Michal Kraus: A co teď, nezbedníci?

KOMENTÁŘ

Jako parta dětí předškolního věku na pískovišti mi připadala strkanice poslanců Poslanecké sněmovny o vyslovení důvěry vládě Miloše Zemana v čele s Jiřím Rusnokem.

12. srpna 2013 - 07:00

Jeden vedle druhého se snažili si vybudovat svůj hrad z písku, aby si nakonec všichni navzájem svoje bábovičky rozkopali a rozdupali a potom se jen tak trochu s údivem koukali, jak po nich zůstalo rozorané pískoviště plné nedefinovatelných hromad oné křemičité žlutavé suroviny.

A nad nimi jako učitelka, kterou dětské hádky o píseček nemohou rozházet, čněl prezident Miloš Zeman. Věděl, že až dětičkám vychladnou horké hlavy, bude stejně zase vše po jeho, tak jen ať si, človíčkové, vyhrají.

Jsem velice zvědav, zdali projeví onen až mateřský zájem o budování osazenstva Strakovy akademie vždy, když bude jmenovat novou posádku této honosné budovy. Měl by se sice, jako správný rodič, chovat ke všem svým dětem stejně, ale mám tak trochu obavy, že tomu už tak nikdy nebude.

Dětská bitvička o píseček měla však i své další, tentokrát dětské hrdiny. Kromě dvou poněkud zmatených hrdinů v kombinéze ODS Floriána a Úlehly, kteří kromě neznalosti aritmetiky projevili i abnormální politickou neobratnost a „unavené“ Karolíny Peake, která dohrála tentokrát už zřejmě do konce svoji tragikomickou hru na „ Rtuťovitou lady“, si nešlo nevšimnout „chlapa“ Michala Haška, který si poté, co mu to Miloš Zeman ve svém projevu naznačil, řekl velmi hlasitě, ale především neskutečně servilně o post budoucího premiéra.

Tam už mi chybělo jen ono okřídlené rčení. „ Tady jsem si dovolil švestičky z naší zahrádky, pane prezidente.“

Ale zatímco si dětičky navzájem rozkopávaly své pískové nemovitosti, téměř nikomu zatím nedošlo, že celá parta tak trochu založila na malér, a to na malér zvaný státní rozpočet.

Jestliže Rusnokova vláda nedostala důvěru, je zřejmé, že by jí ani nebyl schválen její návrh státního rozpočtu na rok 2014. A jestliže se Poslanecká sněmovna samorozpustí, nebude ho mít ani kdo schválit.

Přitom nové volby, budou-li, nebudou dříve než v druhé polovině října. Proces jmenování nového premiéra a sestavování vlády si vyžádá jistě nějaký ten týden a vyslovení důvěry této vládě jakbysmet. Jenom při extrémně rychlém a bezproblémovém jednání o složení nové vlády a nové vládní koalice by, ale jen velmi teoreticky, mohl přijít do sněmovny vládní návrh státního rozpočtu na rok 2014 ještě do konce roku 2013. Zákonné lhůty k projednávání návrhu státního rozpočtu i při jejich maximálním zkrácení by však i v tom nejlepším případě umožnily schválení rozpočtu v únoru 2014.

To však předpokládáme téměř idylický průběh tvorby nové koalice a její vlády a předpokládáme, že bude mít jistou a zaručenou většinu v Poslanecké sněmovně a na sestavení rozpočtu se nová vláda dohodne bleskurychle a bez dlouhého vyjednávání a nová sněmovna jej stejně rychle projedná a schválí. Realita několika posledních let však dává tušit, že skutečnost bude asi poněkud jiná a termín schválení rozpočtu se může posunout klidně až o jeden či dva měsíce, tedy do března či dubna 2014.

Je zcela zřejmé a evidentní, že Česká republika se jen stěží vyhne rozpočtovému provizoriu, které poškozuje ekonomiku každé země, a tím spíše našeho státu s ekonomikou plíživě odumírající. Bez ohledu na vzletná slova, která jistě nebudou v novém programovém prohlášení chybět, nebude moci stát po dobu rozpočtového provizoria vynaložit ani korunu na investiční výdaje, nebude moci čerpat evropské fondy, takže státní investice se zcela zastaví.

Stát bude moci vynakládat toliko výdaje na mandatorní platby, ovšem pouze 1/12 skutečných výdajů roku 2013, a to bez ohledu na reálnou potřebu. Bez schváleného státního rozpočtu nebude moci stát financovat své dluhy a nebude tudíž moci ani vydávat překlenovací krátkodobé poukázky na zajištění hotovostních plateb a může se stát, že státní kasa nebude mít hotovostní peníze na úhradu výdajů spojených s chodem státu, ale ani na důchody, sociální dávky apod.

Bez schváleného státního rozpočtu nebudou moci schválit své rozpočty ani kraje ani obce a všechny budou rovněž hospodařit v režimu rozpočtového provizoria.

A to už není hra o pískové bábovičky, ale vážná komplikace chodu státu, krajů, obcí ale i domácností v prvních měsících roku 2014, která bude nejen nepříjemná, složitá a nebezpečná, ale především velmi a velmi drahá. A kdo to zaplatí tentokrát? Třetina prezidentského platu Miloše Zemana na to rozhodně stačit nebude….

Psáno pro Prvnizpravy.cz
Michal Kraus
                                                                                               


Anketa

Kdyby se dnes konaly v ČR prezidentské volby, komu byste dali svůj hlas?