Nikdo nechce ve státotvorných médiích psát, že všechno v Afghánistánu je již marné a peníze na české vojáky v Afghánistánu jsou hloupě vyhozené. Informací o neradostné situaci je přitom dost v mezinárodně respektovaných médiích i amerických oficiálních materiálech.

Američtí a koaliční představitelé válečnických sil NATO se obávají, že Taliban úspěšně zvládá útoky proti afghánské vládě a Tálibán doufá, že tlak povede až za hranici zlomu (schopnosti dostatečně reagovat vůči Talibanu). Kromě toho již značně omezené spojenecké síly jsou již v režimu odchodu.

To není básnická licence, ale interpretace slov Jeffa Seldina z voanews.com. Jde o kulantní vyjádření, že afghánské dobrodružství USA končí fiaskem.

Američtí úředníci, kteří hovořili s generálním inspektorem pro obnovu Afghánistánu (SIGAR), varují, že navzdory únorové dohodě mezi Tálibánem a USA, násilí namířené proti afghánským vládním silám je „nad historickými normami“.   

Jediné oddechnutí pro afghánské síly bylo během třídenního příměří Eid na konci května. Zároveň to demonstrovalo schopnost Tálibánu vykonávat velení a kontrolu nad svými bojovníky.

Dávkování beznaděje

Podle SIGARu Tálibán dávkuje použití násilí, aby obtěžoval a podkopával afghánské obranné a bezpečnostní síly a vládu, ale aby násilí zůstalo na úrovni, o níž se šmoulové z USA domnívají, že je v mezích dohody. Tím pravděpodobně povzbudí další stažení amerických jednotek.

Čili Američané si uvědomují, že Tálibán dávkuje násilí tak, aby průběžně vyčerpával vládní bezpečnostní síly, ale nepřekročil určitou mez. „Počet útoků prováděných nepřítelem je ve skutečnosti velmi znepokojivý," uvedl severoamerický generál Kenneth McKenzie.

Mezisoučet nejistoty

Kongresoví šmoulové a státní úředníci si mohou v těchto dnech přečíst 48. čtvrtletní zprávu organizace SIGAR o stavu rekonstrukce (nebo dekonstrukce?) Afghánistánu od 1. dubna do 30. června 2020. Jak v úvodu povídání napsal šéf  SIGARu John F. Sopko, jde „možná“ o nejsložitější a nejnáročnější období v posledních dvou desetiletích pro afghánské národní obranné a bezpečnostní síly (ANDSF).

Mírové rozhovory mezi Tálibánem a afghánskou vládou ještě nezačaly, ač v únoru bylo slavnostně dohodnuto, že se dohodnou Talibové s prozápadní afghánskou vládou jak povedou mírové rozhovory. (Údajně by rozhovory konečně mohly začít ještě v srpnu 2020.)

Útoky Tálibánnu na afghánské bezpečnostní síly vzrostly a pandemie covid-19 zvyšuje neúnosně životní náklady chudých lidí a prudce snižuje afghánský export. Vývoz se za poslední tři měsíce snížil o 65 procent.
Svět se dozvěděl 5. srpna, že kábulské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že asi 10 milionů Afghánců bylo infikováno koronaviry podle standardů WHO, Johns Hopkins University a USAID. Tato zpráva byla očekávána. Autor tohoto komentáře uvedl již koncem května, že pokud počet potvrzených případů se blížil 14 000, ve skutečnosti může být realita nejméně 10 x horší. Každý nemocný může nakazit několik desítek osob. Již tehdy jsem upozornil na úsměvné dementy afghánské vlády: „Podle našich hodnocení je zpráva, že 50% bezpečnostních a armádních sil bylo infikováno virem, nepřesná." K tomu jsem dodal, že není bez zajímavosti, že infekce přerušila společné operace a výcvik afghánských sil s pomocí Američanů.

