Pilulka, která má odlehčit svědomí lékařů-řezníků a zbavit je mučivé zodpovědnosti za vraždy nenarozených dětí tím, že tuto vraždu přenesou na matku ("můžete si dítě zavraždit v pohodlí domova a ještě ušetříte"), byla v České republice pod tlakem nespokojené veřejnosti už dvakrát odmítnuta. Bylo to v letech 1993 a 2005.

Uběhlo dalších 8 let a potratářská lobby se pokouší o reparát - vraždící preparát chce v Česku zlegalizovat tentokrát pod názvem Mifegyne.

Zastánci rodiny a konzervativních hodnot (kam patří ochrana života od početí do přirozené smrti) upozorňují na podloudný proces, kdy registrace probíhá ve vší tichosti, bez odborné a veřejné debaty a s výmluvami na ochranu obchodního tajemství, takže ani ze strany farmaceutické společnosti, která se pilulku na český trh snaží zavést (francouzská firma Exelgyn), ani ze strany Státního ústavu pro kontrolu léčiv (jakoby šlo o nějaký lék!) není možné zjistit podrobnější informace o registračním procesu.

Ministr zdravotnictví Leoš Heger pak rezignovaně připouští, že jed na děti "bude muset" být v ČR registrován, ačkoli žádná taková povinnost z ničeho nevyplývá a aniž by sám vysvětlil svá pochmurně znějící slova. Jsou projevem defétismu a fatalismu, nebo snad toho, že je farmaceutickou a potratářskou lobby motivovaný, aby nad úspěšnou registrací držel ochrannou ruku?

A jak se tento jeho postoj slučuje s údajně konzervativními hodnotami, které má jeho strana TOP 09 (alespoň dle ubezpečování pánů Kalouska a Schwarzenberga) hájit?

Krutou ironií dějin je, že, jak tvrdí pro-life organizace Hnutí pro Život ČR, vraždící přípravek RU-486 vyvinula stejná firma, která kdysi vyráběla Cyklon B (Hoechst AG vlastnící IG Farben). Ten se používal k hubení hmyzu a odvšivování oděvů v nacistických koncentračních táborech, podle některých prý i k plynování samotných Židů.

Nabízí se nám tu tak paralela s židovským holokaustemTM, který je nám od rána do večera vštěpován, připomínám a vyčítán. Holokaust současný, ve kterém je chladnokrevně a průmyslově vražděno (jen v ČR) 25 tisíc dětí ročně (a od roku 1956 tak bylo celkově zavražděno 3,2 milionu českých dětí), je však mimo okraj zájmu, stát proti němu nijak nezakročuje, ba naopak ho vší svou autoritou podporuje a stále více rozšiřuje a usnadňuje.

To ministru zdravotnictví, který je ostatně sám židovského původu, nijak nevadí?

Vím, že paralela je to jen nedokonalá, protože oba holokausty jsou nesouměřitelné a vůbec se nedají srovnávat - ten nacistický je například značně zveličován (viz Finkelstein: Průmysl holokaustu), kdežto mnohem krutější, mnohem rafinovanější a nesrovnatelně rozsáhlejší (a hlavně stále probíhající) holokaust současný je ignorován a vládnoucím establishmentem hájen. Je také mnohem zrůdnější, protože - na rozdíl od nacistického, kde řada obětí zahynula vlivem špatných zdravotních podmínek - se v tomto skutečně programově vraždí a to jen a pouze bezbranní a maličcí/maličké, ještě nenarození/nenarozené. Zde neexistují přeživší, osvobození, ti, kteří měli štěstí, výdrž, lepší podmínky a silnější vůli k přežití. Tady se nedělí do skupin napravo či nalevo, tady se jde rovnou na smrt...

Podobenství pokulhává, ale pomůže-li přirovnání k menšímu, zato však mnohem více popularizovanému holokaustu alespoň trochu upoutat pozornost k podstatě problému, kterým potratářský byznys je (ač není jen byznysem an sich, ale i programem temných elitářských skupin, které věří v nebezpečí přelidnění planety, stejně jako nekončícím obětováním lidských obětí ještě temnějším silám mimo tento svět), klidně tento příměr použiji.

Nebojujme staré bitvy. Nacionální socialismus je minulost a žádná likvidace Židů nehrozí. Připomínat si památku těch, kteří tehdy zemřeli, je jistě správné, ale nemůžeme pro staré hrůzy přestat vidět ty současné a právě probíhající. Hrůzy nepoměrně hrůznější.

Není pokrytecké neustále v projevech při vzpomínkových tryznách ubezpečovat, že nic podobného se už nesmí opakovat a že nic takového nedopustíme, a přitom zcela ignorovat reálný holokaust, který u nás (a všude po světě) probíhá den za dnem už několik desetiletí?

A půjdu ještě dále: neměli by se i Židé, kteří sami v historii poznali tolik útisku a útlaku a mají na něj proto speciálně vyvinutý cit, tím spíše postavit do řady těch, kteří proti masovému vraždění nevinných českých dětí zvednou hlas a vším vlivem, kterým v dnešní společnosti disponují, učiní takovému vraždění přítrž?

Kdyby toho byl Leo Heger schopen, hluboce bych před ním smekl a velmi bych si ho vážil.

Pokud to však neudělá a proti registraci RU-486 nehne prstem, vzkazuje nám tím, že průmyslová likvidace malých Čechů a Češek, která touto pilulkou vstupuje do další fáze, je mu lhostejná či že ji dokonce vítá...

Leoš Heger si může vybrat. Může být buď Josefem Mengelem, nebo Oskarem Schindlerem.

Každý život, o který může snížit zástupy na smrt jdoucích neviňátek, se totiž počítá. Každý život má svoji ohromnou cenu...