Kromě hnutí Pro Prahu, které zahájilo snad ještě před prázdninami s cizím logem, se zjevují již i plakáty a billboardy politických stran,  včetně těch „tradičních“. Ostatně, zdá se, že politická hnutí vešla do módy. Hnutí je vším, že, ale hlavně nepotřebuje strukturu a může mít pět členů, takže jejich předsedové mohou být v klidu.

Pravda, Radka Kleslová, nyní ANO, opatřena těžkým makeupem, jukající z boku tramvaje je poněkud bizarní zážitek, ale nějak to přežijeme. Bydlím na pětce a tak se zájmem sleduji plakáty  politických stran a hnutí, jejichž kandidáti tvrdí, že Vidoule je park, nikoliv sídliště nebo že „zachráníme usedlost Cibulka“. Vzhledem k tomu, že obě tyto strany jsou na místní radnici již dvacet let, netuším, proč už to nevyřešily. Ale asi si to schovávají zase do dalších voleb. Doufám, že nikdo nebude zachraňovat obecní zříceninu Buďánka, která už hyzdí přirozené centrum Košíř, ale konečně to někdo opraví.  Zajímavý tak bude střet ČSSD, která kandiduje politické podnikatele, a hnutí ANO, které kandiduje dosavadního místostarostu za ČSSD, zodpovědného za sociální věci a školství,  kterého sociální demokraté "vytěsnili" z kandidátky.

Olomoucký primátor Prahy Tomáš Hudeček, který již zjistil, že Prahou neprotéká jen Vltava, ale i další potoky, se rozhodl ke státnickému kroku. „Právě jsme v Radě HMP pozastavili partnerství mezi Prahou a Moskvou, dokud Rusko nezastaví agresi.“ Pochlubil se ten milý chlapec na Twitteru. Putin se hroutí v pláči, starosta Moskvy zahajuje hladovku a Rusko se zahalilo do smutku. TOP09 vstoupila s hudečkovským nadšením na půdu světové politiky.

Mediální bitka o Rusko ostatně pokračuje a linie vede místem, kudy by to donedávna nikdo neřekl. Tradičně k mainstreamu kritické Britské listy, které chtěly být původně „deník, který píše o tom, o čem se v Česku nemluví“, naskočily proudem Dolejšího a Čulíkových článků a výběrem ze světového tisku (zejména britského levicově liberálního Guardianu) na protiruský mainstream a každý, kdo si nemyslí, že Putin je zlo, bude zašlapán. Což s povděkem přijal Pavel Šafr a Čulíkovi v jeho nálepkování oponentů tleská, zatímco desítky čtenářů píší,  že už Britské listy podporovat nebudou. Ale možná je Čulíkovo protiputinovské a protiorbánovské mravokárectví opět jen zákruta klikaté cesty, jak být kritický k mainstreamu, protože mediální diskurs se pomalu pod tíhou trapasů ukrajinské vlády a hysterie NATO začíná měnit. Týdeník Týden budiž tomu příkladem. To co bylo dříve nemyslitelné, se stává realitou.

Paradoxní je, že hlasem rozumu a obhajovateli mezinárodního práva a vícestranně vyvážené diplomacie jsou dnes veteráni z „klaunovského“ křídla ODS, společně s komunisty a konzervativními sociálními demokraty. Ti se Putinem necítí ohroženi, považují jeho pragmatismus za stabilizující prvek světové politiky a poukazují na absurdity politiky dvojího metru USA, stejně jako newspeak NATO i EU, zaměňující válku o ropu a plyn za prosazování demokracie. Proti nim stojí trockistická „levá opozice“, falanga liberální části sociální demokracie, zelených, lidskoprávních aktivistů v neziskovkách placených  a schwarzenebergovká část TOP09 spolu s antikomunistickými aktivisty. Tito protivníci „imperiálních choutek Ruska“ zaměňují stále ještě Rusko roku 2014 za SSSR roku 1969, jsou schopni tolerovat „Západu“ jakékoliv poklesky, jen když budou „Rusáci“ stejně jako Kartágo  zničeni a nastolena světová revoluce lidských práv a liberální demokracie. .
Kdo na sankce doplatí? Ti nejchudší. V Česku, na Ukrajině i v Rusku.

