Ministr vnitra je vrcholový manažer a policejní prezident je jeho úzkým spolupracovníkem, šéf všech policistů je totiž klíčovou osobou při potírání korupce. Proto by bylo logické, kdyby si ho - stejně jako tomu v České republice doposud - ministr vybral a jmenoval. Ministr Radek John tak chtěl učinit transparentně po poradě s kolegiem odborníků a politiků ze všech politický stran.

Hlava mi vážně nebere, proč je tedy výběr nového policejního prezidenta provázen takovou hysterii nejen z řad opozice (to bych tak nějak chápal, patří to k folklóru českého parlamentu), ale i - snad neurazím - samotného premiéra.

Do konce roku byl v pozici policejního prezidenta Oldřich Martinů, který byl jmenován exministrem za ODS Ivanem Langerem. Člověkem, který si získal za svého působení na tomto ministerstvu takový „vliv", že ho to v očích voličů úplně zdiskreditovalo a ve volbách do sněmovny ho vykroužkovali. Jeho mateřská strana to akceptovala a Langera se zřekla (skutečně nebo jen naoko?), aby nastartovala novou cestu nezkorumpované a čisté strany...

Martinů byl pravou rukou Langera. Není se tedy čemu divit, že John, jehož hlavním programem je boj proti korupci, chce spolupracovníka nového. Martinů se dlouho zdráhal post opustit, nakonec se funkce vzdal. John zcela logicky hodlá vybrat spolupracovníka nového. Nechce to udělat sám, chce, aby mu s výběrem pomohla transparentní desetičlenná komise, složená z odborníků na vnitro a zástupců všech politických stran. Jsou jasně dány požadavky a kritéria. Všichni je znají, vše se děje veřejně.

A ejhle: sám premiér se nechá v  Událostech, komentářích slyšet, že odmítá Johnovu proceduru výběru policejního prezidenta, že komise je paskvil a vzejde z ní jen kočkopes. Proč to premiér dělá?  Vždyť minulé policejní prezidenty si vybíral pouze 1, slovy jeden, člověk, ministr vnitra. A nikdo mu do toho nemohl mluvit. Nebylo žádné výběrové řízení. Kdyby bylo a vybral se kvalitní člověk, jistě by se nepřihodila trapnost, kdy se policejní prezident rozbrečí před kamerami...  

Shrňme si to: V minulosti si ministr vybral člověka a toho jmenoval do funkce. Bylo to zcela politické rozhodnutí jednoho jediného člověka. V současné době se může k výběru vyjádřit odborník a současně politickou stranou vybraný člen. Tento politik může pohlídat, aby byl opravdu vybrán člověk, který je nestranný.

Nechci věřit tomu, že tento zcela transparentní postup politické strany odmítají proto, že se obávají precedentu, totiž toho, aby byl vždy a na všech ministerstvech do podobné funkce člověk vybírán tímto způsobem. Nechci věřit tomu, že se ostatní strany bojí ztráty možnosti ovlivňovat svá ministerstva podle svých představ.   

Radim Vysloužil