Prý že si umí představit, že by sKarty mohly být dobrovolné. No, dlouho to nevydrželo. Uplynuly jen dva dny od nástupu paní ministryně na ministerstvo a ta náhle prohlašuje, že zákon dobrovolnost nepřipouští a podobné úvahy systém ohrožují.

Tak to je paráda. Před pár dny jsme byli vyzváni, že můžeme jednat o změně zákona, a teď: Zákon byl jednou přijat a basta! Kdopak to s paní ministryní promluvil, že tak náhle změnila názor? Přece jako bývalá šéfporadkyně pana Drábka musela dobře vědět, jak smlouva s Českou spořitelnou vypadá. Pokud je Ludmila Műllerová pouze převlečený pan Drábek, tak nemá smysl, aby se na ministerstvu vůbec ubytovávala. Ten Augiášův chlívek po panu Drábkovi je třeba začít čistit a ne v něm pěstovat květinky.

Ještě že tu máme pana premiéra Nečase, který dnes stihl prohlásit, že povinné sKarty jsou mrtvé a že už jedná s Českou spořitelnou. Tak to vypadá, že ve vládě máme na sKarty hned názory dva. Ještě tak vědět, co tím slovem „mrtvé“ pan premiér myslí. Možná chce zrušit povinnost používat sKarty k vyplácení, ale chce je zachovat u České spořitelny jako identifikační. No tak to je sice kousek snahy, ale v téhle kauze je to už málo.

Připomeňme si základní fakta. Na začátku tohoto příběhu pan Drábek a Šiška podvedli občany. Uzavřeli za Českou republiku smlouvu na dvanáct let, ke které neměli mandát. Musela to vědět i Česká spořitelna, že podpis pana Šišky je jedna věc a skutečné kompetence věc druhá. Smlouva je nezákonná a protiústavní, jak upozorňuje ombudsman a bývalý soudce Ústavního soudu Pavel Varvařovský, protože žádný občan nemůže být nucen činit to, co mu zákon neukládá. Nikdo nesmí být nucen převzít sociální kartu s tím, že pokud to neudělá, bude potrestán zastavením výplaty dávek. Podle ombudsmana je sKarta také nepřiměřený zásah do soukromí. Česká spořitelna se dostává k datům, které žádné privátní bance nepatří. Vážným problémem je také zpoplatnění dalších služeb a transakcí na kartě. Je skandální, že se ministerstvo ve smlouvě zavázalo vyvinout maximální úsilí k tomu, aby se na sKarty převedly i výplaty důchodů. Je nepřijatelné, že za zády Parlamentu tady byl přijat závazek za příští ministry a vlády – mimořádně výhodný pro bankovní ústav, který bude na svých účtech spravovat miliardy, a podezřele nevýhodný a omezující pro stát a občany.

A bonbónek nakonec: Takovýto obří miliardový byznys pro soukromou firmu nebyl řádně vysoutěžen podle zákona o veřejných zakázkách. Oni to pánové Drábek a Šiška České spořitelně jen tak přidělili. Vše určitě jen z čiré nezištnosti…

To, co se nepodařilo panu Knötigovi domluvit s panem Michálkem, kde tu roli obdarovaného měla sehrát Komerční banka, to se tady panu Drábkovi a Šiškovi podařilo dovést do vítězného konce.

Jen je zvláštní, že dnes pan premiér říká, že byl s celou vládou také podfouknut a že o tom nic nevěděl. Svatá prostoto. Každý, kdo chtěl, si mohl smlouvu s Českou spořitelnou, vyhledat na webových stránkách ministerstva práce a sociálních věcí. A k čemu pak mají vládní koaliční strany své náměstky na ministerstvech?

Takže co zbývá a co se dá dělat? V Senátu jsme navrhli změnu zákona, která by omezila sKarty jen na dávky v hmotné nouzi (návrh Národní rady zdravotně postižených). Tento návrh již putuje ze Senátu do Sněmovny. Zároveň v Senátu vzniká další návrh, ve kterém jde o úplné zrušení sKarty – pokud s prvním návrhem nepochodíme. No a pokud ani s tímhle ve Sněmovně neuspějeme, podáme ústavní stížnost, ve které se opřeme o argumenty ombudsmana a dalších ústavních právníků.

Ostatně soudím, že sKarta musí být zrušena.

Lubomír Zaorálek