Téma o snížení věkové hranice pro volby otevřel deník Právo s tím, že ve skotském referendu bylo umožněno i šestnáctiletým hlasovat. Nepřekvapilo, že se k „otevření debaty“ nad touto možností hlásí česká pravice, zatímco levice je proti.

Již několik let pořádá zvláštní spolek Člověk v tísni projekt Studentské volby, které jsou, podle organizátorů „vzdělávací projekt, který má mimo jiné za cíl přiblížit studentům základní demokratické principy, seznámit je s volebním systémem České republiky, ale také zvýšit účast prvovoličů a mladých lidí ve volbách“.

Třebaže se jedná o soukromou iniciativu, která je na hraně zákona, jenž zakazuje vtahovat politiku na školskou půdu, nikdo tomu nebrání, zato mají výsledky této ankety velkou publicitu. Loni v říjnu si takto přes 50 tisíc studentů středních škol a učilišť zvolilo TOP 09  a Piráty (zabodovala i ANO) s velkým náskokem před ostatními stranami. Ostatní „zavedené“ strany dosahovaly sotva polovičních či spíše menších podílů na alternativní volbě do Poslanecké sněmovně. TOP 09 následně obsadila relativně silnou pozici i v reálných volbách do sněmovny a stala se lídrem opoziční pravice.

Tato „osvěta“ také splnila svůj účel v prezidentské volbě, kdy mladí happeningově hlasovali pro číro Karla Schwarzenberga.

Debatu o volebním věku by chtěl otevřít Martin Komárek, bývalý mladofrontovní komentátor a nyní poslanec ANO (ó ano, i ANO je pravicová strana), který si nemyslí, že by byli „šestnáctiletí více ovlivnitelní než padesátiletí“. Kromě toho, že je to poměrně odvážné hodnocení bez podkladů z dílny psychologů a psychiatrů, je to očividně podbízivé tvrzení „my jsme pro vás, buďte pro nás“.

A hlavní argument pro snížení volebního věku pro adolescenty? Ve volbách se totiž rozhoduje i o jejich budoucnosti, dí pravice. Opět pochybný a podbízivý proud slov. Součástí tak prudké změny ústavního pořádku by muselo být zkorigováno právo volit a být volen. Představte si jen na chvíli tu srandu, kdy kolektiv náctiletých funkcionářů a zastupitelů bude vážně dumat o důchodové reformě, nebo se zamýšlet o investicích do infrastruktury města (další díča nebo vyspravit chodníky?). Kdybychom tuto hlubokou myšlenku rozvedli, tak by do voleb musely promluvit i nemluvňata a podle intenzity křiku na obrazové či zvukové projevy lídrů stran a hnutí určili vítěze. Padni komu padni.

Proto je nutné tuto rozvernou debatu obohatit dalšími převratnými představami. Před časem s myšlenkou, že by za děti volili rodiče přišel lidovec Cyril Svoboda. Celkem rychle z ní vycouval. Nyní ho dohání Marek Benda (ODS), že by za nezletilé děti volili rodiče. Ovšem, pro objektivitu, vznáší – zcela vážně - otázku, co se ale stane, když se rodiče nedohodnou. Tohle je fakt už utrpení.

Jiří Kouda