Zastánci odchodu z EU argumentují vysokou úrovní regulace, a to především finančního systému, který je páteří hospodářství Spojeného království.

Odchod Británie z evropských struktur by měl dopad na oba celky.  Ekonomiky Spojeného království i Evropské Unie jsou provázány, téměř polovinu britských exportů i importů pochází z /směřuje do osmadvaceti zemí evropského společenství. Roční přebytek evropských exportů do Velké Británie je asi 60 miliard euro, tedy téměř půl procenta celkového ročního výstupu hospodářství EU.  Největším exportérem do VB je přitom Německo.

Čistý příspěvek Velké Británie do Evropského rozpočtu představuje asi 9 miliard liber (tedy po započtení slevy, kterou vyjednala vláda Margaret Thatcherové a peněz, které EU posílá chudším regionům a farmářům ve VB). O větší část těchto peněz (Norsko i Švýcarsko musí částečně rovněž přispívat do EU kasy) by se vylepšil britský rozpočet. Pro srovnání letos chce vláda v Londýně utratit 772 miliard liber a vybrat 716 miliard liber na daních. Fiskální schodek VB tak odchod z EU nezalepí.

Obchod VB z evropského společenství bude mít negativní vliv na ekonomiky obou subjektů. Pravděpodobně bude bolet o něco více Brity, neboť pochybuji, že EU povolí britským finančním společnostem operovat na evropských trzích s jinými podmínkami než evropským společnostem. Částečně může pomoci vystoupení z EU některým společnostem. Po vystoupení a následném oslabení libry bude totiž pro britského spotřebitele evropské zboží dražší. Celková bilance bude však negativní. Velkým problémem v případě Brexitu bude i ztráta důvěry v EU a možný odchod dalších zemí. Mluví se hlavně o Francii, kde Marine Le Penová  už hovoří  o odchodu po svém vítězství v prezidentských volbách v roce 2017.