemocnice v Ostrově Martina Konečného, který mediálně proslul tím, že prezidenta obvinil z toho, že za úplatek poskytl milost odsouzené policistce Radce Kadlecové. Nutno podotknout, že Konečný je psychosomatik a patří ke skupině stejně smýšlejících lékařů kolem Jana Hnízdila.

Janeček a jeho družina budou ale zároveň i protiváhou k vládě Petra Nečase. Všimněme si i podobného uspořádání - král králů (premiér), dva další králové (vicepremiérové), dalších šestnáct vládců (ministrů). I na Nečase má Janeček spadeno. V jednom svém veřejném vystoupení se dokonce chvástal, jak jednou Nečase "seřval". Kdo je Janeček, že si může dovolit "seřvat" českého premiéra? Pokud si jen nevymýšlí, bude exponentem hodně vysokých kruhů, před kterými se zřejmě třese i ministerský předseda. A Karel Randák, Janečkův nejbližší spolupracovník (generál) se už dříve nechal slyšet, že po Nečasovi "tvrdě půjde". Když už jsme u těch prstenů, symbol prstenu měl Randák nepochopitelně na svých webových stránkách, kterými ohlašoval svoji zamýšlenou kandidaturu na prezidenta.

Nečas tuší, kdo tahá za provázky a kritizovat Janečka si proto dovolí jen velmi diplomaticky. "Přestože pro část veřejnosti působí některé tyto aktivity bohulibě, oligarchizaci české politiky příliš pozitivně nevnímám. To propojování velkých peněz s ovlivňováním politických rozhodnutí, i když se někdy schovává za různé občanské aktivity bohulibého ražení typu boje proti korupci, a v některých případech se neváhá jít na hranu, nebo dokonce za hranu zákona, není dobré," řekl pouze v rozhovoru pro Lidové noviny.

Kdo jsou ale tito vládcové, budoucí stínoví ministři vlády této země? Landa jména tají, i když sem tam nějaké pustí. A tak jsme se například mohli dozvědět, že onen král Václav je nejspíše geolog Václav Cílek. Časopis Respekt dohodil i další jméno - Daniel Herman.

Herman byl dříve mluvčím České biskupské konference, pak - protože odpadl od víry a vrátil se k víře svých židovských předků - z římskokatolické církve odešel, pracoval chvíli u policie a pak se stal i osobním sekretářem Jana Švejnara během jeho prezidentské kampaně (kruh se uzavírá - se Švejnarovým think-tankem IDEA Janeček piluje svůj návrh volebního systému) a Švejnara jeden čas zastupoval i poté, když už profesor zase zmizel za kopečky. Později Herman povýšil na ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), kde tento odpadlý kněz a kabalista sedí dosud.

„Jsme přátelé dvacet let, vím, co chystá, a rád budu nápomocen. A těch run není třeba se bát, jestli Dan něco není, tak neonacista. Číslo 44 je opravdu jeho věk. Samozřejmě - je to umělec a provokatér, takže se pohybuje na hraně,“ připouští Herman v rozhovoru pro Respekt.

Herman také skupině slouží jako doklad toho, že celé Bratrstvo nemá s fašismem a nacismem nic společného (jak je mu vytýkáno zvláště po ohlášení spojenectví s Danielem Landou). "Jak byste vysvětlil např. fakt, že přítelem Daniela Landy je Daniel Herman, šéf Ústavu pro studium totalitních režimů, jehož někteří příbuzní zemřeli v koncentračním táboře?" kontruje Janeček na internetu, když je tázán, zda mu nevadí spojení s "neonacistou" Landou.

Dozvídáme se také, že to byl sám Herman, který Landu nasměroval na geologa Václava Cílka, Landova "krále Václava". Cílek je havlista. Najdeme ho pod různými peticemi a iniciativami, dostal cenu Havlovy Nadace Vize 97. Třebaže se zabývá popularizací vědy a změnami klimatu, ve svých knihách se pouští i do filosofie a překládá taoistické a zenové texty.

Cílek byl pozván na závěrečné vystoupení v Lucerně. Landu si chválí: "Je inteligentní a vtipný společník, který se zajímá o mariánskou tematiku a menhiry, takže spolu jezdí po výletech a debatují o Landových vizích a plánech."

