Evropu prorůstají teroristické skupiny. Připomínají tikající bombu. Vzpomeňme na nedávnou tragickou událost ve Štrasburku.
Takhle si rozhodně nepředstavuji život bez obav. Strach o bezpečnost Evropy se navíc postupně mění i na strach o vlastní suverenitu. V rámci EU totiž více bojujeme sami mezi sebou. Neustále se bráníme přívalu nejrůznějších směrnic, kterými nás byrokratický Brusel doslova zavaluje. Bruselští mocipáni již zapomněli, že EU má sloužit jejím členům. Ti rozhodně nejsou poddanými Bruselu. A tak bychom se měli všichni na celém světě zamyslet a uvědomit si vážnost celé situace. Nevím, zda je možné přestat mezi sebou bojovat, stále mezi sebou vykopávat příkopy. Hledejme společné cesty a začněme spolu více spolupracovat. Hledání (pseudo)nepřátel nikam nevede.
Jako věčný optimista věřím, že na konci roku 2019 budu moci mluvit o vydařeném roce, ve kterém jsme se posunuli dál, samozřejmě správným směrem. Věřím, že se nám podaří udržet a posílit státní suverenitu naší České republiky a Evropskou unii vrátit zpátky do správných kolejí, které vedou k zájmům členských států. A že si uvědomíme, že svět není jen západ a východ, černá a bílá. Neškodilo by více tolerance a respektovat se navzájem.