Předvolební manipulace SZ s fakty dle mého názoru přesahuje myslitelnou úroveň. Vždy jsem byl toho názoru, že Zeleným jde o životní prostředí a zdraví občanů, jen mají poněkud radikálnější řešení. Nejsem si jistý, zda jsem se v nich nezmýlil. Posuďte prosím sami, zda zneužívají zelená témata k předvolebnímu vymývání našich mozků, či zda to myslí s kvalitou života a životního prostředí vážně. Vedle Temelína je toto druhá klíčová věc, kde se naše názory (byť pod stejnou vlajkou ochrany životního prostředí) zcela míjejí.  

Bursík: „ A vemte si, že celá ta debata o nové elektrárně Prunéřov, ona je v podstatě nová, je debatou o emisích znečišťujících látek, o tom, že ministerstvo tlačí na ČEZ, aby tam dodali technologii analogickou technologiím, které se běžně staví v Německu. Neexistuje elektrárna v Německu postavená v posledních 10 letech, která by nesplňovala těch minimálně 42 % účinnosti. To jenom ČEZ tady tlačil na to, aby měl o tři procenta účinnost nižší. Ale to samozřejmě projeví ve zdraví.“

Mé stanovisko: „Bez ohledu jaká bude zvolena technologie pro obnovu, platí, že emisní limity znečišťujících látek  budou v integrovaném povolení stanoveny na výši, která odpovídá doporučení evropských referenčních dokumentů – BREF. Při tom platí, že varianta obnovy 3x250 MWe a varianta 1x660 MWe jsou po emisní stránce škodlivých látek zhruba shodné (zdroj: závěry odboru ochrany ovzduší MŽP, 2009). Nejhorší alternativou se ukazuje varianta prodloužení životnosti stávajících bloků, která připadá v úvahu, pokud nedojde ke shodě na obnově elektrárny. Obstrukce a požadavky SZ k takové variantě jednoznačně vedou. Naopak tvrzení že instalace nadkritického kotle ve srovnání s navrženou variantou 3x250 MWe je zdraví méně škodlivá, je nepravdivá.“ 

Bursík: „Problém je ten, že ČEZ nepředložil žádnou variantu a ČEZ byl sveřepý. Martin Roman byl sveřepý, protože předložil jednu jedinou variantu - 39 % účinnosti, a ono pak ve výsledku to znamená přes 6 milionů tun vyšších emisí CO2 a dalších znečišťujících látek.“
 
Mé stanovisko:  „Emise zdraví škodlivých látek, jak bylo výše uvedeno, se díky jakékoliv ze dvou uvažovaných variant obnovy Průnéřova sníží srovnatelně. U emisí CO2 platí, že za dobu provozu 25 let dojde k navýšení oxidu uhlíku u varianty 3x250 MWe oproti zařízení 1x660 MWe někde mezi 5-6 mil. tun tohoto skleníkového plynu. Nejedná se o látku, která škodí zdraví, ale která přispívá ke globálnímu oteplování. Přesto ČSSD, pokud bude rozhodovat o podobě integrovaného povolení, zaváže ČEZ k tomu, že při provozu elektrárny Prunéřov nedojde k překročení roční emise CO2 nad hodnotu 4100 tun, což odpovídá tzv. nejlepší dostupné technice. Pro případ realizace obnovy ve variantě 3x250 MWe to znamená, že ČEZ bude eliminovat množství CO2 snížením roční provozní využitelnosti elektrárny o 5% až 6%.“ 

3. Potřebujeme vůbec energii z Prunéřova? Dopady negativního stanoviska EIA.

Bursík:  „A podle mého názoru, jestliže ČEZ nebude ochoten takovou variantu předložit, tak je namístě vlastně zvážit nulovou variantu, to znamená: nechcete tam dát to nejlepší, jste společnost, která zvýšila zisky o 9 %, máte prostě 60 miliard zisku, téměř, a jestliže ne, no tak v tom případě ta elektrárna tam ani nemusí stát, protože když se podíváme na bilanci elektřiny, tak ta elektrárna není ani polovinou toho, co Česká republika vyváží. Česká republika je pořád druhý největší exportér elektřiny. Čili já si myslím, že jestli ČEZ bude sveřepý, tak tou možností řešení podle mého názoru je, že potom bude negativní stanovisko Ministerstva životního prostředí a ta elektrárna nová se prostě nebude stavět a stávající se odstaví.“