O dalších jménech můžeme spekulovat. Bude mezi nimi nějaký Jan (Hnízdil, který byl také pozván do Lucerny? nebo snad Jan Korytář?). A z jiných zdrojů víme, že do plánu je zasvěcen i současný tajemník České biskupské konference Tomáš Holub. Kněz a první vojenský kaplan v Armádě ČR, kde působil v letech 1996-2006, nejprve v jednotkách IFOR v Bosně a Hercegovině, dále jako vojenský kaplan Brigády rychlého nasazení v Havlíčkově Brodě a nakonec jako hlavní kaplan Armády ČR. Od roku 2006 působil jako poradce ministryně obrany. Smýšlením bude nejspíše neokonzervativec, protože na Katolické teologické fakultě UK v Praze obhajoval doktorát z křesťanské etiky na téma "Etické aspekty boje proti terorismu ve světle učení o tzv. spravedlivé válce". Dále se angažuje ve vedení křesťanských kurzů pro mládež JUMP, přednáší v rámci České křesťanské akademie, Charismatické obnovy, podílí se na meditačních kurzech pro mládež a manželské páry, čteme v jeho životopise.

Mezi Landovými vládci mohou být i lidé, se kterými Janeček připravoval kampaň Pozitivní evoluce, tedy například Ctirad Hemelík, odborník na pořádání veletrhů, přednášek a seminářů s ekologickou a esoterickou tematikou a někteří další.

Do skupiny naopak nemůže patřit (jak média spekulují) další Landův známý z politiky, exministr obrany Martin Barták z dnes už neexistujícího "rytířského řádu Ordo Lumen Templi", o kterém sice Landa pochvalně mluví, ale který je absolutně nepřijatelný pro Janečka. Jde v jeho očích o prototyp zjeda, navíc se na Bartákově diskreditaci podíleli lidé z americké ambasády, se kterou udržuje úzké styky i Janeček sám. Další důkaz toho, jak je Landa slepý, když se naivně spojuje s někým, kdo jde po jeho přátelích...

Za zmínku stojí i to, že Landa svůj projekt osvícené vlády vyvolených nazval Nadace Bohemia. Bude prý pro ni získávat sponzorské dary, ale i výpalné od kmotrů, kteří tak - věří Landa - budou mít možnost vrátit to, co nakradli. Takto získané peníze prý investuje "do rozvoje národa českého, aby země mohla peníze dále generovat."

Jenže něco podobného jsme už tady měli - údajně "prestižní" Nadace Bohemiae, kterou v roce 1991 založil Karel Schwarzenberg a dále se na ni podíleli lidé jako Ivan Pilip, Josef Zieleniec, Michal Lobkowicz, Vladimír Dlouhý a další a jejímž cílem bylo zlepšit pověst České republiky v zahraničí a přilákat cizí investory, dopadla nakonec neslavně: neplatila daně, byla vytunelována a skončila v likvidaci. Zbyly po ní jen dluhy.

Ať už si o tom všem můžeme myslet cokoli, jedno je jasné. Jde o promyšlený tah, něco, co je s Janečkem (jakkoli to bude možná v budoucnu popírat) předem konzultováno. Nejde o Landův úlet, ale o pečlivě hraný part v Janečkově režii, respektive v režii PR odborníků, kteří pro Janečka pracují. Vzpomeňme jen, jak se Janeček tvářil, že Landův výrok na slavících byl nešťastně formulovaný (i když Landu prý chápe), ale až posléze jsme se (opět z Respektu) dozvěděli, že to byl Janeček sám, kdo Landu na slavnostní večer odvezl a vše tedy zpovzdálí sledoval.

Představení Rady moudrých na Vyšehradě není tedy jen Landovou kejklí, ale pečlivě připravovanou událostí, kterou se chce nechat Janeček pasovat do role skutečného vládce této země.

