Naše státnost byla rozbita za ponižujících podmínek nacistického Německa za souhlasu našich dřívějších spojenců. A. Hitler, E. Daladier, B. Mussolini, N. Chamberlain ji podepsali, aniž k tomu přizvali zástupce  Československa a formou hrubého ultimáta ji předložili československé vládě, která ji byla nucena projednat. Ministr zahraničí ČSR K. Krofta vyslancům Francie, Velké Británie a Itálie sdělil stanovisko ČSR, že jménem prezidenta a své vlády prohlašuje, že se podrobujeme rozhodnutí, k němuž došlo v Mnichově bez nás a proti nám.

Francie a Velká Británie chladnokrevně zradily Československou republiku, prý proto, aby zachránily mír v Evropě. Jejich postoj k událostem celého roku 1938 byl plný falešných slibů a hrubého nátlaku. Vědomě orientovaly fašistické Německo na Východ. Přehlížely nabídku Sovětského svazu.  Zradu ČSR připravovala tajná diplomacie uvedených mocností s Hitlerem. Cíleně rozbíjela spolu s pátou kolonou henleinovců náš stát zevnitř. Toto „vnější řízení“ bylo neoddělitelnou součástí teroristické a psychologické války fašistického Německa proti ČSR.

Bezprostředně před 30. zářím, po projevu A. Hitlera v Mnichově, se Freikorps pokusil ovládnout pohraničí naší země. Ihned po přijetí Mnichovské dohody dostalo vyhánění Čechů a Židů z pohraničí další dramatický rozměr. K nim se v útěku přidali i němečtí antifašisté, kteří se obávali represí. Po 1. říjnu 1938 se české obyvatelstvo ocitlo v pozici národnostní menšiny, která neměla naprosto žádná národní práva. Byly zrušeny všechny české politické strany a spolky, jejich majetek byl zabaven. Postižena byla i Komunistická strana Československa, která vystupovala na obranu naší země nejrozhodněji ze všech politických sil. Češi byli znevýhodňováni při získávání práce a po okupaci Čech a Moravy odcházeli do Protektorátu. Postupně byly hospodářským tlakem likvidovány drobné české podniky, docházelo ke konfiskaci českého zemědělského majetku. Do roku 1943 se ocitlo v německých rukou zhruba 75 tisíc hektarů půdy, kterou dříve vlastnili Češi. Kromě toho byli Češi omezováni v nakládání se svým majetkem, nesměli ho dále prodávat do českých rukou apod.

Dnes opět čelíme selhání mezinárodního společenství, nástupu fašismu a válečnického štvaní. Ve světě vzrůstá geopolitické napětí mezi světovými velmocemi, opět se uplatňuje právo síly a rozpoutávají se válečné požáry. V posledních desetiletích proběhlo brutální zničení řady států, došlo k řadě krutých válek. Řinčí se zbraněmi na Ukrajině, v Sýrii, Gaze, Iráku, hrozí se Severní Koreji, Íránu, zavádějí a prohlubují se sankce proti Rusku, které obkličují a izolují. A opět je to v zájmu nejreakčnějšího světového kapitálu, zejména pak ambicí Spojených států amerických. V kontextu mezinárodního vývoje posledních let je nutné říci, že celosvětový mír, jako základní předpoklad existence a budoucnosti nejen našeho státu a českého národa, ale i celého lidstva, je opět ve vážném ohrožení.