Měla jsem za to, že je to nějaký podivný úkaz, ale vcelku mne uklidnily Rozpravy o médiích, zorganizované Českým rozhlasem ve spolupráci s FSV UK v pověstné dvěstěpatnáctce v Hollaru. Byly o ,,nových", sociálních médiích. Kromě toho, jak se média - tradiční - potýkají s médii novými, se všichni přítomní prakticky shodli na tom, že pitomosti se po sítích šíří nejrychleji... Následují panika a zlomyslné fámy, firemní virální marketing - který si s těmi zlomyslnými fámami nezadá, výzvy ke světové revoluci, pomluvy (nejrychleji se šíří ty pravdivé) a informace špatně pochopené, nicméně sdílené. Nemalá část obsahu, který lidé sdílejí a o kterém diskutují, jsou informace vytržené z kontextu.

Své zkušenosti s novými médii vyprávěli komentátor Reflexu, pedagog Miloš Čermák, vedoucí redaktor Českého rozhlasu Online Filip Rožánek, ředitelka redakce nových médií České televize Pavlína Kvapilová a Jaroslav Švelch z katedry mediálních studií FSV UK. Nic překvapivého nezaznělo. Na zástupci komerčních médií byl jasně vidět znechucení nad ztrátou monopolu na utváření názorů čtenářské obce, znechucení z rozpadu komerčního modelu a nelibé představy nezaměstnanosti novinářů v komerčních médiích, kterým klesá náklad, sledovanost i reklamní příjmy. Zachraň se kdo můžeš. Ale jak? Zástupci médií veřejné služby, nefinancované z reklamy, která podle průzkumů otravuje více než 80% diváků a posluchačů, si nová média naopak pochvalovali. Jim nejde o zisk, ale o plnění služby veřejnosti. Nová média jim pomáhají. Jednak k interaktivní komunikaci s posluchači a diváky, jednak jako kanál k doručování maxima obsahu vysílání a doprovodných informací či souvislostí k maximu příjemců. Změnila se totiž drasticky distribuce obsahu. Člověk se postupně dozvídá zprávy rychleji a rychleji. Deníky se mění v elektronické minutníky a vteřinovníky. Informace se první objeví na tabletech či mobilních telefonech. Otázkou je, jaké a jak kvalitní zprávy se člověk takto dozvídá a k čemu mu ta přehršel informací je. Jsme snad moudřejší, když jsme informovanější? Nikoliv. Každý má takové informace, jaké si z nepřeberné nabídky vybere. Řekni mi, čí obsah odbíráš a já ti řeknu, kdo jsi.

Rychle se šíří i ,,seznamy". Po dlouhém seznamu státně nespolehlivých a s nebezpečně revolučními  myšlenkami, seznamech těch, co spolupracují se zednáři, s židovstvem, případně u nich nakupují, po seznamech Árijců i gójů donášejících okupantům a spolupracujících s gestapem, seznamech zastřelených za napomáhání nepříteli, seznamech bohatých znárodněných a jiných nepřátel nového zřízení, seznamu 99 Pragováků, seznamech signatářů několika vět či dokonce i jen jedné, seznamech členů zednářských a jiných lóží, po seznamech stoupenců pravdy a lásky..., pořád toužíme. Toužíme i po sepisování seznamů. Abychom nezapomněli. A pořád zapomínáme. Já mám například seznam, co mám koupit a stejně vždycky na půlku zapomenu, protože ten papírek nevytáhnu z peněženky (přece si, proboha, ty tři věci pamatuju, že jo).

No a teď tu máme seznam - těch, co měli dostávat peníze z ŘSD od jistého Michala Haly. Pravda, bývalý mladý asistent mladého poslance (vidíte, že i já si něco pamatuju, co ostatní už zapomněli) asi nevyniká jiskřivou inteligencí, pokud si nechal zaplatit oslavu třicátin bůhvíkým, ale to už je osud. Těch, co občas ztratí smysl pro realitu. Krást se může, ale mlaskat by se u toho nemělo. Krkat se také nemá.