ZEDNÁŘI A ORDO LUMEN TEMPLI

Klíčem k porozumění současné přeměny Daniela Landy v kouzelníka Žito 44 je i krátká historie řádu Ordo Lumen Templi (OLT). Lidé, kteří do zrodu této aktivity trochu viděli, svědčí o tom, že impulsem k ní bylo jakési duchovní procitnutí zpěváka, který se ale zároveň vlivem svých učitelů vydal v následném duchovním hledání po špatné cestě.

"Tehdy si zřejmě tento vyznavač adrenalinu připustil, že existuje i nějaký duchovní svět. Daniel Landa je možná upřímným člověkem, ale je značně zakomplexovaný, přičemž má mesiášské sklony. Jeho světské úspěchy velmi výrazně posilují jeho ego, takže sám sebe hodnotí velmi vysoce. Má nutkavý pocit, že dostal, díky svému vlivu (hudba, peníze, fanoušci), významné poslání. Bohužel jeho pýcha jej natolik zaslepuje, že není zatím schopen proniknout do podstaty věcí. Klouže jen po povrchu problému a jediné, nač sází, je svět emocí (umělecký přístup). Svůj emocionální svět se pak zcela účelově, a to pomocí klasického marketingu, snaží šířit mezi ostatní. Poslanec Vidím měl pravdu, když tvrdil, že Daniel Landa je nestabilní, neboť vždy něco rozdmýchá, pak se stáhne z bojiště a skočí někam jinam. Pokud jde o duchovní podstatu věcí, tak byť o tom stále hovoří, je v podstatě zbabělý si přiznat, že existuje objektivní PRAVDA o realitě. Tu si definuje sám. Proto sklouzává k synkretismu a myslí si, že je schopen vytvořit jakousi novou duchovní syntézu, která tzv. lidi spojí k boji. V tomto ohledu zcela kopíruje, možná nevědomě, zednářské pojetí duchovních věcí," vypráví člověk, který Landu měl možnost trochu více duchovně poznat.

Landa se v té době totiž začal zajímat o katolickou víru, ale naneštěstí se dostal do spárů modernistického kléru, tedy pravdoláskařských kněží a biskupů (biskup Václav Malý, odpadlý kněz konvertující k judaismu Daniel Herman, kardinál Miloslav Vlk a - hlavně - guru Katolické charismatické obnovy, karmelitán P. Vojtěch Kodet). Tito lidé údajně chtěli Landu použít jako vůdce mládeže pro pochybnou modernistickou charismatickou evangelizaci.

Existovaly dokonce přísliby od některých českých biskupů a dalších významně postavených kněží v modernistické struktuře Církve, že by OLT získal církevní podporu a že by některé nevyužité církevní objekty (opuštěné kostely či bývalé klášterní či farní budovy) mohly fungovat jako jakási střediska OLT k přitažení české mládeže, která by byla evangelizována skrze různé aktivity (např. tělocvičny, výuka bojových umění, mimosystémové ekonomické aktivity).

Plán se tehdy dal do pohybu, řád se scházel na Vyšehradě v církevních objektech vyšehradské kapituly, ale náhle přišel obrat, když zemřel papež Jan Pavel II. a nastoupil Benedikt XVI.

Byla to doba, kdy se tito havlističtí katolíci zalekli (Benedikta vnímali jako špatnou volbu) a znejistěli, protože tušili, že by s konzervativním papežem mohl jejich plán narazit. Byla to doba, kdy bývalý mluvčí pražského arcibiskupství Daniel Hermann dokonce odložil kolárek a "objevil" své židovství a pak pracoval raději u policie.

"Zaangažovaní hierarchové začali brzdit a svou reálnou podporu OLT nakonec nedali. Je těžko říci, jestli tak učinili proto, že Landa měl tak nesmyslné požadavky a představy, že když přišlo na lámání chleba, si to prostě nemohli dovolit, protože by to příliš okatě kolidovalo s katolicismem jako takovým, nebo proto, že si uvědomili, že před novým papežem a římskou kúrií by tohle prostě neobhájili. Každopádně to Daniel Landa bral jako zradu. Navíc velmi správně pochopil, že se ho snažili využít, aby jim do té jejich ´moderní Církve´ nahnal mládež," říká člověk dobře obeznámený s tehdejším děním.

