Tak, jako  titulek,  by se dal i volně přeložit titul knihy, kterou Barack  Obama vydal v roce 2006 a loni vyšla i v Evropě. U nás se zatím neobjevila a je to škoda.  

Troufnu si tvrdit, že budoucí prezident už před dvěma lety,  kdy knihu psal, měl velký odhad na ještě větší průšvih a věděl, že přijde i takové období, kdy mu nezbude nic jiného než apelovat na city, emoce a na  optimistickou hrdost Američanů.

V Čechách  se říká, že naděje umírá poslední, Obama  Američany v knize  vyzývá:  nebojte se, troufněte si doufat. Charismatický vizionář přišel ve správnou chvíli a získal důvěru.  Průzkumy ukazují, že ačkoli  krize zatím  postihuje USA  více než Evropu, my Evropané jsme nyní velcí pesimisté, zatímco občané USA optimisté.  

Je pochopitelné, že v Evropě je  pod pokličkou cítit  naštvanost na Američany a na globální finanční elity jako iniciátory krize. Rozměr spekulace byl tak nepředstavitelně velký, že se v něm namočily  všechny nejlepší globální finanční elity,  které byly léta symbolem důvěryhodnosti. Selhali i vládní finanční regulátoři o auditorských firmách nemluvě.

Spojené státy si navíc  navykly přísavně  žít na dluh  - už si půjčili dva biliony dolarů, a z toho dokonce třetinu od šetřivých Číňanů. Olbřímí státní dluh USA se ve jménu  záchrany  ještě prohloubí.  Američané se tak znovu budou  muset spoléhat na to, že jejich dluhy bude dál celý svět kupovat, a co je hlavní, že jim bude dále věřit. 

B.Obama  nemá jinou volbu, než  tuto víru ve svou velmoc udržet.  Zažíváme  první globální krizi tohoto rozsahu a hloubky a je logické, že nikdo s jejím řešením nemůže mít historickou zkušenost. Je proto dobře, že jste našel  odvahu  dát naději,  pane prezidente.