Mé stanovisko:  „Na provozu Prunéřovské elektrárny závisí, zda obyvatelé Chomutova, Jirkova a Klášterce nad Ohří budou zásobováni levným teplem a teplou vodou. Odstavení elektrárny by znamenalo postavit samostatnou teplárnu či výtopny s předpokládaným nárůstem cen těchto energií o 50 a více %. Současné zásobování teplem z elektrárny Prunéřov I nebude možné, neboť z důvodu neplnění emisních stropů bude muset být po r. 2015 ukončen její provoz. Pokud jde o elektrickou energii, celkový instalovaný výkon uhelných elektráren poklesne po roce 2020 zhruba o polovinu v souvislosti s ukončením těžby uhlí na jednotlivých lomech a ukončením životnosti  nevyhovujících elektráren.  Tento chybějící výkon bude nutné pokrýt z nových zdrojů, jako jsou nové dva bloky v JETE, dvě nové paroplynové elektrárny a právě rekonstruované elektrárny Tušimice, Ledvice a Prunéřov II.  Varianta odstavení elektrárny v Prunéřově bez náhrady je neodpovědným hazardováním nejen s peněženkami občanů Chomutovska, ale i energetickou bezpečností státu.“  

4. Jsou alternativy pro zásobování teplem?

Bursík: „A za druhé třeba ČEZ argumentoval tím, že to není možné, protože takhle špičkové technologie nedokáží dodávat teplo, a tam jde o Kadaň a Klášterec. A studie zase ukázala, že běžně dodávají teplo, navíc 8 kilometrů odtamtud jsou Tušimice, navíc je možné postavit záložní plynovou elektrárnu. Čili myslím, podstatné je to, že důvody, které uvedl ČEZ, proč dává méně účinnou, méně moderní technologii do této elektrárny, ta studie vyvrátila a ukázala, že nejsou žádné bariéry k tomu, aby tam investovali to nejmodernější, co je na trhu.“

Mé stanovisko:  „Nadkritické bloky jsou vhodné pouze pro kondenzační výrobu elektrické energie z důvodu velké citlivosti při náhlých provozních změnách. Provoz je z hlediska teplárenství nevhodný, ale úplně vyloučen není. Varianta   3x250 MWe je z tohoto hlediska nepochybně vhodnější – je vyzkoušená a nepotřebuje záložní zdroj. Pro případ výpadku nadkritického bloku by naopak musel být vystavěn ještě jeden záložní zdroj o obdobném výkonu, což celou investici dále nejen prodražuje, ale znehodnocuje i z ekologického hlediska. Prunéřovská elektrárna je největším dodavatelem tepla v ČR a nelze si představit, že ji nahradí jiný stávající zdroj. Například Tušimická elektrárna má výkon 54 MWt a z toho zásobuje Kadaň 40 MWt. Je tedy nemyslitelné, aby zásobovala ještě například Chomutov.“

5. Připravil ČEZ zastaralý projekt? Jak je to v porovnání s nejlepšími dostupnými technikami?

Bursík: „No, já si myslím, že bude záležet především na tom, jak se zachová akciová společnost ČEZ, protože ona by měla mít nějakou odpovědnost vůči společnosti, je to polostátní firma, a skutečnost, že ona vlastně předkládá zastaralý projekt nové uhelné elektrárny, který se vlastně třeba v Německu pro hnědé uhlí nestaví.“

Mé stanovisko:  „Spor ohledně obnovy elektrárny se vede hlavně o tom, zda bude elektrárna hodnocena jako nová, nebo jako obnovená a z toho plynoucích požadavků na její účinnost - u stávajících obnovených zařízení se v evropských referenčních dokumentech (BREF) doporučuje účinnost 36-40%, u nových 42-45%. Varianta 1x660 MWe představuje čistou účinnost 42% a varianta  3x250 MWe 39,6%.  Účinnost stávajícího zařízení je 32%. Z uvedeného vyplývá, že navržená varianta obnovy 3x250 MWe plně vyhovuje požadavkům a evropským standardům na modernizaci elektráren. Krom toho nesmíme zapomínat, že k této variantě musíme započíst teplárenství, kdy se účinnost zvýší až na 42,55%, v zimním období i více.  Navíce je třeba si uvědomit, že zde ani postavit nejmodernější známé zařízení tzv. nadkritický blok nelze, protože by jen stěží byl schopen spalovat zdejší uhlí – jeho výkon by se snížil (zalepení struskou) a jeho spolehlivost by byla velmi ohrožena (s negativními dopady na zásobování teplem). Aplikace nejlepších dostupných technik předpokládá výběr systému dle ekonomických, technických místních podmínek, což varianta  1x660 MWe nesplňuje.“