A vysvětluje také, jaká byla vlastně podstata OLT:

"Kodetova představa o OLT byla, že tito bratři budou lidi doprovázet do vnitřního chrámu. Kodet za tento vnitřní chrám považoval katolicismus v intencích Charismatické obnovy, Vlk zase za katolicismus v intencích Focolare. Ovšem skutečnou podstatou tohoto vnitřního chrámu je především synkretistismus a maximálně deismus. Přesně to, co je obsahem zednářského templu," říká pravověrný katolík a dodává:

"Daniel Landa se stal obětí manipulace heretických hierarchů, kteří chtěli využít jeho primitivního emocionálního idealismu, jeho razance, popularity a jeho vliv na mladé lidi. Landa se ale ovšem stal obětí i vlastní nepoctivosti v hledání PRAVDY. OLT byl ubohý pokus dát objektivně prázdným idejím jakousi formu."

OLT naštěstí zanikl. Současné aktivity Daniela Landy ale dávají tušit, že se Landa s podivným světem zednářských templů ne a ne rozejít...

POSEDLÝ LANDA?

Ač se to vše tváří náramně pozitivně, Landovy kejkle i velkokejkle mají negativní duchovní náboj. Ti, kteří Landu trochu znají, říkají, že z něj jde poslední dobou strach a chová se násilnicky. Média také referovala o tom, že jen pár dní po svém vystoupení napadl na Vyšehradě trojici mužů a ohrožoval ji nožem poté, co se nesetkal s pochopením na svůj dotaz, zda jsou "v míru a v lásce".

Strach z jeho vystupování a chování mají i moderátoři slavíků či novináři, kteří s ním poslední dobou dělají rozhovory.

Ti, kteří pak mají zkušenosti s duchovním světem, naznačují, že v Landových očích se zračí něco ďábelského - jako by byl posednut zlým duchem.

Signifikantní jsou i symboly, které Landa používá a kterým sice chce dát uměle pozitivní nádech, ale které působí přesně opačně. Kupříkladu sám šašek Žito, jehož identitu si Landa vybral, nebyl jen kejklíř s rolničkami, ale zároveň nebezpečný čaroděj, posedlý ďáblem, kterému se upsal a který si ho také na konci jeho života odnesl.

Červené runové znaky, kterými se Landa zdobí, zase odkazují na starogermánské písmo, které se také používalo k věštění a magii. Runa gibu (Rudá hvězda), kterou Landa používá jako symbol svého "Svatého praporu dračích jezdců", tzv. runových bojovníků, odkazuje na templářskou symboliku. Když je Landa v chatu na internetu tázán, zda patří k templářům, odvětí: "Já Templář nejsem, ale hodně jim teď pomáhám se vztyčením Templu." Nápadnější zednářské znamení nám nemohl dát.

Stejně tak Landův "Zlatý drak" vykazuje silně okultní praktiky - je to sice oficiálně jen tréninkový systém pro sportovce, ale založený na cvičení psychiky a správného dýchání, což dává tušit inspiraci esoterickými naukami. Funguje prý na základě emoční představivosti, kdy spouštěčem emocí jsou starogermánské runy, dozvídáme se.

S Janečkem je to podobné. I on slouží temným silám, když se podrobuje praktikám New Age, navštěvuje šamany v Jižní Americe, dostává se do extází vlivem drog, maluje si na tvář masku ďábla a na setkání v Lucerně jsme se dokonce z úst jednoho z diváků (který mimochodem Janečka chválil) dozvěděli, že se společně účastnili magického rituálu ("léčivého očistného rituálu" - viz záznam z Lucerny, čas 2:27).

Máme tu tedy co do činění nejen s ambiciozním plánem na státní puč, ale zároveň i s duchovním pokusem vychýlit tento národ ještě dále od Boha. Dobře o tom píše Petr Hájek ve své knize Smrt v sametu. Vyšla ve správné době a je vysoce aktuální. Po jejím přečtení nám totiž mnoho na první pohled roztroušených fragmentů vytvoří výsledný obraz a snáze pochopíme, co se v České republice v těchto dnech odehrává...

Adam B. Bartoš