Vedle přírody by zásadní škody utrpěla také místní šumavská ekonomika. Zákon nepředkládá ministr průmyslu či zemědělství, ale kupodivu šéf úřadu, který má ochranu přírody svěřenu do své péče. Je to skutečně takové překvapení?

Tomáš Chalupa prosazuje zásadní změnu dosavadních pravidel péče o národní park. Zcela ruší ochranu přírody na jednom z nejcennějších území, kde má národní park přetnout lanovka a „odjezdová evakuační sjezdovka“. Navrhuje zmenšit území doposud ponechané přírodě o 5 500 hektarů, začít kácet v pralese na Smrčině, v kaňonu Křemelné, či kolem Ptačího potoka v Modravských slatích. Zároveň chce rozšířit zóny, ve kterých je možné stavět sjezdovky a hotely. Ráj pro developery vznikne kombinací Chalupova návrhu a nedávno schváleného zákona o Státním pozemkovém úřadě, který dal šumavským obcím právo získat bezúplatně státní pozemky v zastavěném území nebo zastavitelné ploše právě v těchto zónách parku. Zatímco v jiných chráněných územích, obce pozemky získají pouze za podmínky, že na nich postaví výhradně veřejně prospěšné stavby, na Šumavě je tato podmínka explicitně zrušena. V nově rozšířených 3. zónách národního parku se tedy bude moci stavět cokoliv.

Některým starostům se to může na první pohled zamlouvat, na navrhované změny však doplatí šumavští občané. Hlavní představitelé Světového svazu ochrany přírody (IUCN) varovali vedení šumavského parku, že v případě schválení Chalupova návrhu název ‚národní park‘ už „nebude uznáván mezinárodně…“. Šumava přijde o svoji značku a mezinárodní prestiž a v důsledku toho dojde ke snížení návštěvnosti – zejména ze strany zahraničních turistů. Řada místních lidí přijde o živobytí, a stát o peníze na daních. Na tyto negativní důsledky upozornilo otevřeným dopisem 72 ředitelů národních parků a vědeckých institucí z celé Evropy.

Také odborný posudek Chalupova návrhu z Univerzity Karlovy obavy expertů potvrzuje. Proděkan právnické fakulty Milan Damohorský konstatuje, že návrh zákona je „jednostranně zaměřený na rozvoj podnikatelských aktivit“, „v rozporu s mezinárodními standardy ochrany přírody” a „je nezpůsobilý pro další projednávání v legislativním procesu“.

Není divu, že s takovým „vysvědčením“ má Tomáš Chalupa problém návrh prosadit. Zkouší to tedy, mírně řečeno nestandardně. Odmítl řádné projednání svého návrhu v Legislativní radě vlády (LRV) a namísto toho si nechal vystavit mimořádné stanovisko jejího předsedy. Takový postup je přitom přípustný pouze v případě novely existujícího zákona, která je zcela bezproblémová či časově naléhavá. Ani jednu z uvedených podmínek (podle čl. 4, odst. 3, Statutu LRV) Chalupův dlouho připravovaný, kontroverzní nový zákon nesplňuje.

Nejvyšší správní soud nedávno potvrdil rozhodnutí, které jsme na ministerstvu vydali v roce 2008 a které ponechalo 30 procent území národního parku divoké přírodě, kde se netěží ani kůrovcem napadené stromy. Definitivní výsledek soudního sporu potvrdil i věcné důvody k tomu rozhodnutí. Nejvyšší správní soud konstatoval, že přírodu více poškozují pusté holiny vzniklé kácením kůrovcem napadených stromů, než ponechání stromů na místě. Výrok soudu zároveň potvrzuje, že kácení v nejcennějších územích Šumavy, odsouhlasené úřadem ministra Chalupy, je nelegální a ničí tamní přírodu. Tomáš Chalupa tedy mohl udělat dvě věci: chlapsky přiznat chybu a začít se o národní park starat správně a v souladu s platnými předpisy, nebo formou nového zákona svůj dosavadní postup dodatečně legalizovat. Vybral si tu druhou možnost. Překvapuje vás to?

Chalupův návrh dlouhodobě kritizuje Karel Schwarzenberg. Podle zprávy ČTK nicméně předsednictvo TOP 09 den před jednáním vlády návrh naopak podpořilo - v nepřítomnosti svého předsedy, který je v zahraničí. Cesta k rozhodnutí vlády o faktickém zrušení našeho největšího a nejcennějšího národního parku je tedy pečlivě umetená. Netušíte někdo, kde je údajná autorita předsedy Top09 lesníka Karla Schwarzenberga? Jde mu ještě o Šumavu anebo mu to je jedno?


Martin Bursík