Podrobnosti o vyšetřování sestřelu malajsijského letadla stále ještě nikdo v žádných seriózních médiích nepřinesl, utajení informací kritizují už i poslanci zemí, které o utajení rozhodly – například holandští. Ti interpelovali své ministry a utajení považují za skandální. USA už nejsou „stoprocentně přesvědčeny“,  že v tom mají prsty Rusové, ale stydí se  přiznat, že v tom Rusové prsty nemají. Stále nevědí, kdo v tom prsty má a pokud vědí, neřeknou. Ruské tanky na Ukrajině také ještě nikdo neviděl, zejména ne ty, které mělo rozstřílet ukrajinské dělostřelectvo. Porošenkem proklamovaná invaze ruské armády se nekoná, neboť by Putin musel sanovat ztráty ze zpackané ukrajinské revoluce. K čemuž nevidí důvod, protože může a bude Ukrajinu kasírovat, pokud bude Ukrajina chtít ruský plyn. Prozatím  Rusku Ukrajina za plyn dluží 5, miliard dolarů, které nemá a EU je dát nechce.

Problémem pro zahraniční investigativní novináře na Ukrajině je ovšem hlavně rozeznat ukrajinský ruský tank a ruský ruský tank. Protože všechny ruské tanky řady T vypadají stejně, ty ukrajinské se od ruských liší   jen v detailech, jako jsou antény rozdílných komunikačních zařízení. Stejně tak shodná je i jiná technika, původně ruská či sovětská. Rozdíly pozná jen znalec  (u aut třeba podle označení pneumatik) a ti se mezi novináři na Ukrajině nevyskytují.

Pikantní je,  že vzhledem k tomu,  že Ukrajina pod kontrolou Kyjeva dodává tomu zlému Rusku zbraně bez ohledu na embargo které bylo na Rusko uvaleno kvůli ní, měla by sama být terčem protiruských sankcí. Ukrajinské zbrojovky ovšem jiné zákazníky nemají a NATO jim je nedodá.

Francie také dodává zbraň Rusku – výsadkové lodě Mistral. Díky tomu ještě nezkrachovaly francouzské loděnice. Miliarda eur je ohrožena?  Výbor občanů pro podporu loděnic v Saint-Nazaire plánuje demonstraci na podporu smlouvy s Ruskou federací.

Snaha udržet  dolar jako rezervní měnu i za cenu války už je marná. Rusko začalo upozorňovat zákazníky,  že ropu začne účtovat buď v rublech,  nebo – v případě Asie – v renminbi. A to je konec natištěného dolaru. A Ukrajina bude i po válce v rozvratu, a nikdo jí z něj nepomůže. Jaceňuk navrhl postavit na hranici s Ruskem zeď. Nejspíš takovou, jakou postavil Izrael na hranici s Palestinou. Má ovšem problém. Protože hranice s Ruskem nejsou ještě stanoveny dvoustrannou rozhraničovací komisí a vyměřeny. Takže se schyluje k další krizi.
 
Pokud by na Ukrajinu zaútočila ruská armáda, poznali bychom to i v Praze.

Cizí vojska v Česku nebudou, slíbil ministr Mládek těm, kteří přišli demonstrovat proti válce.
Budeme proti embargu, protože by to  poškodilo české strojírenství, „a nemáme zájem na další eskalaci“, slíbil.

Český parlament ukrajinská krize nechává klidným. Zasedal volební výbor – a příští týden zase bude. Kromě toho, že schválil ČTK dvě výročky, se také zabýval platem generálního ředitele České televize. Předseda televizní rady Dědič byl nesmírně decentní a kulantně poslancům vysvětlil, jak se to s odměnami má. Zdá se, že (některé) poslance irituje fakt, že televizní ředitel má větší plat, než předseda vlády. Inu, jednak nesmíme zapomenout, že si naši ústavní činitelé poněkud populisticky platy zmrazili a za druhé, nikdo z nich neřídí obrovskou firmu, že. Pokud něco zvoře předseda vlády, život jde dál, ostatně na zvorání toho tolik nemá, vláda rozhoduje ve sboru a premiéra tak maximálně příště nezvolí. Pokud něco zvoře ředitel televize, zavřou ho. V souladu s novým občanským zákoníkem,  jehož každý desátý paragraf se bude měnit, protože poslanci nepřemýšleli,  když ho schvalovali, ale pouze hlasovali.

