Ještě před půl rokem probruselští úředníci, politici či žurnalisté panikařili, že vše převálcují populisté a extrémisté. To nenastalo, ale co teď nastalo je boj mainstreamových politiků a úředníků proti jiným mainstreamovým úředníkům. Takže nebojujeme jenom my „potížisté“.

Bojují  sebou lidovci a progresisté, lidovci proti lidovcům, lidovci proti Merkelové, všichni proti  dohodám učiněným v Osace Merkelovou. A v rodném Německu se Angele Merkelové bouří nejen opozice, což patří k věci, ale doslova se  rozzuřili i vládní sociální demokraté, že nakonec Angela Merkelová  odsouhlasila jako kandidátku na předsedkyni komise  Ursulu  von der Leyen na  kterou jako jednu z posledních variant naopak navrhl Emanuel Macron.

Napsal jsem v nadpise bitvu. A šlo skutečně jen o to, zabránit za každou cenu prosazení ať již Manfreda Webera či Franse Timmermanse na funkci předsedy komise.  Oba dva se rozhodující měrou podílejí na šikaně zatím jen Polska či Maďarska a spouštění mechanismu dle čl. 7 .

Naši eurofilové doslova šílí.

A vysmívají se a hlavně -  a to není bez zajímavosti- přejí Babišovi a tím i České republice to nejhorší.

Tomáš Prouza doslova sluníčkář, havlista a eurofil, jinak to svého času státní tajemník za Sobotkovy vlády pro EU napsal na Twitteru: Geniální vyjednávací úspěch české vlády a V4: v čele Evropské komise politička, která chce Spojené státy evropské, v čele Evropské rady vůči V4 nejkritičtější premiér Beneluxu, šéfem pro zahraniční politiku člověk, který toho o středu Evropy moc neví. To, že desetitisíce úředníků a novinářů, jež žijí z existence Evropské unie a nepřejí si žádné změny, budou jistě připraveni zaútočit na Českou republiku, tak jak to udělali na Polsko či Maďarsko je zřejmé. Pojem právního státu je kaučukový. Jejich milec emanuel Macron může zostřovat policejní zákony, ale podporuje migraci, podporuje mísení kultur a je nenapdnutelný a nikdo se jej neodváží na bruselské úrovni kritizovat.  Kdyby totéž udělal Babiš, je samozřejmě poslušní úředníci EK už startují řízení a Timmermacs, který na 90 % opět získá portfólio spravedlnosti už teď diktuje rozhodnutí. To, že  španělský budoucí šéf pro zahraniční politiku toho o středu Evropy moc neví, je zcela nedůležité. Nikdo tento úřad nepotřebuje. Byl směšný v této fázi a byl směšná i předtím. Snad má každý stát svého ministra zahraničí. Ale jednu výhodu to rozhodně má. Jak známo, Španělsko nikdy neuznalo samostatnost Kosova, a to určitě mnozí z nás pokládáme za správné. No bude pikantní, až hlavní ministr evropských zahraničních  věcí bude dojednávat věci mezi Srbskem a Kosovem a jeho země, ze které pochází nebude Kosovo uznávat. Už se na to těším. Jinak opakuji, je to zcela zbytečná funkce.

To, že Ursula  von der Leyen  kdysi promlouvala o Spojených státech evropských, tak to Winston Churchil v roce 1946 také hovořil. A kde je dnes  Velká Británie. Rozdíl je praxe. S Weberem a Timmermansem máme špatné zkušenosti a když Ivan Bartoš si s Timmermansem domlouvá sankce proti Andreji Babišovi, tak prostě víme, že je to nepřítel.  Budoucí předsedkyni Komise si také můžeme pokusit převychovat.

Také Thomas Kulidakis napsal radostný článek:  Babišovo fiasko v Bruselu.

„Tři dny jednání, hrdinného bití se českého premiéra v hruď a výsledek je víc než tristní. Řečeno slovy písně skupiny Pražský výběr - Babiš se snažil, za živa smažil a výsledek je na pendrek. Hlavně že celá slavná V4 jednomyslně souhlasila.“

Nuže asi tak, pánové:

Andrej Babiš je první český premiér, který se postavil proti celému proudu západoevropských politiků, který námi středo a východo evropskými vesničany opovrhují a donutil je změnit  nastavenou trajektologii, kterou si panstvo Merkelová –Tusk –Macron – Rutte – Sanchez  připravilo v malém úzkém mocenském dohovoru v Osace.  Clověka doslova jímala hrůza z argumentace například španělského premiéra  Sancheze, který se osopil na Babiše, jakým právem se vůbec odvažuje odmítat Timmermanse, který je hlavním nositelem evropských hodnot.

Šikany? Inkvizice?

Oni si snad skutečně myslí, že jsme křováci. Až bude mít španělský premiér Sanchez tak nízkou nezaměstnanost jako my, tak se nám může rovnat. Pro nás rozhodně vzorem nejsou.

Kulidakis se dále Babišovi vysmívá, že dosluhující bruselský premiér Charles Michel, který zřejmě bude předsedou Rady je daleko fanatičtější než Timmermans. No. Charles Michel tam je zvolený jen na polovinu období. Takže, když bude zlobit, tak nemusí být znovu zvolen. Jasné? Mimochodem je příznačné, jak tento liberálnědemokratický proevropský novinář vlastně přiznává charakter proevropských politiků, že jsou zákeřní a netolerantní.   Konstatuje, „že to bude právě on, kdo bude mít pravomoc ve finále rozhodnout o programu jednání, kdy se bude hlasovat většinově, a kdy ne.“  Ano. To je ta jejich demokracie : Nemyslíš jako my, nemáš žádné právo.  Typické.

Kulidakis si též  klade otázku,  proč se Babiš zastává Polska či Maďarska, že tím nehájí naše zájmy. Ale samozřejmě, že hájí.  Víme, co dělá Bartoš a lidovci v Bruselu, celá ta pátá kolona…Když dnes bude bránit Babiš coby předsedající V4 své kolegy, oni příště budou chránit jeho.

A ještě jedno.

Západní politici námi opovrhují, vysmívají se nám. A Babiš jim ukázal, že se jich nebojí. A svou úlohu současného předsedy V4 i premiéra České republiky pro tuto bitvu zvládl výborně.

A další bitvy jeho i nás čekají.