Smlouva o kolektivní bezpečnosti (CSTO) pro Kazachstán, Tádžikistán, Arménii, Bělorusko a Rusko bude v dalších letech signálem, že (snad) nepřipustí další „oranžové“ nebo kazašské scénáře. Minimálně v Kazachstánu k tomu vznikl v lednu precedens.

Kazašská police a armáda a mírové jednotky CSTO potlačily připravovanou akci, která mohla ohrozit Rusko více než západní režim v kyjevské části Ukrajiny, uvádí publicista František Roček a dodává: Jak jsem již uvedl v článku „Byly kazachstánské nepokoje také v režii londýnské MI6?“

v Rusku preferovaná hypotéza naznačuje, že pro Turecko a Velkou Británii by bylo výhodné proměnit Kazachstán v další zónu nestability. Náhlá "revoluce" měla vyřadit Kazachstán z pozice stabilního a předvídatelného státu. To by vyhovovalo Britům. Ti se po odchodu z EU stali ekonomickými konkurenty eurozóny, která vůči Britům zmutovala doslova do pozice nepřátel.

Chaos by zablokoval ruské a čínské obchody

Britové by chaosem v Kazachstánu získali silnou páku: Přes území Kazachstánu dochází k tranzitu zboží z Číny nejen do Ruska, ale také do zemí EU. Probíhají práce na realizaci projektu "Jeden pás – jedna cesta" a ten by na chaotickém území Kazachstánu byl přerušen.  

Chaos v Kazachstánu by byl příjemný i pro politiku prezidenta Turecka Erdogana, který si nepřeje silný a stabilní Kazachstán. Oslabení Kazachstánu posílí pozice panturkismu. Již dnes na jihu Kazachstánu se proturecký vliv těší vážné podpoře mezi obyvatelstvem.

Média informovala o koordinaci protestů v Kazachstánu z Kyjeva, což by bylo logické, protože západní kyjevská část Ukrajiny je ideální prostor pro západní špionážní agentury.  

Alexandr Anatolievič Chramčichin v ruském deníku Nezávislá gazeta  (ng.ru) 13.1.2022 upozornil, že se ukázala jistá bezmocnost Ruska: „I kdyby se Bělorusko stalo otevřeně nepřátelským, přežili bychom to také. Protože vše je zaměřeno na obranu ze západního směru – vojenská a civilní infrastruktura, budování ozbrojených sil ... Kromě toho pomáhá v obraně místní geografie …
…(ale naopak) hranice Ruska s Kazachstánem má délku více než 7,5 tisíce km, téměř celá prochází plochou stepí, kde můžete volně jít a jít kamkoli a jakýmkoli směrem. Tato hranice není nijak bráněna, téměř nikdo a nic není pokryto (vojenskými jednotkami). Petropavlovská oblast Kazachstánu protíná Transsibiřskou magistrálu mezi Kurganem a Omskem. Železnice z Astrachaně do Moskvy také prochází na jednom z úseků územím Kazachstánu. Z území Kazachstánu můžete mít rychle a téměř neomezený přístup k průmyslovým centrům oblasti Volhy, Uralu a západní Sibiře… Proto teď Moskva … je nucena zachránit prakticky zbankrotovaný kazašský režim. Jediným pozitivním bodem je, že poprvé bylo možné spustit mechanismus CSTO, který se až dosud zdál být ještě větší bublinou než současné NATO.“

Ale od úvah k tvrdé realitě: Teď se již mobilizují "obránci lidských práv" prostřednictvím západních neziskovek. Zahajují kampaň proti silám CSTO jako protidemokratickému zlu. Objeví se série svědectví jak bylo stříleno do bezbranných civilistů, jenže problém je, že nebude uvedeno, že většinou nelze identifikovat, kdo konkrétně střílel.

Cílem chaosu je šířit nejistotu. Když zahájí střelbu policie, proč by odstřelovač záměrně nestřílel do lidí, aby jeho oběti šly na vrub policie či armády?

Hypotézu silného britského špionážního vlivu preferují především ruská media, což je logické, protože hlavní roli v ekonomice Kazachstánu hrají investoři a společnosti anglosaského světa: Ovládají palivový a energetický komplex a hlavní těžební společnosti. Malou výjimkou jsou uranové doly s významnými podíly též anglosasky orientované Kanady, ale i Francouzů.

Též obchod s uranem je veden prostřednictvím anglické společnosti. Pro západ je Kazachstán důležitý, protože má téměř všechny přírodní zdroje nezbytné pro zelenou energii – novou hračku západu. Nepokoje a chaos by nahrály posilování vlivu lidí v gáži MI6.

Projevy nepokojů byly pragmatické:

• Protestující se zmocnili administrativních budov a ochromili státní správu, ale neprohlásili se za nové vůdce. Spíše se jim jednalo o chaos. Jenom na začátku při pokojných protestech vznesli demonstranti sociálně zaměřené požadavky.

• Řadu cílů spálili a zničili, aniž by vznesli jakékoli politické požadavky vůči úřadům. Z toho je zřejmé, že Kazachstán čelil nejen protestům, ale i pokusu proměnit zemi v další zónu nestability.

• Chaotická ne-revoluce by nebyla prospěšná ani pro domácí ekonomické klany v Kazachstánu. Domácí klany a korporace potřebují naopak stabilitu pro své kšefty.

Při následném vyšetřování incidentů je pozornost věnována geografii nepokojů, jejich průběhu, aktérům, vykonavatelům a absenci jasných vůdců s jasnou organizací. Důležité je i zabývat se profesionalitou akcí militantů a již zmiňovanou absencí politických i ekonomických požadavků.

Pozorovatelé událostí si všimli, že za lidmi v tmavých bundách byl vždy někdo v červeném, kdo koordinoval akce. Velký počet lidí s charakteristickými vousy je také zaznamenán i nezávislými pozorovateli, kteří byli politicky zaměřeni protivládně. Kromě toho zprávy o dvou useknutých hlavách naznačují rukopis vypatlaných islamistů, není charakteristický pro kazašskou kulturu.

Základním problémem zkrachovalé kazašské ne-revoluce je ohromná rozloha Kazachstánu. Vzdálenosti mezi většími městy jsou ve stovkách kilometrů. Největší město Almata je asi 1100 km od hlavního města.

Bezbarvá revoluce

Zatím jsem nenarazil na nějakou nálepku kazašského božího dopuštění jako „nějaké“ barevné revoluce. Nejtrefněji to popsal asi Alexander L. Kobrinsky, profesor a ředitel Agentury pro etno-národní strategie v článku z 16. ledna. Titulek zněl: „Bezbarvá revoluce vyřadila republiku z pozice stabilního a předvídatelného státu.“

Označení bezbarvá revoluce je trefné.  Jediné, co je dnes jasné, je, že základním faktorem srocování lidí byl hněv pro  nepřiměřené zdražování životních potřeb.

Podíl různých násilných mafiánských vlivů, včetně CIA, MI6 a jimi infikovaných neziskových organizací a mediálních komand, je otázkou dlouhodobější analýzy.