Výbor se rovněž zabýval – a bude ještě minimálně jednou zabývat – střetem zájmů členky RRTV Jany Kasalové a člena Rady ČRo Ivana Vodochodského. Vodochodský je totiž současně krajským a městským zastupitelem, což obé je prokazatelně a nepochybně funkce ve veřejné správě.  Pak je zde ještě podezření,  že má příjmy z rozhlasového vysílání,  což vše sečteno a podtrženo,  znamená střet zájmů jako Brno. Chápu, že jej Bělobrádkovi lidovci do Rady chtěli, když je ostatně i zastupitelem za jejich koalici, ale to si s ním měli tak nějak domluvit, že.
U Kasalové je podezření obdobné, i když to není tak markantní. V obou případech zákon striktně tvrdí, že takové radní plénum Sněmovny odvolá. Uvidíme.

Národní knihovna spolupracuje s Googlem na digitalizaci starých knih. Pokud si někdo zatouží přečíst Kosmovu kroniku na internetu, může. Taky Komenského či Jana Husa. Celkem bude ku čtení takto 140 tisíc knih, které nechrání autorské právo. Skvělý počin veřejné knihovny ve veřejném zájmu. Děkujeme. Na takovéto aktivity ve prospěch vzdělanosti a propagace české kultury by měl stát štědře přispět. Mohly by přispět i katolická, evangelická či husitská církev z oněch restituovaných prostředků,  neboť naprostá většina těchto digitalizovaných písemných památek je – tak či onak, svědectvím o křesťanské historii na českém území. Podmínkou Národní knihovny   je zpřístupnění obsahu knih zdarma... Co na to křesťanský ministr české kultury? Zaplatí Národní knihovně další vlnu digitaliace? Přidá jejímu rozpočtu? Prozatím se ministerstvo kultury snaží knihovnu vyhladovět. Dluží jí už několik měsíců  i ty peníze,  na které má knihovna z rozpočtu nárok. Aneb variace na vlčí přísloví: křesťan křesťanovi křesťanem.

Bývalá zaměstnankyně  Facebooku  Susan Johnson založila Women.com, sociální síť určenou výhradně ženám.  V prvé řadě jde především o diskusí stránku, kde se probírají nejrůznější témata, například „Soucítíte s oběťmi hacknutého iCloudu?“   Správcové stránek je udržují čisté od trollingu nebo projevů misogynie a podporují zdvořilou vyargumentovanou konverzaci. Mužům je do sítě vstup zapovězen. Susan Johnson přiznává, že se jich tam několik pokusilo vetřít, ale „byli rychle vyprovozeni“. Noví členové přicházejí pouze na pozvání. Není Women.com genderová diskriminace?

Nejen v Česku, ale i na Slovensku už plíživě postupuje oligarchizace médií. Společnost Penta koupila vydavatelství 7 Plus včetně společnosti  Centrum a Trend Holding. Vydavatelství vydává nejčtenější slovenské tituly -  nejčtenější týdeník Plus 7 dní a  třetí  nejprodávanější  deník  Plus Jeden deň. Trend Holding vydává ekonomický týdeník Trend a čtrnáctideník Profit. Penta hodlá vstoupit i na český trh. Bude zajímavé sledovat, co bude nový majitel  chtít a jak se Dospiva  domluví s Ficem, ale i s Babišem a Bakalou. Křetínský s Tkáčem už definitivně převzali bývalý Ringier – bulváry, vydávající  Blesk a Aha! či politický bulvár Reflex. Vtipné je,  že nyní několik málo českých vlastníků má i   ministerstvem tolerovaný kartel   – První novinovou společnost, ve které jsou zastoupeny všichni významní vydavatelé.

Jakkoliv se bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg dušoval, že se do čela své agentury už nevrátí, činí tak.  Z funkce prezidenta a generálního ředitele společnosti Bloomberg LP totiž odchází Daniel Doctoroff a to na konci roku. Dvaasedmdesátiletý Bloomberg se tak znovu vrací na šéfovskou pozici, i když, jak tvrdí „opravdu chtěl, aby Daniel na svém postu zůstal“ nicméně „chápe jeho rozhodnutí“. Proč Doctoroff odchází, je tak lehce zamlženo, jeho prohlášení  hovoří pouze o tom, že nešlo o lehké rozhodnutí, „ale je v této fázi mého života  správné pro Mika i pro mne“.  Doctoroff prohlásil, že se bude zabývat neziskovými aktivitami.

Společnost USA Today bude propouštět. Patrně půjde o zhruba sedmdesát lidí.

NASA oznámila, že   dvacetimetrový asteroid se  dnes,  7. září ocitne v blízkosti Země ve vzdálenosti 40 000 km. To je 10 krát menší vzdálenost,  než vzdálenost Měsíce od Země. Kdyby se astronomové spletli… Měla bych se rozloučit. Preventivně.

Irena Ryšánková