První paradox představuje autorství programu výzkumu: mladá a pohledná dáma.

Jestli je pan Assange dobrý, nebo zlý člověk, žurnalista nebo ne, hrdina nebo provokatér, nemohu posoudit. Za to vím, že zpráva vyslaná světové veřejnosti - zatčení pana Assange, tak jak bylo vidět v TV, představuje paradox a současně černou díru zkonstruovanou nepopsatelným pokrytectvím mezinárodního rozměru, dalším úpadkem morálky a práva (v UK a EU) a absencí lidské důstojnosti. A to bez ohledu na to, bude li pan Assange souzen v UK, vydán do USA nebo do Švédska. Pro zajímavost uvádím paradox politické korektnosti a z ní plynoucího mlčení SRN: podle § 138 STGB (německého trestního zákona) neohlášení plánovaného nebo vyhrožujícího trestního činu se trestá. Pan Assange by proto nemohl být v SRN trestán za své veřejnosti známé konání. Naopak: měl by být pochválen.

Z historického hlediska představuje Súdán odkaz na pravděpodobně nejstarší říši v historii světa, Kúš (přežila starověký Egypt o téměř devět století) a diktát pouště a Nilu. Co mám na mysli? Černí faraonové z říše Kúš ovládali a rabovali Egypt jako XXV. dynastie od poloviny do konce 3. tisíciletí před naším letopočtem. Z písku se obyvatelé takřka rodí, celý život mají písek pod nohama a do písku jsou pohřbeni. Asi proto má súfismus v Súdánu tak silné kořeny a tance dervišů v Omdurmánu jsou velkým duchovním zážitkem. Ze státotvorného hlediska Súdán prezentuje i všeobecně platnou podmíněnost mezi projektově zkonstruovaným a historicky zformovaným státem. Zjednodušeně formulováno to znamená, že projektově konstruované státy jsou vytvářeny z vůle vnějších hráčů a historický stát vyrůstá z kultury národa.

Ke zmínce o státotvornosti v této zjednodušené formě mě přivedla odpověď premiéra Babiše a jeho popis reakce čínského premiéra, Li Kche-čchianga po rozhovoru, ve kterém zaznělo: Naše vztahy s Čínou jsou velice intenzivní, pan prezident Zeman se připravuje na cestu do Číny. Těch návštěv i jednání je strašně moc, ale zatím se to ještě neprojevilo na byznysu… Usmíval se, myslím, že to bral na vědomí, řekl premiér Babiš.

Ani jeden, ani druhý politik, a takových je asi více, si neuvědomuje, jaký význam dává vláda ČLR výuce cizích jazyků, včetně českého. Jestli se nemýlím, český jazyk se vyučuje dnes v ČLR na 12 univerzitních fakultách. Na kolika místech se oficiálně vyučuje čínština v ČR, nevím. Za to vím, že angličtinu ovládá na dobré úrovni více Číňanů, než žije na světě lidí, mající anglický jazyk jako rodný jazyk. I ve smyslu definice EU. Premiérem Babišem vyslovené přání - udělat pro Českou republiku takový byznys jako pan (francouzský) prezident (Emmanuel) Macron, který tam prodal 300 airbusů za 30 miliard eur, zůstane nesplnitelným přáním. Z pochopitelných důvodů nebudu zdůvodňovat, proč. V záměnu a při zmínce o ČLR si však dovoluji připomenout čtyři důležitá výročí tohoto roku.

Druhé výročí je spojeno s vyvrcholením protestů na Tiananmen Square. Zmiňuji se o protestech, protože se stávají každodenním jevem a obsahem zpráv a reportáží nejenom z USA, Súdánu, UK, Francie. A také proto, že si mohu představit zneužití výročí protestů. Proto události ze 4. června 1989 představují – podle mého názoru pro čínskou diplomacii komplexní výzvu ve všech EU státech, ve kterých roste sinofobie. Nezvládnutí výzvy může na delší dobu oddálit splnění části přání premiéra Babiše, plnění cílů prezidenta Si Ťin-pchinga a dokonce narušit diplomatické vztahy mezi státy. Zvládnutí výzvy může působit opačně: může mít pozitivní vliv na dobrovolný nebo vynucený návrat západních politiků žijících v minulosti na cestu k nutné pokoře.  Bez ní se nedá žít v míru.

Čtvrtým, je 70 výročí od založení ČLR 1. Října 1949. Předpokládám, že začne 70 dělovými salvami, vztyčením státní vlajky za zvuku státní hymny, vojenskou přehlídkou a slavnostním průvodem stotisíců občanů. Do začátku oslav výročí založení ČLR budeme mít ale možnost zažít na vlastní kůži následky vstupu yuan denominovaných bondů do Bloomberg Barclays aggregate bond indexu. Vstup se uskutečnil minulý týden. O následcích hodnocení zlata v kontextu státních rezerv a v neposlední řadě, následcích uspěchaného odstavení Huawei a ZTE na vedlejší kolej v ČR, nemluvě. Přitom si mohu představit, že již během tohoto roku západní finanční guru se budou muset přeprogramovat z krátkodobosti na dlouhodobost (dekády). Počítat se zvýšenou rychlostí yuanu na cestě k mezinárodní měně a uvědomit si další skutečnosti. K nim patří následky vlastnictví CB, a aktuální hospodářská data z ČLR.

Poslední hospodářská data z ČLR dokazují, že dosavadní průběh obchodní války s USA nezlomil čínské hospodářství. Naopak: Aggregate financing dosáhl v březnu 2.86 českých bilionů yuan (rovno 426 miliardám USD). Pro srovnání v únoru to bylo cca 700 českých miliard yuan. K tomu všemu je potřeba si uvědomit, že nehledě na sankce export ČLR roste. Důkaz nabízí General Administration of Customs: v ročním porovnání v březnu t.r. se export zvýšil o 14.2%. To jest do 198.7 miliard USD. Je to nejrychlejší růst za posledních 5 měsíců. Současně se snižuje import. Důkaz nabízí Caixin: v ročním porovnání o 7.6% do 166 miliard USD. Uvedená čísla jsou jistě zajímavá pro ekonomy. Mnohem zajímavější, nejenom pro mne je však skutečnost indikující pružnou aplikaci znalostí západního hospodářského systému a schopností čínských hospodářských vůdců čelit sankcím.

Situaci v ČR, její řešení a další politicko – hospodářský osud bude ovlivňovat archetyp českého povědomí. Ten charakterizuje především rezistentní podstata. Ta není primárně zaměřena proti jinému národu, ale proti moci, jako takové. Nedovoluje otevřeně bojovat. Je ale rozkladná, uhýbající se před tlakem moci, a dovoluje napadat z boku v doprovodu zpochybňování, cynismu a výsměchu. To není kritika, ale zrcadlo. A nabídka pro lepší pochopení zahraniční politiky ČR, jestli lze vůbec o nějaké mluvit. A samozřejmě je to nabídka vůdcům v době finálního akordu dezintegrace EU. Ta je ve své podstatě nevyhnutelná.