Co nám k tomu můžete říct pane Zbořile?
„To je zase jedno zajímavé datum v souvislosti s tím, co se dneska děje na Ukrajině nebo ve východní Evropě. Ta smlouva byla podepsána po dvou útocích Rudé armády na Finsko. Jeden byl neúspěšný, druhý, úspěšný a přinutil finskou armádu, která bojovala velmi statečně, vzdát se,“ říká Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.
A „finlandizace“ ?
„Zajímavé je, že potom to vedlo ke zvláštnímu uspořádání vztahu mezi Sovětským svazem a Finskem. Samozřejmě, byla tam ta epizoda, kdy Finové bojovali nebo opatrně stáli na straně německé armády od onoho 40.roku až do 1945, ale ta fronta nebyla z hlediska druhé světové války tak důležitá, aby to všechny v ní zúčastněné zajímalo. Ale co je zajímavé, a co má také význam pro Evropu, a nemyslím tím jenom ty dnešní debaty o „finlandizaci“ Ukrajiny, nebo něco podobného, ale zajímavé je, že zvláštní situace, která po druhé světové válce z těchto dohod vznikla, a pokračovala po Mannerheimově smrti ve Finsku za prezidentování Uurho Kekkonena, měla také svoje velmi populární románové vyjádření, románový popis, metaforu…, “ upozorňuje Zdeněk Zbořil.
Egyťan Sinuhet…
„Také u nás byl populární překlad Mika Waltariho románu Egypťan Sinuhet, který překládala Marta Hellmuthová (pak myslím Markéta Hejkalová v druhé verzi), a Egypťan Sinuhet, nebo model politiky starověkého Egypta, vznikal někdy v roce 1944, poprvé vydán 1945, byl chápán i jako předpověd jak to dopadne až druhá světová válka skončí. Jedna z těch velkých pravd, které se tam objevuje je, že vždy po různých politických změnách, štěstích a neštěstích v Egyptě, bohatí bohatli a chudí chudli, „ …a tak to bylo na světě jak má být“. Jako kdyby nám tím někdo vysvětloval naši neklidnou dobu. Také se dnes podobně můžeme obávat, že bohatí budou bohatnout a chudí chudnout a všichni si budou myslet, že tak to vlastně na světě má být,“ dodává Zdeněk Zbořil.
Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
