Ve vztahu k celosvětové problematice klimatických změn je však zjevné, že stávající politická reprezentace Spojených států amerických  a Japonska došla k závěru, že je nadále neúnosné setrvávat v roli ochránce zájmů průmyslových a energetických gigantů, pokud se celá naše planeta ocitá v situaci, kdy si vlastním počínáním způsobujeme smrtelné rány a stáváme se sami pro sebe nejnebezpečnější hrozbou.

távající svět se mění, a to nikoli pouze v důsledku teroristických hrozeb, ale zejména v důsledku již nastalých klimatických změn, které lze do jisté míry korigovat změnou našeho vlastního chování a myšlení. Nikoli tedy prozíravá a osvícenecká politika, ale pouhý pud sebezáchovy je patrně oním zásadním impulsem, který by mohl rozhýbat dosud stojaté vody vlivných nadnárodních koncernů a jim poslušně naslouchající politiky.

Pokud si však má lidstvo zachovat stávající podobu, nemůže nadále přistupovat k přírodě a naší planetě stávajícím bezohledným způsobem  a řešit problémy, až když je pozdě. Celosvětová ekonomická krize spolu s klimatickými změnami si jednoznačně žádá zásadní opatření, která přinesou ekonomickou stabilitu a zároveň vytvoří rovnováhu mezi lidskou civilizací a přírodou. Podstatné je, že účinným  lékem na  hospodářskou celosvětovou krizi, jsou právě i opatření ve vztahu k omezení produkce skleníkových plynů a využívání obnovitelných zdrojů energie.

Ekologická politika již tedy není pouhou ochranou  životního prostředí. Dnes úzce souvisí s hospodářstvím a otázkami zaměstnanosti. Potenciál nových zelených pracovních příležitostí a ozelenění stávajících pracovních míst je značný. Přitom tvorba zelených pracovních míst není omezena jen na výrobu obnovitelných energií, ale na zvyšování energetické účinnosti ve všech sektorech hospodářství.  

Česká republika však např. v moderních zelených řešeních silně pokulhává. Zdejší ekonomika na každou vyrobenou korunu HDP spotřebuje o 70 % více energie – uhlí, ropy, plynu či uranu – než patnáct států původní EU.

ČSSD proto dlouhodobě prosazuje, aby se Česká republika  dobrovolně zavázala, že do roku 2050 sníží své emise skleníkových plynů o 50%. Rovněž pochopitelně navrhujeme  i způsob, jak této hodnoty dosáhnout. Podobný závazek nedávno přijala Velká Británie, která chce snížit emise CO2 dokonce o 80 procent. Český závazek by mohl průměrně snižovat exhalace ekvivalentu CO2 o 2 milióny tun ročně s tím, že tato hodnota bude v každém volebním období sledována.

Česká strana sociálně demokratická navrhuje, aby těchto hodnot dosáhla naše republika dvěma cestami. První cestou je větší využití jaderné energie včetně dostavby elektrárny Temelín. Kromě toho jde o návrh zákona, jehož cílem je maximalizovat energetické úspory a podporovat výrobu tepla z obnovitelných zdrojů. Jako stínový ministr životního prostředí jsem společně se svým kolegou Milanem Urbanem požádal ministry průmyslu a životního prostředí ČR o provedení ekonomické analýzy tohoto návrhu, protože je třeba správně nastavit parametry zmíněného zákona. Připomínám, že obdobný návrh jsme předložili k projednání Poslanecké sněmovně již v září roku 2006. Tehdy byl návrh odmítnut s tím, že tehdejší ministr životního prostředí a paradoxně i tehdejší šéf Strany zelených,  předloží návrh kvalitnější. Nic takového se však dodnes nestalo!

Situace je stejná, jako v případě nového návrhu o omezení emisí skleníkových plynů. Skupina sociálnědemokratických poslanců podala už před dvěma lety, 26. září 2007, v Poslanecké sněmovně návrh zákona o jejich snižování. Bohužel Topolánkova vláda na návrh opět exministra životního prostředí Martina Bursíka svým usnesením  přijala stanovisko, kterým vyslovuje s tímto návrhem nesouhlas a tím projednávání návrhu ve sněmovně zablokovala. Žádný jiný návrh, ale ani Zelení ani Topolánkova vláda nikdy nepředložili.