Že by si Hala sepisoval seznamy těch, jimž dává peníze a nechával ho v trezoru? Že by vedl potrojné  účetnictví? Aby nezapomněl kdy, komu, kolik a za co?

Dnes už se špitá, že seznam si někdo vymyslel. Kdo a na koho prozatím není jasné, když na něm jsou, psssst, nikomu to neříkejte... všichni. Kromě Věcí veřejných, tvrdí Věci Veřejné. Lid je napnut. Tajní se chechtají. Tajně. Někteří předsedové stran - v dojemné představě, že tím odepíší politické soupeře, touží po vyšetření. Bohuslav Sobotka si vzpomněl na svého učitele Paroubka - energicky a ,,padni komu padni". Být jím, vzpomínám raději na ministra Grulicha a dobu, kdy financovánípolitických stran zajišťovali pumpaři, pašující cisterny přes slovenské hranice kvůli kursu nové slovenské koruny. Tehdy byl Hala mladý...

Všichni stárneme. 72 letá bývalá novinářka Jana Lorencová si povzdychla (na facebooku): Moje definice sklerózy? Když mozek začne zapomínat, že tělo stárne.

Politici v Česku zapomněli, kdo je zvolil a kdo je živí. Zapomněli, že je neživí filmové či nahrávací společnosti, ale konzumenti jejich obsahu. Voliči. A protože politici vládní koalice pohrdají svými voliči, podepsali v Tokiu mezinárodní smlouvu "proti padělatelství" mezi Evropskou unií a jejími členskými státy, USA, Austrálií, Kanadou, Japonskem, Korejskou republikou, Spojenými státy mexickými, Marockým královstvím, Novým Zélandem, Singapurskou republikou a Švýcarskou konfederací. Zákeřně a tajně připravovanou WTO za zády všech voličů všech zúčastněných zemí. Nekonzultovanou s parlamenty ani lidem.

Hlavním cílem ACTA je globální vynucování politiky ,,duševního vlastnictví" na Internetu i mimo něj se všemi důsledky. ACTA usnadní globální represivní či cenzurní zásahy. ACTA vychází z nereálného předpokladu, že přísnější vynucování politiky ,,duševního vlastnictví" povede ve všech ekonomických oblastech k prosperitě. Smlouva není přitom slučitelná se standardem Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Listiny základních práv EU. Podle studie vypracované v Evropském parlamentu ACTA nepřiměřeně zasahuje do základních lidských práv a vyžaduje nebo povoluje postupy rozhodování, které zvýhodňují držitele kopírovacích monopolů. ACTA podkopává principy svobodné společnosti tím, že povoluje státům inspekce počítačů a obdobné elektroniky na hranicích, odpojování od Internetu a jiná opatření v rozporu s lidskými právy a považuje je za standardní. ACTA je první smlouvou, která má regulovat Internet. Vyžaduje po státech zavedení ,,urychlených nápravných opatření", která by zabránila porušování ,,duševního vlastnictví" a opatření, která mají ,,odrazující účinek vůči dalšímu porušení".

Po ratifikaci smlouvy budou mít "soudní orgány v občanskoprávním řízení týkajícím se prosazování práv k duševnímu vlastnictví pravomoc nařídit straně, aby upustila od porušování, a mimo jiné vydat příkaz této straně nebo v případě potřeby třetí straně, nad níž příslušný soudní orgán vykonává soudní pravomoc, s cílem zabránit propuštění zboží, kterého se porušení práv k duševnímu vlastnictví týká, do obchodních kanálů." Tolik článek 8, odst. 1 smlouvy ACTA.

