Jako příklad si vezmu audit o údajném střetu zájmů předsedy vlády A. Babiše, který je stále velmi aktuálním tématem a zřejmě ještě dlouho bude. Stačí se podívat na tuto problematiku z trochu jiné perspektivy. A není to jednoduché, ale jako advokát se nechám dostihnout profesionální deformací. Tentokrát nejde o několikastránkovou odbornou práci či posudek, ale jen komentář, který, prosím, není obrana pana premiéra.

No, ale na druhé straně dle listiny základních práv a svobod má každý právo vlastnit majetek. Uvědomují si to skalní odpůrci Andreje Babiše? Uvědomují si, že na základě tohoto zákona měl pouhé dvě možnosti? Buď se musel zbavit části svého majetku, nebo veřejné funkce. Premiér Andrej Babiš převedl své firmy do dvou svěřenských fondů, přesto je podle právníků Evropské komise i nadále ve střetu zájmů. Údajně totiž tyto svěřenské fondy ovládá a skrze ně ovládá i skupinu Agrofert. Kde se tedy stala chyba? Kdo je viník?

Nemyslím si, že by premiér porušoval zákon. Na vině je dle mého názoru tzv. „lex Babiš“, který zřejmě není dostačujícím legislativním řešením případných střetů zájmů. Zákon o střetu zájmu prostě nefunguje a je potřeba ho novelizovat. O tom kritici nemluví, protože by je to příště mohlo dohnat také. Ale já jsem přesvědčen, že je potřeba ho novelizovat důkladně a především tak, aby již příště nemusela Evropská komise vypracovávat žádný podobný audit na některého z českých politiků. Stejně tak bychom se měli zaměřit na tzv. svěřenecké fondy a více je specifikovat. A to co možná nejrychleji…