Když jsem před časem psal, že pravdoláskařská skupina kolem dvou Zdeňků (Bakaly a Tůmy) spustila hysterický povyk ve chvíli, kdy se i přes vítězství ve volbách nedostala do vedení magistrátu hlavního města Prahy a navzdory vynaloženým finančním prostředkům se jí tak nepodařilo přisát se na veřejné penězovody, někteří čtenáři se na mne zlobili.
Když jsem před časem psal, že ten pán, který se nechal na billboardy fotografovat v tričku s nápisem "I love Praha", sleduje jen jeden cíl - a to zavlažit pravdoláskařské skupiny z pražského rozpočtu a že je mu ve skutečnosti nějaká práce pro Pražany šumák (což dokázal mimo jiné tím, že odmítl jakoukoli funkci a tudíž skutečnou práci pro město ve chvíli, kdy bylo jasné, že z rozpočtu nic nebude), někteří čtenáři se škorpili.
A když jsem napsal, že halekání pravdoláskařských kruhů nad pražskými tunely a jejich mediální boj proti údajným pražským kmotrům byla jen chytrá taktika, jak stávající struktury odstavit a zaujmout jejich místo, někteří čtenáři mi psali, kde jsem k tomu přišel a ať poskytnu důkaz.
Poté, co tato skupina zmanipulovala některé primátorovy poradce (což v jejich věku 25 let není tak složité) a skrze ně i primátora samotného, poté, co v době fungování koalice ODS-ČSSD potichu a pokoutně připravila koalici pseudoODS-TOP 09 a dosáhla tak toho, co se nepodařilo hned po volbách, začínají se dostavovat první příznaky toho, co jsem předvídal. Důkazy se rodí takřka před našima očima.
Ať už si o pražských kmotrech (když už tedy budeme používat ošklivý Topolánkův termín) myslíme cokoli, dělat si iluze, že skupina kolem Zdeňka Bakaly, soudně potvrzeného gaunera, se bude chovat lépe, je dětinsky naivní. Věřit tomu mohou snad jen fanoušci trutnovského rockového festivalu, vyznavači psychosomatiky nebo sestra Boromejka s úsměvně krásným (vzhledem k jejímu nedávnému poslání až symbolickým) vlastním jménem Veritas (lat. pravda).
Skutečné úmysly zednářské partičky, která Pražanům slibovala, že jejich město vyčistí od "tunelů, tunelářů, mafiánů, šejdířů, kasin a nevěstinců", začínají pomalu vyplouvat na povrch. Za nitky tahaný primátor Svoboda, který skáče podle Bakalových not, nyní s vypětím všech sil protlačil do čela pražských dopravních podniků Vladimíra Licha. Teď teprve dávejme pozor, zda nezačne ten pravý bordel (nevěstinec), zda se neroztočí ty správné rulety, zda si internacionální mafie nebude mnout prsty a zda se tunely nepotáhnou pod celým Atlantikem.
Kdybyste totiž zmíněného novopečeného ředitele dopravních podniků nazvali Lichem, mohl by se urazit. Slyší totiž jenom na americkou výslovnost svého příjmení, protože není Čechem, ale Čechoameričanem, ostatně jako jeho kamarád Bakala (když už jsme u té etymologie, v angličtině nebo němčině odvozenina slova "lich" znamená totéž co mrtvola, chcete-li, zombie). V této zemi se stalo módou myslet si, že nás zachrání pánové, kteří kdysi za podivných okolností utekli do USA (a o jejichž životě předtím, než se stali známí, pořádně nic nevíme) a pak se najednou zčistajasna objevili, s podivnými vrtochy starat se nejen o svůj byznys, ale promlouvat do politiky a manipulovat veřejným děním. U nás to byli nebo jsou například pánové Pick, Bakala, Pehe, na Slovensku pak Eichler či dnes aktuálně z klobouku vytažený Tom Nicholson (který tedy československý původ nemá vůbec, ale přišel sem před dvaceti lety z Ameriky a zabydlel se tu).
Lich je členem Bakalovy zednářské lóže zvané Lípa (která má s českým národním stromem pramálo společného - tipnul bych si, že se Bakalovi tento název vybavil spíše při pohledu na logo amerického Aspen Institutu, který mu stále nedá spát a který by tak rád měl i u nás) a působil jako manažer v nadnárodních společnostech v oblasti těžkého a farmaceutického průmyslu a v oblasti informačních technologií.
Proti jeho nestandardnímu jmenování (kvůli kterému primátor Svoboda riskoval svoji pověst bojovníka proti korupci, když ho dosadil bez výběrového řízení poté, co preferovaná firma dalšího pravdoláskaře Jana Bubeníka přišla s nevhodně vysokou nabídkou a celý tendr musel být zrušen) se zvedla vlna odporu, kterou utlumily až domluvy, lobbing a podle některých i obálky. Bakalův Lich / Lič může usednout do křesla DPP a poslat tak podnik do vytoužené privatizace. Pravdoláska si zase namastí kapsy. A podle zvěstí, co chodí po Praze, nejde jen o dopravní podnik, ale i o další společnosti jako je Pražská vodohospodářská společnost či Technická správa komunikací hl. m. Prahy.
O těchto věcech se ale v hlavních médiích nedočteme, protože pan Bakala má pod palcem i je (Českou televizi, Hospodářské noviny, Respekt, ihned.cz, Českou pozici a další, případně si vliv těch, které mu nepatří, hravě zajistí - MF DNES, Reflex apod.).
Co tento zaoceánský zlatokop už v České republice dokázal vytěžit, si můžeme například přečíst v knize přepsaných telefonních odposlechů Kmotr Kmenta. Je to nesmírně zajímavé a poučné čtení, které o české politice vypoví mnohem více, než zasvěcené analýzy politologů. Dalo by se shrnout asi takto: Mají-li USA svého Rockefellera, má Česká republika svého Bakalu. Tím je řečeno skoro vše.
Pro Prvnizpravy.cz
Adam B.Bartoš