Převeďme si řeč právní do řeči lidské: Obchodním kanálem je myšlen jakýkoliv distribuční kanál, neboť platba nemusí proběhnout současně nebo nemusí být v penězích. Obchodním kanálem je tedy váš mobilní telefon i vaše internetové připojení. Nebo videorekordér. Soud má právo nařídit všem provozovatelům internetového připojení, působícím v České republice, aby nepropustili prostřednictvím internetu do vašeho počítače žádný obsah, chráněný něčím autorským právem, který jste legálně nekoupili. Aby to mohl soud udělat, bude muset zjistit, který obsah jste legálně koupili. Bude muset (za vaše daně) vzniknout národní (respektive mezinárodní - zahrnující všechny země této úmluvy) registr veškerého obsahu chráněného autorským právem a všech nákupů tohoto obsahu. Každý autor bude muset vložit do tohoto registru vše, co hodlá autorskoprávně chránit, aby to mohl soud obsah identifikovat a porovnat s obsahem vašeho počítače, tabletu, přehrávače či mobilního telefonu. Za pobyt jeho obsahu v registru nejspíš bude muset autor či držitel práv hradit náklady na provoz. Každý kupující bude muset předložit doklad totožnosti při nákupu jakéhokoliv autorsky chráněného obsahu nebo zboží přihlásit s dokladem o nákupu ex post. Za přihlášení také nejspíš bude platit správní poplatek na provoz registru. Někdo bude muset zkoumat veškerý obsah, jdoucí přes internet do vašeho počítače, aby zjistil, který obsah je podezřelý (z vašich daní placená softwarová a "obsahová" policie?). Obsahem chráněným právy duševního vlastnictví může být program, font, fotografie, mp3 zvuk, video, text básně či učebnice, pdf dokument... V případě, že podezřelý obsah najde a nespáruje ho s transakcí uloženou v registru, vyzve vás, abyste na nejbližším oddělení policie "podali vysvětlení" o způsobu legálního nabytí tohoto obsahu... Upozorňuji, že jakéhokoliv obsahu. Například i tohoto článku, pokud ho pošlete svému kamarádovi mailem, protože vám to připadá šílené. A nejspíš vám dá správní pokutu za neoznámení nákupu.

Připadá vám to šílené? Zástupcům vlády České republiky ne. Smlouvu ACTA bez protestů podepsali. Seznamy budou utěšeně narůstat. Z této země se zakrátko stane kriminál.

V reakci na pečlivě ututlávaný podpis dohody ACTA Českou republikou pořádá Česká pirátská strana 2. února od 14 hodin protestní happening  poblíž některé z budov Parlamentu České republiky, tedy v okolí Malostranského náměstí v Praze. Stále je totiž možnost, že tuto dohodu Parlament neratifikuje. ČSSD, která má v Senátu většinu, se podle výroku Zdeňka Škromacha na facebooku chystá na velmi vážnou diskuzi o autorských právech. Nejen v souvislosti s touto smlouvou, ale s narůstajícími požadavky autorskoprávních výběrčích organizací, které neúnosně šikanují zejména drobné podnikatele.

Vzápětí po zveřejnění informace o tom, že vláda v Tokiu podepsala ACTA, začaly spontánní online útok DDoS proti vládním internetovým stránkám. Ty se po šesté hodině definitivně odmlčely. Hackerská skupina Anonymous ohlásila útok i na web OSA - Ochranného svazu autorského. Po globálních protestech proti americkým represivním zákonům (SOPA, PIPA), které vystrašily americké politiky takže od jejich prosazování ustoupili, se spustila nečekaně silná vlna odporu proti přijetí dohody ACTA i v sousedním Polsku. Demonstrace tisíců lidí, internetové útoky na vládní servery. Vláda se pokoušela internetový odpor bagatelizovat. Mluvčí polské vlády přesvědčoval novináře, že nejde o útoky žádných hackerů - jeho web byl vzápětí sestřelen.

