V krajských volbách uspěla KSČM a hned se odevšad ozývalo, že je to skandál. Jen aby se, nedej bože, nedostala do vedení krajů. Volby-nevolby, vůle-nevůle voličů. Nechtěli by někteří zrušit volby, aby to voliči náhodou nezvrtali? Nebylo by lepší položit si otázku, proč vlastně komunisté uspěli?

Odpověď není složitá: současná vláda předvádí to, co se dá bez nadsázky nazvat arogancí moci. Je jako Jánošík naruby: chudým bere, bohatým (rozuměj sama sobě a svým sponzorům) dává. Ironizuje demonstrace, kde lidé volají S. O. S. Osekává peníze pro seniory, lidi s handicapem, její normy jsou živnou půdou pro exekutory, kteří se neštítí za dluh v řádu pár stovek brát babičkám střechu nad hlavou i domácí zvířata. Snižují se platy, roste DPH, a tím i ceny, zdravotnictví dělí lidi na standardní a nadstandardní. Korupce bují a trestně stíhaný bývalý náměstek ministra práce a sociálních věcí ji dovedl ad absurdum, když kvůli různým kšeftům trpí ti nejbezmocnější.

Lidé, kteří nezvládají, končí  na ulici jen proto, že nemají peníze, jež jsou dnes jediným měřítkem úspěchu. Člověk je nazýván „lidským zdrojem“. Zvyšuje se nezaměstnanost. Kdo jednou klopýtne, je považován za neschopného, začnou ho šikanovat přes Drábkovy zákony - ať již nucenou prací při takzvané veřejné službě nebo při povinném hlášení se na CzechPointu. Slabí jsou cejchování sKartami, které jsou tak nanejvýš výhodným byznysem pro jeden finanční ústav a i pro mnohé pravicové politiky současné vládní kolice jsou už přespříliš.

A v tom nám hučí do hlavy ze všech koutů i zákoutí, jak je hrozné, že v krajských volbách uspěli komunisté. Jsme opět - po kolikáté za těch třiadvacet let už? - strašeni „rudým nebezpečím“. Napadlo ty, kteří to provolávají, že KSČM uspěla prostě proto, že lidé hledají naději, že hledají někoho, kdo jim pomůže, kdo tu neoliberální mašinérii zastaví? Nemusejí to být komunisté a ani není do předu jisté, zda by to svedli. To by se ale museli politici z různých stran, kteří provolávají, že s komunisty nikdy, snažit veřejnosti nabídnout ve volbách takovou alternativu, která nad komunisty zvítězí. Ostrakizovat je moc jednoduché, vyhrávat je těžší.

Studenti v jižních Čechách protestují proti tomu, že do funkce radní za školství byla zvolena komunistka. Mají na to jistě právo, jen moc nechápu motiv protestu. Něco jiného by bylo, kdyby protestovali kvůli konkrétnímu programu, nikoli pouze proto, že dotyčná politička patří k jedné z názorových skupin, která navíc uspěla ve svobodné soutěži. Mimochodem, v Praze to bylo po předloňských komunálních volbách naopak: lidé demonstrovali proto, že nevládla TOP 09, která zvítězila. Takže vládnout smějí jen někteří vítězové, podle stranické příslušnosti?

Ostrakizování a diskriminace nikdy nic dobrého nepřinesly. Zahánění do kouta ostrakizovaného naopak posiluje, to je známá matematika. Proto není nijak pobuřující, že ČSSD je s KSČM ve vedení krajských radnicích - ať ukáží, co umějí a jak naděje lidí naplní či nenaplní, přece jen je těžší vládnout než být stále v opozici. Ohrožení demokracie není třeba se obávat, situace ve světě je opravdu jiná než byla po druhé světové válce, studená válka je pryč a netřeba ji hlasy zprava, které rozdělují společnost, přivolávat. Je zapotřebí něco jiného: politici by měli vyslyšet lidi volající o pomoc, nikoli vyvolávat strachy, že volí komunisty. Hrozba je totiž dnes věru jinde: v postupné ztrátě všech - za léta vybojovaných - sociálních jistot.  

Andrea Cerqueirová