Během českého předsednictví v EU bude ve světě zahájena příprava na nadcházející (v roce 2010) zhodnocení toho, jak se uvádí do praxe The Nuclear Noi-Proliferation Treaty, podepsané v roce 1970, která má již 184 signatářů.
20. ledna 2009 - 14:14
Do této aktivity bude zapojena pochopitelně nejen Británie a Francie jako vlastníci těchto zbraní v Evropě, ale také EU, jako taková. Mám dojem, že Černín se na tuto aktivitu připravuje nedostatečně a Lidový dům by to měl kritizovat a pokud možno kontrolovat. Na Západě převážilo vědomí, že pokud nepůjdou jaderné velmoci příkladem, v čele s Washingtonem a Moskvou, pak se nepodaří zabránit dalšímu šíření těchto zbraní. V Bílém domě se záležitosti ujal vicepresident a konkrétně na věci pracuje budoucí poradce Obamy pro otázky národní bezpečnosti, kterému bude pomáhat příští šéf v Pentagonu. The Economist k otázce zveřejnil rozsáhlou studii Nuclear disarmament. What to do with a vision of zero. Hillary, jako šéfová na Stadepu bude zajišťovat diplomatické akce v tomto směru. Použití N-zbraně i v menším počtu by bylo fatální katastrofou.
Die Zeit pod názvem "Noví sousedé rakety" zveřejnil článek Agnieszky Hreczukové, napsaný ve Varšavě, který se v překladu objevil i ve Francii.
Oficiální kruhy v Polsku jsou hrdé na dohodu mezi Polskem a USA o rozmístění amerických raket na bývalé polské vojenské základně v Redzikowě, aby vytvořily štít proti tzv. darebáckým zemím, přičemž každý ví, že jde o Rusko, případně Bělorusko. Většina obyvatel se cítí podvedena a potupena. Američané se tam objevili již v roce 1993 hned po mezinárodních vojenských manévrech. Základna má vše potřebné: Dlouhou přistávací dráhu, dostatek budov a dokonce rekonstruovaný hotel. Okolí je řídce obydleno a i koupání v moři je blízko. Před útokem na Polsko v roce 1939 zde Hitler umístil letku Luftwaffe. Bude zde umístěno 10 amerických raket. Moskva je považuje za hrozbu pro svoji bezpečnost. Vláda argumentuje nedávnou srpnovou válkou Ruska proti Gruzii, jež skutečně vytvořila novou situaci na celém Kavkaze. Výzkum veřejného mínění ukazuje, že 60% obyvatel obce je proti americké základně, i když někteří se bojí to přiznat, neboť slouží v polské armádě, nebo pro ni pracují. Redzikowo mělo jiné možnosti. Výrobce pneumatik v Indii tam chtěl postavit továrnu a 4 tisíce polských lidí by v ní našlo práci. Občané se též obávají, zda Američané budou plnit ekologické normy.
The Guardian se pro změnu domnívá, že Polsko a Česko se staly posledními v řadě obětí americké zahraniční politiky, kterou diktují představitelé vojensko-průmyslového komplexu a finančníci za jejich záda. Jejich zájmy bude muset zohledňovat i Obama. Celý systém tzv. protiraketové obrany se začal koncipovat již v roce 1946, dříve než Churchill přišel se svojí koncepcí tzv. železné opony. Všechny dosavadní pokusy s raketami byly zmanipulované. Podstata celého dění zní: "Kdo dostane zaplaceno, a kdo z toho politicky vytěží". USA zatím nemají skutečnou komplexní zahraniční politiku, která ví, co skutečně chce. Bude ji mít? Rozetne ten rébus Obama?
JUDr. Petr Petržílek, Ph.D.
Stínový ministr životního prostředí ČSSD