Někteří veřejně polemizující Dvořákovi podřízení to myslí dobře, někteří chtějí na sebe pouze upozornit, u jiných je to uvolnění napětí a frustrace. Nový ředitel má nyní na výběr, s kým bude ve své kanceláři polemizovat, koho umlčí a s kým se jako s hajzlíkem rozloučí. Ani jeden z diskutujících neuposlechl interního příkazu nekomentovat dění v ČT do příchodu nového ředitele. 

Kromě ředitele televize, který v mediálním shonu už za ten týden stačil zevšednět, plní stránky novin i počítačových obrazovek onačejší věci.

Takový Jiří Paroubek a jeho přestup do ČSNS například. Proč chce Jiří Paroubek přestoupit do jiné strany, když v ČSSD by měl poslanecký mandát patrně na doživotí, to těžko říct. Asi zhrzenost. Frustrace. Nebo musí být raději hlavou národně socialistické mouchy, nežli ocasem sociálně demokratického lva. Proč se ale nevzdá mandátu, když vždycky apeloval na to, aby ti, kdo opustili „rodnou“ stranu, opustili i mandát (viz Melčák-Pohanka), to je vcelku jasné. Čím jiným by se živil?  Fascinující na tom je, jak křídlo ČSNS, které by Paroubka rádo, píše tiskové zprávy o tom, že předseda jejich vlastní strany, kterého si zvolili a který Jiřího Paroubka nechce (což je pochopitelné),  má zakázáno mluvit do médií. A tím, že do nich mluví, porušil příkaz. Předseda strany, který nesmí mluvit do médií? Fascinující. Umím si živě představit, co by se stalo, kdyby Paroubkovi někdo zakázal vyjadřovat se do médií v době, kdy byl předseda. Nebo kdyby mu to někdo zakázal teď, což by koneckonců i mohl, protože ČSSD nepochybně kauzou ČSNS poškozuje. Zasloužil by vyhodit ze strany i z klubu.  Zbavit všech poslaneckých funkcí. Myslím, že to by jeho výroky o spiknutí nabraly na obrátkách, až bychom se nestačili divit.

Paroubek to prostě nikdy s médii nikdy moc neuměl a vydrželo mu to. Předseda ČSSD Sobotka nyní prokazuje, že neumí jednat s nedisciplinovanými a agresivními samci, a to je také problém.  Dejte žezlo předsedy vlády někomu, kdo je takto slabý…

Kromě Jiřího Paroubka zaplňuje utěšeně mediální prostor Irena Obermannová a její Tajná kniha. Musím konstatovat, že jako marketingová kampaň jsou její monology fascinující.

Zda o knize Havel, o němž kniha v podstatě je, věděl, či nikoliv, to těžko říct, ale měl by Obermannové být vděčný.  Už nikdy o něm nikdo nebude mluvit jako o Největším Čechovi tak často. Obermannová se bystře nastylizovala do role Nepochopené Chudinky, která měla pletky s Největším Čechem, přičemž ji opustil a ona o tom napsala knihu, do ní zamontovala kdekoho, jen pod přezdívkami.

Inu, je to její věc, kniha se bude určitě prodávat a číst. Účelu bylo dosaženo. I já si ji totiž přečetla. Po stranu 50, dál se to opravdu nedá. Vzhledem k tomu, že Obermannovou a její autopsychoterapeutické deníčky nečtu, přemýšlím, jestli i její ostatní knihy jsou tak klopotné a mizerně napsané nebo jestli je to jenom tahle, v níž hlavně potřebovala sdělit národu, že Havel „ještě může“. Děsivý výraz "tramtará" mi evokuje vztyčování vlajky na stožár a tak to asi má být.

Spisovatelka sice ze sebe udělala Největší Nánu, která, když se s někým vyspí, to honem napíše, a ještě to  prodá.

Prezident republiky – tedy ten současný, který neměl nic s Irenou Obermannovou – podepsal Zákon o České televizi. Televize bude bez reklamy, tedy z velké části (no dobře, kromě ČT4 a ČT2, což je jako nic) a Jan Andruško i Petr Dvořák  mohou být spokojeni. Každý dosáhl svého. Jeden získal zbytkovou reklamu, druhý se zbavil zátěže diktátu reklamních agentur  a dramaturgických omezení. A jako bonus získal jistotu strategického rozvoje minimálně na deset let. A jako druhý bonus získal chytré lidi, které Andruško vyhodil.

Doufejme, že  v té budově na Barrandově není už generální ředitel Novy sám, protože vyhazování lidí, kteří se na něj ráno křivě podívali, nabírá nevěřitelných rozměrů. Nemine skoro den, aby nám novinářům v počítačích nepřistála jednořádková zpráva o tom, koho zase „s okamžitou platností Nova odvolala“ jak zní ta fascinující formulace. Chápu, že peoplemetry nedopadly tak, jak si Nova přála. Ani volba ředitele ČT nedopadla, jak si Nova přála. Ani lobbing u premiéra nedopadl, jak si Nova přála. Ale život už je takový. Ve všech případech posledních selhání by měl ovšem Andruško vyhodit sám sebe.

Nová média Ruperta Mudrocha, která spustil v únoru, selhala také. Na celé čáře. Zpravodajství mělo být  „předzvěstí nového žurnalismu pro nové časy“. Murdoch uvedl v únoru, že denní potřeba je 500 tisíc čtenářů, aby se dosáhlo rentability. Noviny pouze pro iPad si ale čte v průměru jen 120 000 čtenářů za týden. A lepší to už nebude. Jediný obsah, za jehož doručování do počítačů jsou totiž lidé ochotni platit, jsou kurzy akcií a pornografie. V obou případech proto, že jsou nemocní a na těchto informacích závislí.

Prezident Chu Ťin-tchao v pondělí vyzval  k „zvládnutí nových trendů v oblasti kulturního rozvoje“ s důrazem na "čínskou charakteristiku" jako součásti navrhované reformy státních médií, řekl Xinhua News Agency. Musím ocenit, že v Číně –ze zákona– striktně pod každým článkem  rozlišují mezi oficiálním stanoviskem institucí, zprávou autorizované redakce a míněním komentátora, bloggera či „mikrobloggera“.  Samotný mikroblogging je v Číně neuvěřitelně populární, ale znejasňuje zásadním způsobem původní zdroj zpráv. Nevíte, co je oficiální lokální stránka a co populární blogger.

Kladné zprávy na Twitteru se prý objevují zejména ráno a večer,  pravila AFP. Lidé prý ráno mají pozitivní náhled na svět. No to rozhodně.  Přes den a během pracovní doby se prý nálada zhoršuje.

Moje nálada se ostatně nyní, za pátečního jitra, zhoršila taky. Mohl by někdo střelit prakem po paničce toho psa, co nám už hodinu štěká před domem, protože ona se zakecala ve školce?

Pro prvnizpravy.cz
Irena Ryšánková