Počet žádostí o malé instalace však za první tři měsíce láme rekordy.  Pokles cen technologie činí ze střešních instalací fotovoltaických panelů, i přes sníženou úroveň podpory, zajímavou investici s deseti až dvanáctiletou návratností. Sluneční záření je velmi dobře předvídatelný a čistý zdroj energie, který činí investora méně závislého na externí dodávce energie, což si každý dobrý hospodář dokáže rychle spočítat.

Zatím se však stále neobejde bez veřejné podpory, i když je na ni odkázán čím dál tím méně a pravděpodobně není daleko doba, kdy se bez ní obejde úplně. Ať chceme či ne, tento pozitivní trend je způsoben právě masivní veřejnou podporou ve většině vyspělých států v uplynulých letech, která umožnila rozsáhlé investice do výzkumu a prostřednictvím úspor z rozsahu významně snížila výrobní náklady. Bez dnes tolik plísněné veřejné podpory by k tomu došlo mnohem později.

Jak už to ale u podobných netržních nástrojů většinou bývá, je velmi obtížné, ne-li nemožné, najít jejich správnou efektivní míru, kterou mohou ale využít i jedinci s ne zrovna křišťálově čistými úmysly. To je však problém veřejné podpory obecně a nelze jej omezit pouze na fotovoltaiku.  Ta je pouze více na očích, protože jí pravidelně připomíná položka na účtu za elektřinu na rozdíl od všech dalších typů dotací. Což však neznamená, že bychom je neplatili.

Za předpokladu, že žijeme v právním státě, jenž dodrží své závazky, představuje investice do solární energie, obnovitelných zdrojů obecně a energetických úspor smysluplnou investici téměř pro každého, protože elektřinu potřebujeme opravdu všichni. Podle individuálních možností i preferencí můžeme investovat na vlastní střeše nebo na majetkovém účtu prostřednictvím příslušných cenných papírů. Na rozdíl od finančních aktiv zde tržní riziko střídá riziko politické, tedy jak už to ve světě investic bývá, opět „žádný oběd zadarmo“.

Lukáš Vácha