Super by to bylo na product placement. Všechny ty audiny, minicooperové, drahé obleky, košile na zakázku, šátky Hermes, vuittonky (pravé), těžká francouzská vína a dobří zubaři by měli skvělou reklamu. Možná i výrobci diktafonů, ti zejména. „Tato nahrávka byla pořízena na zařízení XY. Zvuk čistý i zpoza ňader“. Chudák investigativní Jaroslav Kmenta musí čekat, co mu kdo přinese (patrně na třiapůlce disketě, podle různých indicií jako například údajné dětské porno v Halově kanceláři usuzuji, že to je tak nejmodernější, co české bezpečnostní složky znají a mají po šuplatech) a veveruše si nahrávají samy. A samy rozšiřují. To naštve.
Akorát se někdy neví, jestli to bylo v lednu nebo v březnu, ale to bude těmi těžkými víny, která tekou na koncepčních poradách proudem.
Vcelku směšně-fízlácká partička, které by se zbavil každý, kdo má rozum v hlavě. Ne tak Petr Nečas. Nedivím se mu. Premiérem už nejspíš nikdy nebude a předčasné volby by mu zkrátily ještě i ty dva roky, strávené z řidičem a ochrankou a možná i s jinými lidmi, na nichž lpí a kteří zase lpí na jeho odměnách.A tak Nečas mužně a nekompromisně uhnul a šaráda se košatí.
Radek John vlastní prohlášení označil za chybu PR Věcí veřejných, z čehož vyplývá, že už, chudák, ani neví, co říká. Vztah s veřejností Věcí veřejných je chybou od chvíle, kdy marketingovou teorii nahradila politická praxe. Nečas ze své výhodné pozice v koutě je ochoten přepsat koaliční smlouvu a zrušit tři ministerstva. Ve chvíli, kdy píšu tento text, je to Ministerstvo pro místní rozvoj, o jehož zrušení se už jednou mluvilo a které by vtělením do jiného příjmového ministerstva vytvořilo superpříjmové superministerstvo, které by se dalo jistě vhodně využívat pro koaliční partnery, pak životní prostřední a kultura. Co má kultura společného se školstvím, to nevím, ale o to, aby ji nezrušili, se určitě postarají frustrovaní filmoví a divadelní tvůrci. Případně církve. Ostatně, argumentovat při zrušení ministerstva kultury tím, že v některých zemích, „třeba v USA“, je taky nemají, mi v Evropě, kde je všude mají a mimo jiné se tím liší od pojídačů hamburgerů, připadá poněkud pitomé. Ale co čekat od nekulturní vlády, než zrušení ministerstva. Chápu, že na Valašsku divadlo moc nekvete a výstav tam asi taky moc nebude. A k čemu výstavy, když nové košile mají u krejčího.
Billboardy v jásavě modré už to nezachrání. Výsledek průzkumu volitelnosti VV 1,5% ukazuje, že s inteligencí Čechů to není až tak špatné, jak se mezi politology čekalo. Průzkum ovšem ukazuje i to, že většina Čechů své názorově-politické preference stále ještě nezměnila a nezměnila se ani jejich sociální inteligence. Výsledky levicových politických stran jsou (přepočtené na mandáty) stejné, jako byly na jaře 2006, před nástupem Paroubka. 111 nijak nezužitkovatelných mandátů. Středovou Čtyřkoalici a pozdější Zelené nahradili křesťanští demokraté řezníka Pavla Bělobrádka. KDU-ČSL je už od Luxovy doby „tradiční koaliční partner“. Odštěpené konzervativní katolické křídlo v čele s Kalouskem a Schwarzenbergem zůstalo silné a stále v očekávání velké injekce církevních restitucí. Oslabila vlastně jen bezbarvá Nečasova ODS, odkud ti svedení slušní utekli a krokodýlí botky v tušení věcí příštích podepisují smlouvy a následně směřují nenápadně do kostela. Před levicí stojí ještě kus velké práce. Vysvětlit voličům, co je levicová politika. Dělaná ne jako slušnější verze pravicové politiky, ale jako její protiklad. KSČM má zanedlouho sjezd a tak má příležitost. Pro ni je o hop nebo trop a definitivní hra o přežití. Ne o vznešeně politické, ale v pravém nefyzičtějším smyslu slova. ČSSD by sjezd slušel také, ale nemá ho. Neorganizuje ani programovou konferenci. Mohla by na ní zhodnotit činnost dvojpředsedí Sobotka – Hašek a určit vítěze. S jasným madátem. Aby bylo jasno kudy, s kým ano, s kým možná, s kým ne a proti komu. U Sobotky to jasné není. Škoda, že ČSSD stále nemá svého Fica. Pravděpodobné je, že odboráři přijdou teď v dubnu během stávek a protestů na to, že si budou muset založit vlastní stranu.
Uplynuly dva roky a do sněmovny dorazili kandidáti, toužící státi se rozhlasovými a televizními radními. Pár nových tváří, pár starých známých. Spojovací bod všech kandidátů tvoří neznalost zákona o Českém rozhlasu a České televizi a kompetencí Rady a možností radních. Zjevně zákon neznají ani bývalí radní. Všichni zaníceně hovořili o digitalizaci archivů a o potřebách menšin. I monologu o tom, jak modelářství utužuje rodinu, jsme se dočkali. Fakt, že nekandidují na programové ani generální ředitele, ale na radní, kteří nemají do programu co mluvit a nic řídit nikdy nebudou, jim ušel. Všem. Úcta a respekt před dělbou moci mezi Radu a generálního ředitele, respekt před literou (ne duchem, který si poletuje, jak chce) zákona a kompetencím, které členům Rady dávají možnost kontrolovat, ale ne řídit, nebyl vlastní ani jednomu z kandidátů na radní. Právnička a ekonomové kandidovali na členy dozorčí rady, většina na programové ředitele. Někteří na generální ředitele. Televizní dramaturg na dramaturga. Všeobjímající láska a touha dát posluchačům a divákům lepší zítřky v rozhlasovém a televizním programu se vznášela ve sněmovní Konírně jako holubice. Výsledkem volby se necháme překvapit. Překvapeni určitě budeme. Nejlepší a přitom nejméně pravděpodobné by bylo kandidáty dál netýrat, zrušit stávající „výběrové řízení“ hned a vyčkat na méně turbulentní dobu.
