Zdeněk Lanz: 15. březen 1939

KOMENTÁŘ

Je sobota 15. března 2025, krátce po poledni, venku sněží (jak příznačné pro tento smutně proslulý den našich dějin) a já na stránkách veřejnoprávního webu ČTK České noviny marně hledám zmínku o události spjaté s 15. březnem 1939.

17. března 2025 - 07:00

V tuto chvíli asi nemá význam se o této tragické události našich novodobých dějin podrobně rozepisovat, jistě (snad ještě) se o ní učí naše děti již na základních školách. Ale na připomenutí výročí 15. března 1939 bychom zapomínat rozhodně neměli. Dnes je to již 86 let, ale vývoj dějin ukazuje, že odkaz tehdejších událostí je stále aktuální.

A není potřeba vymýšlet úplně nový článek, stačí se jen podívat na ty starší z posledních let. Např. v březnu roku 2021 vyšel na webu První zprávy můj článek s názvem  Vždyť se omluvili..

Stačí si ho jen připomenout.  Zde je:

V těchto dnech si připomínáme jedno z nejvýznamnějších, ale zároveň i nejtragičtějších výročí naší historie,  píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Zdeněk Lanz.

16. března 2021 - 07:20

Dne 15. března 1939 obsadily jednotky německé branné moci (Wehrmacht) zbytek Mnichovskou dohodou okleštěného Československa. A hned následujícího dne 16. března byl výnosem Adolf Hitlera vytvořen Protektorát Čechy a Morava. Včetně malé části Slezska. To jsou známá fakta.

Před nějakým časem, v době již plně rozběhnuté „migrační krize“, jsem se bavil s jedním známým. Na tom by jistě nebylo nic mimořádného, kdyby ….. Už ani nevím, jak se to stalo, ale náš hovor po chvíli sklouznul právě k tomuto tématu. Tedy i k „nešťastné zvací výzvě“ kancléřky Merkelové, která, dle mého názoru, spustila stavidla masové migrace.

Řekl jsem, že vzhledem k neblahým historickým zkušenostem mám asi největší strach právě z Německa. A s tím jsem tvrdě narazil. Němci se prý za své jednání omluvili, ale Putinovo Rusko s okupací Krymu, to je jiná!


 

V pondělí 15. března jsme si opět připomněli toto smutné výročí našich novodobých dějin. Pro současnou dobu přepisování historie je příznačné, že vzpomínek na tento den je v našich médiích jako šafránu. Možná jsem se přehlédl, ale např. na stránkách veřejnoprávní ČTK jsem nenašel ani jednu.

Že by se současní novináři o této události již neučili? Nebo že by jim jejich šéfové doporučili, aby o ní psali co nejméně? Zdá se, že znají jen 21. srpen. Přece nebudou s 15. březnem provokovat náš „eurovzor“. To by pak mohli začít říkat slovo „skopčáci“ stejně často jako „rusáci“.


Zdeněk Lanz


Anketa

Měla by Česká republika setrvat či vystoupit z NATO?