Ostatně, on si to, míním pád vlády konzervativce Nečase, v podstatě nikdo z koalice včetně véček nepřeje.  Doplňme  –  jde o politiky u vesel, kormidel a s průkazem poslaneckého mandátu ústavního činitele.  Stručně řečeno těch u krmidel, chcete-li u žlabu.

Véčka nezklamaly ani „osudný Den D pro vládu“ jak psaly titulky v úterý. Toto marketingové uskupení se pokusilo xkrát klást všelijaká ultimata koaličnímu uskupení. Ovšem z programového hlediska to není útvar o nic sociálnější než Kalousek s Drábkem. Navíc tak získává jistou chakteristiku pomatenosti svých argumentů – jednou VV jako jeden muž včetně paní Peak zamítnou návrh ČSSD na zrušení anonymních akcií (velmi oblíbený korupční prvek), aby následně ta samá paní Peak tvrdila, že zrušení anonymních akcií je nepřekročitelnou podmínkou, jinak koaliční smlouva 30.června skončí.  Ovšem s dodatkem dalších, zejména personálních změn ve vládě. A to je to, co nakonec už i chechtajícím se šéfům ODS a TOP 09 je snad jediné srozumitelné.

Jinak se véčkám, shrnuto, podařila snad jen jediná věc v jejich deklarovaném protikorupčním tažení – pilnou činností vlastních řad, obálkami peněz do kapes, sérií chutných nahrávek a podobně, aspoň částečně „deABLizovat“ vrcholnou politiku.  Také zprvu udivit, pobavit, rozesmát a nakonec znechutit nejen třičtvrtiny vlastních voličů (mezitím se zbavit poloviny straníků), ale rozšířit to na celou Nečasovu vládu.

Ale na druhé straně VV činí klasický zastírací manévr.  ODS a TOP 09 již vědí, že drtivá většina občanů odmítá jejich tzv. reformy, zdravotnictví, sociálního, daňového nebo penzijního systému. A chybou nebylo, že to to vláda nedostatečně vysvětlila. Naopak. Podařilo se ji objasnit, že ani jeden z těchto kroků občanům nepomůže, zato se připíše pořádný balík na konta korporací, investorů a příjmově movitých občanů na úkor těch ostatních.

Právě fanatická snaha prosadit v co nejkratší době například tzv. penzijní reformu dokazuje, že hrátky s VV jsou jen mlhou. Odmítnutí jakékoliv diskuse s opozicí (tu ostatně musel pravicové koalici vnutit až Ústavní soud k první vlně asociálních zákonů tím, že jim neuznal jejich urychlené projednání v legislativní nouzi, nýbrž nařídil normální legislativní proces se všemi termíny) či s odbory nutně vyvolá odpor.  Masovější demonstrace rovněž napovídají, že už neplatí cancy o benefitech „odborářských bossů“, jimiž pravice pravidelně vykrmuje veřejnost.  Když v Holandsku připravovali nový důchodový systém, debatila pravice, levice a střed a občanská veřejnost celých 25 let, než dospěly ke shodě. Na druhou stranu – návrh české pravice naráží i na zdravý rozum. Tato varianta – sebrat peníze státnímu fondu a hodit je do kapes soukromým fondům – neuspěla v Polsku ani na Slovensku. Kvůli těžkým ekonomickým a sociálním důsledkům byly nakonec zestátněny, ať už de facto (Maďarsko), nebo de iure (Argentina). A véčka? Nerozeznatelný koaliční les hlasujících rukou pro tuto zhůvěřilost.

Stejně tak Nečas spěchá, opět fanaticky, s tzv. reformou zdravotnictví. Určení standardu a pak placeného nadstandardu je jednoduchým otevřením vrátek, zprvu nevinným (robotická operace), aby se následně počet placených úkonů rozšiřoval. A společnost třídně rozdělila na ty, kdo budou mít lékařskou péči podle šrajtofle.  To samé platí  k Pospíšilově novém občanském zákoníku, o němž odborníci hovoří jako  o snaze zavést „teorii chaosu do praxe“ a nevynechávají i slovo „obludné“.

O  Kalouskových daních, o vyšším zatížení středních a chudších vrstvách, nebylo v jejich programovém prohlášení ani slovo. A už vůbec ne o zvýšení zvýhodněné sazby DPH až na 17,5 procent v roce 2014, které zdraží léky, potraviny, knihy, noviny, dopravu, nové byty, vstupenky na sportovní a kulturní akce a také služby,  což už prosvištělo prvním čtením Poslaneckou sněmovnou – a za pomoci Věcí veřejných. Jak jinak. A aby nedošlo k nějakému omylu ve smyslu, že původních 118 hlasů trojkoalice má už po odchodu Jaroslava Humla (co na to říká namlouvací Suverenita Jany Bobošíkové, když usiluje o páně poslancovu přízeň?), Kristýny Kočí a Jaroslav Škárky jen 115 hlasů. Tato trojka pěkně mačkala tlačítka a zvedala tlapky v poslaneckých lavicích, jak koalice chtěla.

Takovému způsobu jednání politiky se říká demokratura. Má povrchní prvky demokracie, ale vzhledem k tomu, že vládní moc ignoruje nejen opozici, společenské organizace, odbory a zájmy vlastních občanů, ztrácí legitimitu. A proto je třeba tuto vládu, jakkoli směšnou, tak především krajně nebezpečnou, odstranit. O to se musí postarat veřejnost sama.

Psáno pro Prvnizpravy.cz

Jiří Kouda
novinář