Vláda původně navrhla, aby vícenáklady spojené s podporou obnovitelných zdrojů nesl vedle spotřebitele též stát. Logika věci spočívá v tom, že státní rozpočet a potažmo stát z 20% daně z přidané hodnoty placené provozovateli zelených elektráren by jinak parazitoval na nárůstu cen elektřiny a tím by podlamoval české hospodářství.  Jen z růstu zelené elektřiny stát na DPH navíc v příštím roce vybere více než 5 mld. korun. Není tedy zas takový problém zajistit pokrytí nákladů distribučním společnostem ze státního rozpočtu tak, aby zdražení elektřiny nepřesáhlo únosných 5,5 % (víme, že ceny silové elektřiny pro rok 2011 jsou zhruba na úrovni roku 2010).

Potud ale balada o šťastném řešení fotovoltaického boomu končí. Někteří ministři Nečasovy vlády v čele s ministrem Kocourkem se proti tomuto řešení spikli a rozhodli se, že k tomuto vládnímu návrhu v druhém čtení připojí návrhy na další 26% zdanění sluneční elektřiny formou nedefinovatelného odvodu a dále 32% zdanění povolenek na emise skleníkových plynů darovací daní, jejíž základ pro výpočet je závislý nikoliv na zákonodárci, ale na neviditelné ruce trhu.

V odborné veřejnosti okamžitě nastal zmatek. V prvé řadě by tím došlo k porušení v České republice velmi přísné mezinárodní dohodě o ochraně zahraničních investic, což sebou ponese řadu arbitrážních sporů, které nemůže Česká republika vyhrát, protože mění pravidla v průběhu hry. Za druhé je tento postup stejně jako zdanění stavebního spoření ústavně nekonformní a silně zavání nepřímou retroaktivitou. A za třetí jde o přímý rozpor s evropskou legislativou, když ta přikazuje státu v případě prodeje nebo podnikům v případě bezúplatného přidělení povolenek na emise skleníkových plynů investovat výnos z těchto povolenek do nových obnovitelných zdrojů, úspor a ekologizaci energetiky vůbec. Jistě tím EU neměla na mysli sanaci dřívějších chybných rozhodnutí, resp. spíše nečinnosti Topolánkovy vlády. Mimo to nabyvatelé těchto povolenek již s těmito investicemi do zelené energie a modernizace technologií již počítají, a proto nasmlouvali své dodavatele. Nezbude jim, než tyto neočekávané vícenáklady z darovací daně přesunout znovu na spotřebitele.

Lze očekávat, že se snížení cen elektřiny budou kompenzovány zvýšením cen tepla. Občan stejně vše zaplatí ze svých kapes, nicméně Kalousek se bude chvíli radovat, jak ty příjmy státního rozpočtu účetně pěkně rostou. Jsou to ale jen kupecké počty.  Nechci rozebírat legislativně technické nedostatky tohoto pozměňovacího návrhu. Je ale navýsost zřejmé, že pokud parlament Kocourkovo řešení schválí, česká vláda na arbitrážích a soudních sporech prodělá neskutečné miliardy, odradí investory i z ostatních oborů pro nestabilitu právního prostředí, zastaví rozvoj zelené energie a investic do úspor a lidi i státní pokladnu stejně ožebračí.

Jestli si myslíte, že to je jen cesta do pekel dlážděná dobrým úmyslem, mýlíte se. O tom, jakou zcela podřadnou roli přikládá současná vláda ekologizaci energetiky a úsporám energie a jak ji tato problematika absolutně nezajímá, celkem jasně vypovídá návrh Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2011. Zatímco v první polovině tohoto desetiletí se do tohoto programu zapojovala prakticky všechna ministerstva a finanční objemy vynakládané ročně na podporu ekologizace energetiky a úspor energie se pohybovaly v jednotkách miliard korun (například jen samotné MPO vynakládalo na tyto účely 300 až 400 mil Kč ročně), do programu předkládaného nyní ke schválení vládě se zapojuje pouze jedno ministerstvo (MPO) a celkový objem prostředků, který má být na tyto účely v roce 2011 vynaložen, činí  celých 30 mil Kč (tj. asi 100x méně, než se vynakládalo před 5 až 10 lety). Korunu tomu pak nasazuje MF, které v rámci připomínkového řízení doporučilo tento program vůbec zrušit a finanční prostředky převést na odstraňování ekologických škod. Což lze vysvětlit pouze tak, že MF nezná rozdíl mezi úsporami energie a odstraňováním ekologických škod. Je opravdu smutný pohled na to, co tato vláda v oblasti životního prostředí předvádí. A lze se velmi obávat toho, co ještě zřejmě předvést hodlá.
     
Pro Prvnizpravy.cz
Petr Petržílek