Zákon o RUD upravuje přerozdělování celostátních výnosů sdílených daní, tj. DPH a daně z příjmu fyzických a právnických osob. Sdílené daně se dle zákona rozdělují mezi stát, kraje a obce ČR. Kraje dostávají prostředky z vybraných daní jako zákonem určený procentuální podíl z celkového krajského balíku. U Prahy činí tento zákonem předepsaný díl pouhá 3,2 %, což považuji za silně znevýhodňující vzhledem k tomu, že například u Středočeského kraje dosahuje tento podíl výše necelých 13,8 %.

Při výpočtu přídělu peněz pro jednotlivé obce jsou rozhodující kritéria, jež mají sloužit k posouzení finančních potřeb daných obcí. Jedná se o výměru katastrálního území, počet obyvatel obce, zákonem daný přepočítací koeficient. Přerozdělené daňové výnosy tvoří nejvýznamnější část obecních rozpočtových příjmů. U většiny obcí je to přibližně 55 %, u Prahy je to však mnohem větší procento. Negativní změna zákona by tedy mohla vážně ohrozit finanční rovnováhu hlavního města, zejména pak jeho investiční potenciál.

Jak velká proto byla naše úleva, když nás pan ministr Kalousek vloni na podzim opakovaně ujistil, že příjmy hlavního města případná novela v žádném případě nezkrátí. Ve snaze definitivně rozptýlit mé obavy mi pan ministr v dopise dne 8.11.2010 napsal mimo jiné toto: „Neexistuje žádný návrh, který bych měl v úmyslu vládě předložit a který poškozuje příjmovou stránku hlavního města státu“.

Jedním ze známých principiálních cílů tehdy uvažované novely bylo zmírnit rozdíly mezi daňovými příjmy „největších“ a „nejmenších“ měst. Škrty se měly podle listopadového materiálu Ministerstva financí dotýkat v pořadí tří dalších největších měst, tedy Brna, Ostravy a Plzně. O zkracování příjmů pro Prahu skutečně nepadla ani zmínka, ba právě naopak. V zápisu z jednání pracovní skupiny pro novelu zákona o RUD stojí: „Nedojde k poklesu sdílených daní hlavního města Prahy“. Čemu by měl člověk věřit, když ne oficiálnímu zápisu ministerstva?! Těžko tedy vyjádřit úděs a překvapení, které se mě zmocnilo, když jsem zjistil, že podle aktuálně předkládaného návrhu ministerstva má Praha přijít o 1,1 miliardy korun!

Komu tahle částka nepřijde dostatečně alarmující, si dovolím připomenout, že investiční plány počítají povětšinou s volebním, tedy čtyřletým obdobím. Úbytek dostupných financí ve výši 4,4 miliardy korun (3 % rozpočtu) nemůže nechat chladným žádného z nás. Ovšem když je zle, může být vždy ještě hůř. Jak jsem již zmínil, u výpočtu daňových příjmů obcí jsou brána v úvahu různá kritéria, teoreticky mimo jiné také počet žáků v dané obci. Součástí návrhu novely se může stát stanovení váhy tohoto parametru na 7 %, což by v důsledku znamenalo zkrácení příjmů HMP o dalších půl miliardy! Takto výrazný pokles na příjmové straně hospodaření hlavního města by velmi vážně ohrozil financování služeb pro občany, ať už by se jednalo o dopravní obslužnost či jejich kulturní a sportovní vyžití, nemluvě o důležitých investičních projektech, a to jak plánovaných, například výstavbě nové trasy metra D, tak již započatých nedokončených investic, kupříkladu tunelu Blanka či prodloužení trasy metra A do Motola.

Rozhořčení vedení hlavního města Prahy a obavy o rozvoj města byly tlumočeny ministerstvu mnou samotným i zastupiteli města. Sešel jsem se rovněž se svými kolegy z Brna, Ostravy a Plzně (které spolu s Prahou reprezentují 20 % obyvatel ČR a vytvářejí 40 % jejího HDP), kteří sdílí mé znechucení touto diskriminační novelou stejně jako mlžením ministra Kalouska.

Pan ministr by si měl uvědomit několik zásadních faktů a vzít v potaz zvláštní postavení Prahy jako hlavního města České republiky, a to z pohledu historického, demografického i ekonomického.

Praha je zároveň krajem i obcí. Jak už bylo zmíněno, jako kraj je výrazně znevýhodňována. Pokud by byly zkráceny i příjmy Prahy jako obce, dostala by se do vážných problémů. Jelikož Praha patří mezi pět nejvyspělejších evropských regionů podle HDP na hlavu, je takřka nemožné získat ve větším rozsahu prostředky z evropských fondů. Daňové příjmy tedy není čím nahradit. Velká část výdajů města má mandatorní charakter, převážná část úsporných opatření by tak byla uvalena na tolik potřebné investiční aktivity. Mnoho činností metropole navíc sleduje nejen regionální, ale i národní zájem.

Nemohu skrýt své hluboké zklamání náhlým obratem pana ministra. TOP09 je partnerem hnutí Starostové a Nezávislí, kteří neskrývají svou touhu připravit Prahu až o 15 miliard, tedy 40 % jejích příjmů. Dá se tedy tušit, kdo přes zimu pomohl panu ministrovi změnit postoj. Důrazně požaduji, aby Ministerstvo financí vzalo v úvahu specifické postavení města Prahy a její příjem byl určován odděleně a konsolidovaně, tedy jako celkový, nikoli zvlášť pro kraj a obec. Rovněž odsuzuji způsob, kterým ministerstvo při obhajobě novely podporuje už tak existující nevraživost mezi velkými a malými městy. Návrh novely je nepřipravený a jeho význam je hrubě podceněn. Nezohledňuje ani fakt, že kromě stálých obyvatel se ve městě každý den pohybují statisíce lidí, kteří dojíždějí do Prahy za prací a využívají služby zřizované městem. Populistickými úvahami o svírání sociálních nůžek mezi „Pražáky“ a ostatními zakrývají autoři návrhu důležitou skutečnost, že na potenciální zkrácení příjmů metropole v důsledku doplatí nejen obyvatelé hlavního města, ale všichni občané ČR.

Vyzývám proto pana ministra Kalouska, aby srozumitelně vysvětlil a ospravedlnil svou změnu názoru, popř. aby se omluvil všem Pražanům za jejich diskriminaci.

Bohuslav Svoboda