Ačkoliv počet menšin ve Spojených státech roste, počet menšin pracujících v redakcích v roce 2011 i nadále klesal. Vyplývá to z údajů American Society of News Editors (ASNE) a Center for Advanced Social Research (CASR) na Missouri School of Journalism. Menšiny tvořily v roce 2011 jen asi 12,3% amerických redakcí, oproti 13,7% v roce 2006. A to navzdory tomu, že menšiny tvoří podle sčítání lidu 2010 zhruba 36% americké populace. Veřejnoprávní rozhlas NPR (National Public Radio) k tomu poznamenal, že pokrytí menšin je sice stále ještě komplexní, to není vždy přesné a spravedlivé.
Krize dopadla i na ta největší média. Yahoo ve snaze oživit společnost propouští 2000 zaměstnanců. Agentura Associated Press přiznala, že její příjmy v roce 2011 klesly už třetí rok za sebou. V roce 2009 příjmy AP klesly o 10 %, v roce 2010 o dalších 7% a pokles v roce 2011 činil 0,5%.
Průzkum Pew Research doložil, že jedna pětina dospělých v USA četla v roce 2011 e-knihy a že majitelé e-readerů raději kupují knihy, spíše než by si je půjčovali, ale také čtou více knih (24 knih ročně) než čtenáři papírových titulů (15 knih ročně).
V USA díky konsorciu časopiseckých nakladatelství včetně Conde Nast a Hearst, Meredith, Time a News Corp vzniká ostrá verze digitálního novinového stánku, který dá čtenářům šanci na nákup časopisů za měsíční paušální částku. aplikace, které zahrnují 32 časopisů, jako je The New Yorker, Time, Vanity Fair, Better Homes and Gardens, Elle, Esquire, Wired, Fortune, People, Real Simple a Sports Illustrated, nabízí platit 9,99 USD za neomezené předplatné na všechny měsíčníky v nabídce, nebo 14,99 USD za přístup ke všem měsíčníkům a týdeníkům.
Digitální prodej časopisů - pro tablety, placené webové stránky a mobilní telefony – se v uplynulém roce zdvojnásobil. Celkem 223 časopisů hlásilo v druhé polovině roku 2011 více než 3,1 milionu digitálních kopií, ve srovnání s 195 časopisy a 1,5 milionu kopií v roce 2010.
Skandál s odposlechy a fízlováním politiků i celebrit bulváry Sun a News of the World má už hlavní oběť. James Mudroch rezignoval na funkci předsedy správní rady britské satelitní televizní společnosti Sky Broadcasting. Následoval Nicholase Fergusona, který dříve pracoval v BSkyB jako výkonný ředitel. I "nejserióznější" Murdochův list The Times vyšetřuje policie.
Internetové firmy ve Velké Británii varují, že vláda plánuje sledovat e-maily a sociální média použitá v Británii stejně, jako to dělají represivní režimy jinde ve světě k ospravedlnění státního dozoru. Návrh umožňuje elektronické rozvědce Velké Británie GCHQ, aby "na vyžádání" získala přístup k online komunikaci včetně textových zpráv a odeslaných e-mailů v reálném čase. Britská vláda chce, aby sociální sítě, jako je Twitter a Facebook, se "v podstatě" dostaly do souladu s stávajícími právními předpisy, týkajícími se dohledu nad telefonními hovory - údajně za účelem "boje proti terorismu" a "ochrany veřejnosti". Návrh by prozatím nedovolil GCHQ přístup k obsahu komunikace bez rozkazu soudu, nicméně by agentura mohla sledovat, kterých skupin je uživatel členem nebo které kontaktoval, jak často a jak dlouho. Společnost by tak byla automatickým systémem mapovaná a sociální mapy monitorované a tyto kontakty občanů mezi sebou klasifikované stupněm nebezpečnosti pro stát. Text být zveřejněn dne 9. května. Více než 14 000 lidí už podepsalo protestní petici Open Rights Group.
Čína už sociální sítě analyzovat umí. Zavřele už 16 webových stránek, stíhá dvě populární sociální média Sina a Tencenet, které mají každé 300 milionů uživatelů, na tři dny a zadržela šest lidí za šíření hysterických virtuálních zvěstí o politické krizi a státním převratu po zatčení Bo Xilaie, populistického starosty města Chongqing, který Peking vyděsil.
Svoboda slova vadí zemím „demokratickým“ (protivládní srocování davů, sebeorganiace společnosti vládou nekontrolovaná, ideologicky či nábožensky nepřijatelné obsahy) i „nedemokratickým“ (protivládní srocování davů, sebeorganiace společnosti vládou nekontrolovaná, ideologicky či nábožensky nepřijatelné obsahy). Metody cenzury jsou také stejné. Jen interpretace je jiná. „Demokratická“ interpretace se zaštiťuje bojem proti terorismu a zachováním „demokratického“ systému, ta „nedemokratická“ interpretace se zaštiťuje převažujícími ideovými a náboženskými hodnotami společnosti a zachováním zdravé společnosti, nerozkládané hanobením všeho mimo peněz, sprostotou a pornem.
Pro Prvnizpravy.cz
Irena Ryšánková