Velmi mne překvapil jeho text, ve kterém mne přirovnává ke komunistickým normalizátorům a jejich myšlení a píše o mně jako o člověku,který se zdiskreditoval kauzami, uvedl příklad "kauzy neexistující mluvčí". Proč ten humbuk? Pana kardinála rozčílila především moje polemika kritizující způsob a formu schválení zákona o církevních restitucích, kterou jsem reagoval na jeho přístup k příběhu pana Bradyho.

Pan kardinál zapomněl při svém příkrém odsudku na několik maličkostí - jistě jako človek z masa a kostí jsem bytost chybující,ale nepovažuji za chybu, že jsem dvakrát na konzervativní jižní Moravě dal po vítězství v krajských volbách přednost rakouskému modelu koalice sociálních a křesťanských demokratů a byl jsem v ČSSD největším zastáncem tohoto koaličního soužití na rozdíl od hlasů volajících po přímém koaličním svazku s komunisty (odměnou mi byl postup některých jihomoravských lidovců po letošních krajských volbách, který znemožnil pokračování osvědčené koaliční spolupráce;) , jako hejtman jsem podpořil stovky projektů obnovy církevních památek po celém Jihomoravském kraji, protože mám úctu k naší historii a kulturní tradici a činil jsem tak i po schválení zákona o církevních restitucích, kdy jsem neformální cestou zjistil k mému překvapení , že uvnitř katolické církve je paradoxně menší šance získat vlastní finanční prostředky na obnovu kostelů než před restitucemi.

Podpořil jsem i obnovu drobných sakrálních památek,kterých je v naší moravské krajině díky předkům docela hojně - kapličky, boží muka. Dovolil jsem si však polemikou sáhnout na kontroverzní zákon o církevních restitucích(o majetkovém narovnání s církvemi), kdy jsem připomněl okolnosti přijetí v Poslanecké sněmovně těsnou většinou hlasů včetně podpory poslancem ODS Pekárkem, záhy nastoupivším výkon trestu odnětí svobody, proti odporu většiny české společnosti, zákon stojí na diskutabilnich podkladech včetně ocenění zemědělské a lesní půdy v nestandardní výši.

Pan kardinál argumentuje sněmovní "Kasalovou komisí"- byl jsem pro jeho informaci společně s Bohuslavem Sobotkou za ČSSD jejím členem a jsem přesvědčen, že jsme se v závěrečném hlasování tehdy oba zdrželi hlasování a vyjádřili tak nesouhlas s návrhy předloženými Nečasovým kabinetem. Smyslem mé polemiky bylo poukázat na morální rozměr okolností prosazení církevních restitucí, když pan kardinál moralizoval v jiné kauze (Brady-Herman).

Doslova faulu se pan kardinál Vlk dopustil prostým převzetím konstatování o "kauze" neexistující mluvčí-příběh starý několik let jsem při mediálním lynči vysvětlil, doložil dokumenty, vyvrátil nepodložená nařčení a za pravdu mi dal i následný přezkum a verdikt kontrolního vyboru Zastupitelstva Jmk, ten zjevně nezajímal před volbami media a po volbách ani kardinála Vlka. Smutné u člověka, který byl nejvyšší katolickou autoritou naší země. Mrzí mne, že pan kardinál Vlk zvolil takový aktivistický přístup a vydal se cestou nálepkování názorových oponentů. Přesto přeji Miroslavu kardinálu Vlkovi vše dobré a klidné prožití adventniho času...