6. Prokázala norská studie, že navržená varianta obnovy je nevhodná?

Bursík: „Ukázalo se vlastně, že ty důvody, kterými se snažil ČEZ vysvětlit, proč dává tuto nižší účinnost, jsou nepravdivé, a to prokázala ta norská studie, kterou si nechalo Ministerstvo životního prostředí zpracovat... ta zpráva je solidní. A především ona říká za prvé, že se jedná o nový zdroj, o tom byla polemika, a nikoliv pouze rekonstrukci, za druhé že je možné tam investovat a postavit nejlepší dostupnou technologii podle evropské směrnice, to znamená elektrárnu, která bude mít účinnost vyšší než-li 42 %.“

Mé stanovisko: „Závěr studie firmy DNV je, že předkládaný záměr splňuje velikou většinu principů a konceptů, v současné době aplikovaných technik, které budou zvažovány při určení nejlepší dostupné techniky (BAT). Dle této studie by stálo za to lépe z technického hlediska prověřit, zda tu je možnost použít nadkritický blok za účelem dosažení 42 % požadované efektivity a splnění závazku dodávat do okolí teplo. Dále je DNV toho názoru, že chybí průzkum týkající se azbestu a kontaminované půdy, nicméně připustila, že dopad na životní prostředí bude v budoucnu nižší ve srovnání se stávajícím stavem. Pokud jde o emise CO2 konstatovala dopad rovnající se hodnotě 205082 tun CO2/rok. Navržený emisní limit pro CO k záměru (250 mg/Nm3) je vyšší než požadavek pro nejlepší dostupné techniky (BAT). Názor společnosti DNV je, že není technický důvod, proč by neměl být naplněn požadavek BAT. Z textu studie ale v žádném případě nevyplývá nedoporučení posuzovaného záměru. ČSSD bude požadovat, aby do vydání integrovaného povolení byly požadované analýzy doplněny a emisní limit pro CO2 stanoven na úrovni nejlepší dostupné techniky (BAT).“

7. Jaké vícenáklady představuje investice do tzv. nadkritického bloku ve srovnání s variantou 3x250 MWe?

Bursík: „ Jestli chce ČEZ šetřit miliardy korun na zdraví, na úkor zdravotního stavu obyvatelstva a zneužívat situaci, kdy má ve státě tak silnou pozici, že si myslí, že dokáže prosadit elektrárnu, která je zastaralá a která by se v západní Evropě nepostavila, tak tady není něco v pořádku. Čili to není otázka peněz. „

Mé stanovisko:  „Rozsah práce zadaný firmě DNV vyloučil finanční nebo strategickou analýzu. Správně totiž při posuzování dostupnosti nejlepší techniky DNV uvádí, že typické období návratnosti pro nadkritické bloky přesahuje období 30 nebo dokonce 35 let. V případě Prunéřova není předpoklad, že zásoby hnědého uhlí jsou dostatečné k zásobování palivem na dobu delší než 25 let. S ohledem na fakt, že dovoz vhodného paliva z jiného zdroje je nemožný, je na základě ekonomických kritérií investice do super-kritické jednotky těžko odůvodnitelná. Konkrétně jde o to, že realizace varianty 1x660 MWe oproti variantě 3x250 MWe je o 1/3 dražší, tj. o více než 10 mld. Kč, aniž by to představovalo jakýkoliv technický a téměř žádný ekologický přínos.“

8. Bylo by vydání pozitivního stanoviska EIA porušením zákona?

Bursík: „A já si myslím, že je zcela namístě, proto tady Ministerstvo životního prostředí přeci máme, aby zajišťovalo dodržování zákonů, aby vymáhalo dodržování i evropských směrnic a aby vedlo investory k modernizaci českého průmyslu, aby dopady na životní prostředí byly co nejnižší. ……..

