Zásadní bojovník proti zadlužování státu pan Kalousek už v květnu zasekl takovou sekeru do rozpočtu, že má dluh za první měsíce stejný, jaký byl za ministra Sobotky za celý rok. Prostě u nás zdomácněla hra na to, že platí pravý opak toho, co někdo vehementně hlásá. Tímto poučen začínám být ostražitý v okamžiku, když někdo řekne, že to s námi myslí dobře. Mimořádnost situace dokresluje navíc fakt, že zásadním koaličním problémem pro celé zdravotnictví se staly amalgamové plomby.

Asijská hospodyně.
V těchto zvláštnostech ale nejsme sami. Představte si situaci, že si žijete blahobytně a máte ve své vile cizokrajnou služku. Ta o vás pečuje od brzkého probuzení do pozdní noci. Vy si celkem spokojeně přerovnáváte papíry, bloumáte na internetu či si zaběhnete zahrát tenis. Když se vrátíte, čeká vás vše vyprané, vyžehlené, je pěkně navařeno a uklizeno. Když přijde na placení mzdy jen řeknete, že bohužel zase nemáte a služka vám na svoji výplatu musí půjčit. Ta to někde mezi příbuznými schrastí a vše běží pěkně dál jako ostatně mnoho a mnoho posledních let. Služce už dlužíte miliony, přesto žije skromně ve vašem sklepě. Když ji náhodou napadne něco namítnout, tak naznačíte, že by taky mohla skončit a na vrácení dluhu zapomenout a je zase klid.

Ať žije USA.
Že by nikdo takovou „blbku“ nenašel? Omyl! To je ekonomika Spojených státu amerických. Odebírají zboží z Číny, ale nemají na zaplacení. Vydají dluhopisy, které prakticky celé koupí Čína a mají peníze na nákup čínského zboží. Dluh utěšeně roste a je už tak veliký, že jej nikdo nikdy nevrátí. Jak to dopadne se můžeme jen přít, ale je jasné, že kratší stranu provazu drží Čína. Stejně jsme i my byli v podobné pozici. Především za minulého režimu jsme vesele dodávali zboží do Sovětského svazu a desítkám dalších Afrických a Asijských zemí. Do dnes za ně nikdo nezaplatil a taky nikdy nezaplatí. Ovšem v tehdejších účetních výkazech to vypadlo impozantně, zahraniční obchod utěšeně rostl. Dnes se děje něco podobného, jen doufejme, že v menším rozsahu. Těžko do toho vidět, neb to kamufluje státní exportní banka, která poskytuje úvěry pro vyvážené zboží. Úvěry, které často nikdo nikdy nezaplatí, respektive stát to potichu podrží. Navíc v účetních výkazech to i dnes vypadá moc pěkně.

Platit dluhy? Šílíte?
Nedávno mi známý říkal, že Seychelský parlament si odhlasoval, že nebude platit dluh, který má vůči zemím EU. Zjistili, že jsou jedinou africkou zemí, která své půjčky splácí. Ostatní africké země nic nesplácí a země EU to řeší tak, že jim vždy část dluhů prominou, aby jim mohli půjčovat dál. Pravice nás straší Řeckem. Řecko je z pohledu světové ekonomiky zcela bezvýznamné. Půjčili mu jednou, půjčí mu podruhé i potřetí. Mezi tím jej využijí jako strašák na bohabojné lidi všude na světě, kterým se ubere z toho mála, co mají, aby se přisypalo těm, co už dávno sedí na gigantických hromadách.

Ráj tě čeká příště.
Většina bohabojných lidí bude spokojena, že svoji skromností a spořivostí pomáhají zachránit svět od dluhů a věří, že pak bude lépe. Jako ve středověku věřili, že svým ubohým životem si kupují budoucí přepych království nebeského. Kam se dál bude sunout dnešní civilizace netuším, jen mi připadá, že jsou mezi lidmi čím dál tím větší ekonomické rozdíly, zvolené vlády jsou čím dál tím slabší a ve vleku nevolených lidí, co jim toho na světě hodně patří. Média se snaží udržet lidi ve stádu, kterým manipulují, jak se někomu hodí. Nadzvukové Concordy už přestaly létat a teď končí i raketoplány.

Kupředu zpět!
Jako bychom začali couvat. Jakoby naše civilizace dosáhla svého pomyslného vrcholu vývoje a začala se hroutit. Podobně jako různé civilizace a říše minulosti. Jak rád bych se tentokrát mýlil…Chtělo by to konečně nějaké pozitivní zprávy. Třeba, že geniální vědec vydělá víc, než nafukovač bublin na burze. Takovou zprávu zatím hledám marně.

David Rath