Ještě je čas, aby část politické reprezentace pravicových stran pochopila, že škrtání za každou cenu a všem navzdory je příliš krátkozraké. Nejkřiklavější je případ návrhu na zrušení státní podpory stravenek z dílny ministra financí Kalouska. Zrušení by nepřineslo vůbec nic do státního rozpočtu, šlo by jen o opatření poškozující zaměstnance, kteří svými daněmi živí stát. Likvidace závodního stravování, která tímto rozhodnutím reálně hrozí, už je čistě antisociálním opatřením.

Nedávný průzkum ukázal, že devadesát tři procent obyvatel je proti zrušení podpory stravenek a závodního stravování a odmítá i "náhradní" paušál. Nerespektovat vůli daňových poplatníků, když tím nelze získat žádný jiný efekt než zbytečné naštvání lidí a ekonomický minus, by nebylo nic jiného než arogance moci v té nejčistší podobě.

Čeká nás souboj s nastupující ekonomickou recesí hrozící Evropě. Už proto je třeba, aby každé bolestivé opatření ke zmírnění krize mělo jasný smysl, bylo prospěšné a přispělo k ozdravení ekonomiky, nikoli k polechtání ega některého z politiků. Potřebujeme spolupráci všech, abychom neskončili v dluhové pasti, ale takovou spolupráci nelze žádat, pokud každé ekonomické opatření nebude mít jasný a konkrétní přínos pro stabilizaci země.

Systém zaměstnaneckého stravování a benefitů je užitečnou a zakořeněnou podpůrnou složkou zvyšující příjmy zaměstnanců živících tento stát. Zaměstnanci jsou motivováni k pravidelnému stravování a aktivnímu odpočinku, což znamená i zvýšení jejich pracovní produktivity. Pravidelné stravování navíc zajišťuje lepší zdravotní stav zaměstnanců, což vedle lidského rozměru má i pozitivní ekonomické dopady. V opačném případě mohou stoupat náklady na léčbu zaměstnanců, což by v důsledku znamenalo i větší zátěž pro státní rozpočet a rozpočty občanů.

Zachování stravenek bude zároveň podporou pro podniky, poskytující restaurační služby, což je v současné ekonomicky nelehké době důležitým prvkem ekonomických jistot. Navíc platnost stravenek je vždy v tom roce, ve kterém byly vydány. Tyto finanční prostředky se tak vrací zpět do oběhu, pomáhají živé ekonomice a neleží "ladem" na účtech. Což opět v ekonomicky svízelné současnosti není zanedbatelné. Nápad na kompenzaci zrušení stravenek zaměstnaneckým paušálem, zrozený v hlavě ministra financí Kalouska, není spásný, ale jen "vychytralý". Nízko- a středně příjmové skupiny obyvatelstva, tedy většina zaměstnanců v republice, konkrétně všichni, kdo mají plat do patnácti tisíc korun, by na tuto zdánlivě "spravedlivou" kompenzaci zrušení stravenek nedosáhli. Výsledkem by tedy byl nulový příjem pro stát, hladoví či špatně se stravující zaměstnanci, krachy restaurací založených na systému poledních menu za stravenky. Tedy ukázková reforma na nesprávném místě postihující nesprávné lidi.

Radek John
Komentář vyšel v Lidových novinách