Četl jsem pozorně první i druhý komentář a nemohu se zbavit dojmu, že něco není v pořádku. Buď je pravdivé podezření, že Paroubek je politicky dezorientován, nebo a to se zřejmě více blíží realitě, chce vzbudit u veřejnosti dojem, že pravicové strany začaly koketovat s nacismem.

Rozumný člověk, který trvale sleduje vývoj pravicové politické scény v Česku se nad Paroubkovým textem pousměje a vypustí jeho existenci z mysli. Jedinec, který politice příliš nerozumí může být nahlodán výčtem "hříchů" zrádné pravice a začne se obávat okamžiku, kdy se s kníru Karla Schwarzenberga stane Hitlerův kartáč.

Ať už Jiřího Paroubka vedlo k napsání jeho dílka cokoliv je na místě připomenout si zásadní věc. Nacismus nikdy neměl a nemá nic společného s podstatou pravicové politiky a konzervativního myšlení. Po druhé světové válce se podařilo levicovým intelektuálům a komunistům vnutit části evropské veřejnosti tezi, podle které byl vznik nacistického Německa, koncentrační tábory, šílenství holocaustu i rozpoutání světového konfliktu ukázkovým dílem pravice. Ze zcela nepochopitelných důvodů se těchto pomatených teorií drží socialisté a komunisté dodnes.

Skutečnost je zcela opačná. Nacistická ideologie jde ruku v ruce s ideologií komunistickou a socialistickou. Od bezohledného pojetí politického boje až po způsob uchopení a výkon státní moci. Likvidace politických odpůrců a národních elit, rozehnání politických stran, pracovní tábory a káznice, justiční vraždy, zavedení státní cenzury, likvidace svobodného tisku a svobody slova, vytvoření státní ideologie, vytváření nelegálních ozbrojených organizací, jednotné dětské a mládežnické státní organizace, vůdcovský systém, omezení náboženských svobod, ponížení člověka na pouhé statistické číslo. To jsou zcela totožné principy, na kterých bylo založeno nacistické Německo, Sovětský svaz a později i státy patřící do tzv. sovětského bloku. Stalin budoval socialismus a ze Sovětského svazu měla vzniknout celosvětová komunistická říše. Hitler budoval národní socialismus a z jeho země měla na věčné časy vzejít Velkoněmecká říše jejímž symbolem měl být rasově čistý dělník.

Před časem analytik a ekonom Pavel Kohout v brilantním materiálu rozbil teorii o pravicovosti nacistické ideologie. V sérii článků - Ekonomický význam nacistické "křišťálové noci", Hitlerův sociální stát a Co Rath neví o Hitlerovi - Kohout připomněl, že německý historik Götz Aly a specialista na hospodářskou politiku nacionálně socialistického režimu prokázal, že se Hitlerovi nacionální socialisté "profilovali jako strana třetí cesty, která bojuje proti sociální dezintegraci, nenávidí extrémy liberálního kapitalismu na jedné straně a bolševismu na straně druhé".

Hitlerova hospodářská politika byla totiž ryze socialistická. Po nástupu nacistů k moci byly v Německu zavedeny následují opatření:

- administrativní kontrola některých cen, zejména nájemného
- státní kontrola nad devizovým hospodářstvím a finančními trhy
- zavedení některých nových daní a zvýšení stávajících (např. daně z příjmu z 20 % na 40 %)
- progresivní struktura daní z příjmů
- společné zdanění manželů
- ochrana dlužníků před věřiteli
- státní kontrola zahraničního obchodu
- znárodnění některých podniků a podřízení soukromé sféry státu
- zavedení centrálního plánování (čtyřletky)
- deficitní hospodaření státního rozpočtu
- zvýšenou ochranu zaměstnanců
- státní dotace hypoték
- cenzura sdělovacích prostředků
- politika státních výdajů a veřejně financovaných staveb za účelem tvorby pracovních míst

Současně byl posílen penzijní systém, byla zavedena podpora rodin s dětmi, podpora zemědělců a řada dalších opatření podobného charakteru.

Ryze socialistické byly i ekonomické výsledky nacistického státu. Německo se po zavedení populistických opatření rychle dostalo do hluboké krize a zemi dokonce hrozil státní bankrot.

Když si dnes desítky let od nástupu nacistů k moci přečteme skromný výčet rozsáhlých opatření, které v Německu kdysi zavedli, okamžitě do očí uhodí jistá podobnost s programy několika současných politických stran. Jde přitom o vrcholnou reprezentaci české levice. S připomenutím podivných tanců Jiřího Paroubka s KSČM v období kdy věřil ve volební vítězství, rovněž pokládám otázku: bylo jeho odchodem ukončeno rudnutí sociální demokracie, nebo je pravdivé tvrzení, že termín ČSSD je pouhým krycím názvem pro další komunistickou stranu v ČR ?

Pro Prvnizpravy.cz
Jiří B.Asher