Ruské vládě svoboda, plynoucí z internetu, na jedné straně také vadí, protože tvrdě konfrontuje mocné s míněním opozice, ale našla na ní i klady. Wikileaks, které prozradily dvojakou tvář americké zahraniční politiky. Ruská státní televize v angličtině, známá jako Russia Today, mezinárodní kanál financovaný ruskou vládou, uvedl v prohlášení, že zakladatel WikiLeaks Julian Assange "spouští vlastní talkshow, která se bude vysílat výhradně na Russia Today."

Jako internetová obdoba protestního hnutí Occupy vznikla The Anonymous Occupation Alliance (AOA). Ale velcí hráči mezinárodních sociálních sítí ve snaze si zachovat byznys a zisky z reklamy, přistoupili na cenzuru. Twitter oznámil, že začne omezovat tweety v některých zemích. To znamená zásadní změnu politiky pro sociální mediální platformu , která pomohla v minulém roce pohánět lidová povstání, valící se přes Blízký a Střední východ či sever Afriky. "Pokud budeme i nadále růst v mezinárodním měřítku, budeme respektovat různé představy různých zemí o obrysech svobody projevu", napsal Twitter na oficiálním blogu. ,,Některé se liší tak od našeho myšlení, že bychom v těchto zemích nebyli schopni existovat", sdělila firma. Twitter dal jako příklad omezení různých obrysů svobody projevu ,,Francii nebo Německo, které zakazují pro-nacistický obsah". Samozřejmě nepůjde jen o ,,pro-nacistický" obsah, ale o jakýkoliv obsah, který označí ta která vláda... V Číně to bude slovo Tibet či sekta Falun Gong, v Rusku slovo Jabloko. V Saúdské Arábii a Vatikánu slovo sex. V Egyptě slovo revoluce, odpor nebo demonstrace. V Izraeli slovo Palestina. V Íránu slovo Američan. Na západě Evropy slovo Rozhořčení. Na východě Evropy slovo socialismus. Američany objednaná a zaplacená revoluce se už udála ve všech šíitských zemích, kde se udát měla, jinde se udát nemá, vítězství ,,lidu" překreslilo politickou mapu, tak už je možné ,,svobodu" nahradit korektností vůči novým vládám. Ať žije internetová ,,revoluce". Pardon, to je také zakázané slovo.

Google také změnil svou politiku ochrany soukromí, která má přinést ,,zefektivnění" více služeb, včetně vyhledávání, emailu, videa a sociální sítě. Více než 60 různých politik bude sloučeno do jedné, která nabude účinnosti 1. března, uvedla firma. Google sdělil, že nová politika bude lidem nabízet ,,relevantnější výsledky vyhledávání a inzerentům pomáhat najít zákazníky". Je vám jasné, co toto slovní spojení znamená? Spojení vašich osobních údajů a preferencí s něčími obchodními zájmy. S relevancí pak tyto výsledky nemají nic společného. S tlačením inzerce a zájmů byznysu ano. Smiřte se s tím předem.

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti vydalo zvláštní zprávu o monitoringu a předvídání důsledků akcí v sociálních médiích. Strategic Information and Operations Center (SOIC) FBI se snaží vytvořit systém včasného varování, založený na obsahu "vyškrábnutém" ze sociálních sítí. Aplikace by měla poskytnout informace o možných domácích a globálních hrozbách položených na mapy pomocí mash-up technologie. A měla by odlišit viníky od svedených.

Netvrdím, že svoboda by měla být absolutní. Každý by měl mimo svobody projevu mít i za svá slova odpovědnost. A klidně jít do kriminálu,pokud to je proti zákonům země, ve které žije. Ale vadí mi, že odpovědnost za mne samou má mít namísto mne pošta či internetový provider. Že svoboda slova, obsahová a technologická neutralita internetu je pod různými záminkami oklešťována cenzurními zásahy,přicházejícími ze zemí, které se pyšnily ještě nedávno lidskými právy a demokracií a vrchnostensky poučovaly a peskovaly druhé, ty ,,méně demokratické"...
Je čas na rozhořčení.