Když se ptáte mne, tak já kdybych byl na Ministerstvu životního prostředí, tak bych v téhle fázi... bych to negativní stanovisko vydal. A vydal bych ho z toho důvodu a s argumentací, že ČEZ nebyl ochoten doplnit dokumentaci a předložit variantu, která by odpovídala evropskému standardu.

Mé stanovisko:  „Předně je třeba si uvědomit, že proces povolování velkých hospodářských staveb, jako je elektrárna, se skládá z několika etap. Jednou z etap je posuzování vlivů na životní prostředí, v němž se povolování průnéřovského retrofitu nachází. V této fázi jde především o porovnání navrhované varianty se zachováním původního stavu z hlediska dopadů záměru na životní prostředí a socioekonomické faktory. Nejde o posouzení navržených technologií. Záměr se posuzuje jako černá schránka i proto, že investoru umožňuje se rozhodovat mezi technickými variantami právě s ohledem na místní podmínky později. Protože současný nevyhovující, zastaralý technologický stav má prokazatelně horší dopady na životní prostředí než navržené parametry, není myslitelné, aby závěrečné stanovisko MŽP bylo negativní. To by porušením zákona bylo.  Ministerstvo krom toho se již od ledna nachází v nezákonném režimu, neboť nerespektuje procesní lhůty. Za těchto podmínek nevydání kladného závěrečného stanoviska je pouze obstrukcí vyvolanou tlakem SZ.

Jinou etapou povolování hospodářských zařízení je tzv. integrované povolování, na které obnova prunéřovské elektrárny teprve čeká. V této fázi přestává být záměr černou schránkou a orgán integrované prevence je povinen zkoumat, zda je navržena nejlepší dostupná technika. K tomu mu mj. slouží i benchmarkingové posudky. Právě takový zpracovala norská firma DNV a je dostatek času, aby byl v této etapě povolování zohledněn. Ministerstvo ani v integrovaném povolení nemůže provozovateli nařídit instalaci konkrétní techniky, např. nadkritického kotle. Může pouze na úrovni nejlepší dostupné techniky stanovit emisní limity či jiné podmínky integrovaného povolení. K tomu je třeba říci, že expertní tým ČSSD vedený Ing. Vladimírem Vlkem dospěl k podobnému závěru jako DNV. Tedy pokud bychom rozhodovali o integrovaném povolení, zahrnuli bychom do něj omezující, resp. kompenzační podmínky a opatření na úrovni doporučované touto mezinárodní expertizou.“

Bývalý předseda zelených a exministr životního prostředí Martin Bursík předvedl včera v ČT pozoruhodný výstup. Nejprve pochválil svého nástupce Jana Dusíka, který se pěkně zviditelnil svou rezignací, jako fachmana, poté dokazoval jeho naprostou neschopnost.

Z Bursíkových argumentů totiž jednoznačně vyplývá, že modernizace elektrárny Prunéřov II. podle představ společnosti ČEZ je bezmála zločin a že exministr Dusík měl více než dost argumentů pro negativní rozhodnutí. Ty prý vyplývají zejména z nezávislé studie norské společnosti DNV, kterou měl na stole.

Jan Dusík říká ovšem něco jiného: "Teoreticky by se dalo vydat záporné i souhlasné stanovisko. Ona ta studie není tak jednoznačná. Nevyplývá z ní, jak ji někteří čtou, jasné negativní stanovisko." Tento Dusíkův komentář ostatně přesně vysvětluje jeho jednání. Premiér Fischer tlačil na rozhodnutí, ať už takové nebo onaké, protože už se to neúnosně vleklo. Ministr si nebyl jist, proto vycouval z odpovědnosti i z funkce. Nemohu se však ubránit dojmu, že víc než premiér na něho tlačili zejména ti někteří. Zelení.

Martin Bursík dovede ovšem mluvit jako Jan Zlatoústý. Když probral všechny důvody, proč modernizaci podle ČEZ nelze akceptovat, dovolil si moderátor Václav Moravec přímou otázku, proč tedy ministerský fachman Dusík to zvěrstvo nezarazil, když mohl a podle Bursíka evidentně měl. Dostalo se mu odpovědi tak přímočaré, až se tají dech: "Také to tak mohl udělat, byla by to také varianta." Někteří dovedou odpovědět na všechno.

Petr Petržílek