Navýšení tisíc korun měsíčně na důchod by znamenalo pětinásobně vyšší náklady do důchodového systému, a to stabilně po všechna další léta s násobkem dalších valorizací. Dodnes na tento slib ODS senioři s nostalgií a slzou v oku vzpomínají. ČSSD jako zodpovědná hospodářka ví, že si takové sliby naše ekonomika nemůže dovolit.
Slýchám: Proč přidáváte důchodcům, když vlastně žádná inflace není, když vlastně oni to nepotřebují. Ale stačí se jenom podívat na změny, které postihnou i seniory-důchodce, kteří v naprosté většině nemají možnost jiných příjmů než příjmů z důchodového systému. Tak jen příkladem zvýšení DPH, která se vlád Mirka Topolánka, Nečase, Kalouska a dalších ve snížené sazbě zvýšila z 5 na 9 %, je to téměř o 100 % vyšší nárůst této daně, která nebyla nikdy a ničím kompenzována. A jsou tady samozřejmě další dopady. Je signalizováno zvýšení nákladů na bydlení včetně nájmů v příštím roce ne o 200 korun, ale o 2 i 3 tisíce korun měsíčně.
Z tohoto hlediska si myslím a jsem přesvědčen, stejně jako všichni navrhovatelé, že tento návrh je opodstatněný, že určitým způsobem zmírní nevalorizaci důchodů pro rok 2010 a zároveň reaguje vlastně i pouze na tzv. zákonnou valorizaci důchodů v minulém období tří let, protože Topolánkova, Nečasova, Kalouskova a dalších vláda v podstatě nevalorizovala důchody ani o píď nad rámec zákona.
Je dobré připomenout obrácené snahy. Takzvaný opt-out čili vyvedení peněz ze základního důchodového systému do kapitálového důchodového spoření, navrhovaný ODS, TOP09 a Zelenými, by znamenalo vyvedení řádově možná 20, 30, možná i více miliard korun ze základního důchodového systému, které by tam chyběly. A tady se bavíme o asi šesti miliardách, které navíc budou realizovány nikoliv z daňových výnosů, ale ze zisků společnosti, kterou většinově vlastní stát, a to je ČEZ.
Nakonec těch asi 6 miliard korun důchodci utratí, utratí je v obchodech, utratí je za služby, utratí je za nájmy nebo léky, takže nakonec půjdou do ekonomiky. Což je určitě pozitivní impuls pro ekonomiku v době ekonomické krize. Sice malý, ale přece aspoň nějaký, na rozdíl od nicnedělání Topolánkovy, Nečasovy, Kalouskovy a dalších exponentů vlády, která jenom říkala, krize není, a když už krize byla, říkala, lepší je nedělat nic, ono to nějak dopadne.
Pro Prvnizpravy.cz
Zdeněk Škromach