Jsme přesvědčeni, že případná realizace obou zákonů půjde ruku v ruce s inovacemi a přechodem na šetrné a úsporné technologie. To bude znamenat nejen příspěvek k ochraně klimatu a ke zvyšování kvality životního prostředí obecně, ale i vytváření nových pracovních míst (green jobs). Jako důsledek těchto modernizačních trendů ponese tento proces s sebou i růst ekonomického rozvoje. Průmyslové podniky získají dlouhodobou jistotu pro investice. Budou vědět, s čím mohou závazně počítat za dvacet, třicet let.

Je smutné, že v České republice si pouze ČSSD uvědomuje fatální  důsledky globálních klimatických změn a i přesto, že jsme opoziční stranou suplujeme vládní aparát a intenzivně pracujeme na návrzích nových zákonů. V souladu s programovými iniciativami Strany evropských socialistů a se sjezdovými rezolucemi ČSSD ke globálnímu oteplování, opakovaně předkládáme vlastní návrhy. Globální odpovědnost za životní prostředí vnímáme jako svou povinnost a dlouhodobý závazek.

Legislativní návrhy, které ČSSD má připravené nebo je připravuje, by zabraly mnoho času, ale zdůrazním alespoň naše strategické priority pro Evropskou unii.

Naše priority jsou, s ohledem na strategii Evropské unie pro příštích pět let, zaměřené na hlavní problémy a výzvy, kterým národy Evropy čelí. Věříme, že nová demokratická ustanovení Lisabonské smlouvy by měla být nyní aktivně rozvržena, a že na dosahování těchto priorit by se měly plně podílet všechny vládní úrovně – od úrovně místní, regionální, národní, evropské až po úroveň globální:

1. Zajistit silnou obnovu a nový trvale udržitelný a sociálně spravedlivý model růstu

2. Dosáhnout fundamentální reformy finančních trhů, která nás bude chránit před budoucími   krizemi a bude sloužit reálné ekonomice

3. Bojovat proti klimatickým změnám a zajistit čistou energii pro budoucnost

4. Prosazovat silné, spravedlivé a účinné systémy sociální péče v globalizovaném světě: Nová sociální Evropa

5. Zformovat globalizaci lidského pokroku a bezpečnosti v rámci nového globálního řádu

Závěrem si dovolím krátké zamyšlení nad naší budoucností a posláním Strany evropských socialistů, která je významnou a jednotnou politickou sílou zastoupenou ve všech institucích Evropské unie.

Je naší povinností, abychom navrhli nový pokrokový evropský program a měli tak co nejvyšší vliv na strategii Evropské unie pro příštích pět let a splnili vizi a návrhy našeho manifestu PES „Lidé na prvním místě: Nový směr pro Evropu“.

Pokud jsem se na začátku zmínil o osvícených panovnících středověku, pak jednoznačně prozíravou a do jisté míry i osvíceneckou politikou je právě koncepční,  ekologicko-energeticky-prorůstová  politika  sociálně demokratických stran sdružujících se ve Straně evropských socialistů. Namísto ideologií a populistické politiky totiž nutně musí vzniknout  politický směr, který není pouze o ekologii, ale týká se i ekonomiky a především naší budoucnosti a  směřování vědy a výzkumu, průmyslu a celé naší společnosti.

Chovat se zodpovědně a šetrně k životnímu prostředí, musí být v budoucnu, nejenom zdravé a správné, ale  i ekonomicky výhodné a  hospodářsky prospěšné i pro průmyslová a energetická odvětví a další nově vznikající pracovní odvětví.  

Svět se změnil, a proto se musíme změnit i my a naše myšlení.

Strany evropských socialistů mají koncepční ekologickou a ekonomickou vizi a ideu, a je bezpodmínečně nutné, abychom tyto vize  realizovali.

vět již nikdy nebude stejný, ale je možné, aby byl lepší, což je naší politikou, která je o lidech, pro lidi a pro budoucnost celé naší planety.

Petr Petržílek
Projev na sjezdu PES v Praze