Také asistenční mise OSN v Afghánistánu (UNAMA) zveřejnila poslední zprávu o civilních obětech v první polovině roku 2020. Zpráva uvádí: 58 procent civilních obětí bylo způsobeno protivládními silami, ale Taliban odpovídal za 1 473 (580 usmrcených a 893 zraněných), což představuje jenom 43% z celkového počtu civilních obětí za období od 1. ledna do 30. června 2020.

Afghánské vládní síly se snaží využít své jediné výhody - letectva - proti Talibanu i Islámskému státu. Proto civilní oběti z leteckých úderů afghánských leteckých sil během prvních šesti měsíců roku 2020 jsou trojnásobné ve srovnání se stejným obdobím roku 2019.

Islámský stát se snaží o chaos

Dohoda vlády s Tálibánem by pro Islámský stát znamenala velké nebezpečí. Pro šílence z Talibanu jsou šílenci z Islámského státu konkurenční firmou. Proto se snaží Islámský stát udržovat chaos v zemi, aby k dohodě nedošlo.

Např. 3. 8. 2020 chytří analytici uveřejnili dumku, že útoky Islámského státu v provinciích Logar a Nangarhar signalizují obavy z obnovení činnosti islámského státu. Aby dumání o situaci nebylo tak jednoduché analytici tvrdí, že některé skupiny Islámského státu koordinovaly své místní útoky s Tálibánem.

Útoky v Logaru a Nangarharu způsobily smrt desítek civilistů a zraněných. Naposledy  nejméně 29 lidí bylo zabito poté, co Islámský stát provedl útok na vězení v Jalalabadu, hlavním městě východní provincie Nangarhár.

Jednalo se  tradiční útok. Nejprve auto přijelo k vězení, vybuchlo a devastovalo okolí, nastoupila skupina 11 sebevrahů, vlétla do věznice, vesele střílela a vězni mohli utéci.

Afghánské bezpečnostní síly sice zabily všech 11 útočníků, ale trvalo jim to více než 22 hodin, informovali bezpečnostní úředníci v pondělí 3. 8. 2020.

Nakonec 338 vězňů uprchlo z vězení v Jalalabadu, ostatní se podařilo pochytat. Lze předpokládat, že utekli především vězni z Islámského státu: Jejich soukmenovci je asi co nejrychleji odvezli z místa bojů.

Útok na vězení odpovídá koncepci vytvořit co největší politický chaos, ale největší prezidentův rival a předseda Nejvyšší rady pro národní usmíření Abdullah Abdullah řekl, že takové útoky nebudou mít vliv na „jejich nadšení pro mírové jednání“.

Zbytkový kontingent

Jednotky USA a jejich spojenců se snaží s tím, co jim ještě zbývá, v Afghánistánu podpořit málo efektivní afghánskou armádu. Odchod zbytku amerického kontingentu se blíží.

„Do značné míry jsme už z Afghánistánu pryč," řekl Trump v rozhovoru pro zpravodajský web Axios, který byl natočen v úterý 28. července a vysílán v pondělí 3. srpna na HBO.

„Ve velmi krátkém časovém období klesneme na 8 000, pak se chystáme na 4 000, právě teď o tom jednáme," řekl Trump. Kolik amerických vojáků zůstane v Afghánistánu v den voleb v listopadu 2020? Trump řekl, že „pravděpodobně v rozmezí od čtyř do pěti tisíc“.

Znamená to, že na podzim již bude afghánská armáda definitivně odkázána sama na sebe. A na „neviditelné“ jednotky kontraktorů CIA, kteří ale budou mít již velmi omezené zázemí.

V souvislosti s tím Tálibánn zvedá hlavu. Zástupce vůdce Talibanu Mullah Baradar v rozhovoru s íránskou tiskovou agenturou Tálibán přidrzle uvedl, že dohoda z Dohá s USA byla zatím „pozitivní“, ale pokud USA nestáhnou vojáky podle plánu, Taliban „učiní nezbytná rozhodnutí“.

Ještě jednou připomeňme českým komentátorům, co řekl Donald Trump: „„Do značné míry jsme už z Afghánistánu pryč."