Tatínek Bedřich Bok utekl v roce 1939 před nacisty do Anglie, kde byl až do konce války letcem u 311. bombardovací perutě Královského letectva (RAF). V Anglii potkal moji maminku, Florence Mary Spence, která sloužila u Ženské letecké služby Královského letectva. Roku 1944 byli oddáni. Křestní jméno John jsem dostal po svém anglickém dědečkovi. V padesátých letech začali tatínka pro jeho příslušnost k RAF pronásledovat příslušníci Státní bezpečnosti. Rodina byla z politických důvodů přesouvána z místa na místo po celé republice. V roce 1966 byla maminka donucena k návratu zpět do své vlasti. Po okupaci sovětskými vojsky v roce 1968 jsem se vracel z návštěvy od maminky, přestože jsem měl možnost emigrovat, rozhodl jsem se vrátit domů. V roce 1970 mně byl odebrán pas.

V následujících dvaceti letech jsem vystřídal několik dělnických profesí. Kvůli svým občanským a politickým postojům jsem byl sledován Stb, nespočetněkrát vyslýchán a vazebně stíhán. V listopadu 1989 jsem byl společně s několika dalšími občany zmlácen a záměrně vězněn po dobu vzniku Občanského fóra. Po sametové revoluci jsem pracoval tři roky ve státní správě v Úřadu pro ochranu ústavy a demokracie a FBIS. Zde jsem měl tvrdé střety s bývalými nomenklaturními kádry a estébáky. Soupeři zde tehdy měli značnou početní převahu a svým způsobem mne donutili k odchodu. Nečinilo mně problém vrátit se do běžného občanského života. Ovšem nikdy se nesmířím s tím, že naši zemi chtějí opět ovládat komunisté, bezcharakterní karieristé a tuneláři.

V roce 1994 jsme na základě nepřijatelné situace v českém soudnictví společně se spisovatelkou Lenkou Procházkovou založili sdružení Šalamoun - spolek na podporu nezávislé justice v ČR, jehož činnost je podporována granty a příspěvky členů. Smyslem Spolku Šalamoun je vyhledávat, sledovat, dokumentovat a medializovat ty soudní případy, ve kterých je zpochybněna nezávislost vyšetřování a soudních řízení. Za dobu existence se na spolek obrátily stovky občanů, kteří byli a jsou přesvědčeni o tom, že jejich občanská práva a především právo na spravedlivý soud byla porušena a po vyčerpání všech opravných možností se nemají kam obrátit. Společným úsilím všech zúčastněných se podařilo vyřešit několik desítek případů, kdy se občané ocitli v beznadějné situaci. V současné době vykonávám funkci předsedy Spolku Šalamoun.

Více jak třicet let žiji se svojí ženou Jitkou Bokovou, malířkou sochařkou v pražském Karlíně. Vychovali jsme tři děti, Kryštofa (herec), Kristýnku ( tanečnice herečka - provdána za herce Pavla Lišku ) a nejmladší Jenovéfu, studentku hudebního gymnázia Jana Nerudy (houslistku), která žije společně s námi.